Sourozence pojí jedinečné pouto vybudované na základě společných vzpomínek, rodinných rituálů i občasných hádek a naschválů. Když ale dojde na lámání chleba, často má jeden z nich, anebo oba pocit, že ten druhý byl rodiči upřednostňovanější a oblíbenější.

Nový výzkum odhalil, kterého sourozence rodiče zpravidla preferují, často aniž by si to uvědomovali….

Vědci z Univerzity Brighama Younga pod vedením Alexe Jensena v rámci nové studie zkoumali data pocházející od více než 19 000 jedinců, týkající se rodinných vztahů, a to z různé škály publikovaných i nepublikovaných zdrojů.

Jejich cílem bylo zjistit, zda rodiče mají tendence upřednostňovat některé ze svých dětí, což může mít vliv na celý jejich další život. Odborníci dospěli k závěru, že ke zvýhodňování často nenápadně dochází na základě pořadí narození, osobnosti i pohlaví.

Mladší sourozenci, dcery a ti příjemnější

Podle vědců se mladším sourozencům obecně dostává příznivějšího zacházení ze strany rodičů, zatímco ti starší se těší větší autonomii – rodiče je s tím, jak vyrůstají, méně kontrolují. Dále mají rodiče tendence upřednostňovat dcery o něco více než syny, ačkoliv děti tuto zaujatost zpravidla nerozpoznají.

Velkou roli pak sehrává rovněž osobnost dítěte, kdy rodiče preferují ty příjemnější a odpovědnější, bez ohledu na pořadí jejich narození i pohlaví, a zachází s nimi přívětivěji.

„Většina rodičů se pravděpodobně snáze propojí s jedním dítětem než s druhým, ať už je to kvůli jeho osobnosti, pořadí narození, pohlaví nebo jiným věcem, jako jsou společné zájmy,“ komentuje zjištění Jensen.

A radí rodičům: „Dávejte si pozor na tyto vzorce v sobě. Věnujte pozornost tomu, jak vaše děti reagují na věci, které by mohly být vnímány jako zvýhodňování.“ Děti, které se cítí méně oblíbené ze strany svých rodičů, mají podle něj větší pravděpodobnost pozdějšího výskytu duševních problémů, případně u nich dochází k problematickému chování doma nebo ve škole.

Radar na protěžování

Děti mají zpravidla dobrý radar na nespravedlnost v přístupu ze strany rodičů. „Vaše děti vám dají vědět, pokud si myslí, že je něco nespravedlivé. Věnujte jim pozornost, když to udělají a berte jejich námitky vážně,“ radí Jensen.

„Buď jim chybí perspektiva a porozumění, anebo musíte udělat nějaké změny ve výchově. Ujistěte se, že jste tomu druhému otevření,“ dodává. Situace se ale může zvrhnout i při přílišné snaze o stejné zacházení.

„Někdy mají rodiče takové starosti, jak zacházet se svými dětmi stejně, že mohou přehlížet individuální potřeby,“ vysvětluje Jensen.

Podle něj je důležité se poučit ze závěrů této studie a dát si pozor, zda v sobě rodiče nepěstují tyto škodlivé vzorce chování. „Naším cílem však rozhodně není vyvolat v rodičích pocit provinilosti,“ říká Jansen.

Spíše doufá, že studie vrhne světlo na rodinnou dynamiku, která je často pociťována, ale málo diskutována. Přičemž protěžování, ať už úmyslné nebo ne, ovlivňuje nejen sourozenecké vztahy a celkové vztahy v rodině, ale i individuální pohodu.

Rozpoznáním tendencí k upřednostňování jednoho dítěte, se tomu mohou rodiče vyhnout a podpořit silnější rodinná pouta.

Zdroj: ScienceDaily