Domů     Příroda
Zvířata se přizpůsobují, aby přežila ve světě pozměněném lidmi

Lidé svojí činností změnili planetu Zemi k nepoznání, není na ní prakticky místo, kterého by se nedotkla lidská ruka, ať už se jedná o nejvyšší pohoří či hlubiny pralesa a oceánu. Svojí činností ovlivnili i další tvory, kteří planetu obývají, a to často negativním způsobem.

Aby zvířata přežila v nově člověkem nastolených podmínkách, nezbylo jim nic jiného, než se přizpůsobit..

Zvířata se změněným podmínkám přizpůsobují neustále, ostatně je to jediný způsob, jak přežít v rychle se měnícím světě. Dříve to však bylo spíše z důvodu změny přírodních podmínek či přemnožení predátorů.

V poslední době je na vině mnoha změn člověk. První zcela evidentní případ toho, kdy činnost člověka negativně ovlivnila živé tvory, se udál za průmyslové revoluce v Anglii. Drsnokřídlec březový (Biston betularia), motýl z čeledi píďalkovitých, byl přinucen změnit svoji barvu.

Co způsobila průmyslová revoluce

Za normálních okolností byla jeho křídla bílá s černými tečkami, aby jejich vzor připomínal kůru listnatých stromů, což je činilo méně nápadnými pro ptačí predátory. Ovšem vlivem rozsáhlé industrializace a zvýšeného používání uhlí došlo ke znečištění ovzduší sazemi.

I vegetace se pokryla exhaláty. Světlé můry tak byly na tmavém podkladu příliš nápadné. Přežívaly spíše tmavě zbarvené exempláře drsnokřídlece, nazvané carbonaria. Tato forma mur se rychle šířila a během 50 let téměř vytlačila původní světlou barvu, zvanou typica.

Činnosti člověka se nepřizpůsobují jen zvířata, ale i rostliny. Jako mahagon se označuje dřevo tropického stromu Swietenia mahagoni. Pro svoji trvanlivost, odolnost vůči hnilobě i krásnou tmavě červenou barvu se stalo symbolem luxusu.

Proto byly tyto stromy ve velkém káceny, takže v některých zemích došlo po roce 1970 ke snížení jejich populace o více než 70 %. Druh přežívá i dnes, ale stromy již nedosahují 20 metrů na výšku jako kdysi.

Malin Rivers z Botanic Gardens Conservation International k tomu říká: „Mahagon nyní existuje jako menší, keřovitý strom s malou komerční hodnotou.“.

Proti-ptačí hroty v hnízdech a hvězdice na pivě

Straky obecné (Pica pica) svá hnízda vždy zakrývaly větvemi trnitých keřů, aby odradily zloděje vajec, jako jsou třeba vrány černé (Corvus corone). Ovšem nyní místo těchto keřů využívají proti-ptačí hroty, které jsou hojné v městských oblastech, aby ochránily památky před ptáky a jejich trusem.

Straky se tyto hroty naučily vytrhávat a zakomponovávají je do svých hnízd. Podle Auke-Floriana Hiemstra, který působí jako biolog na Leiden University, kde se zabývá plastovým znečištěním, se jedná o jeden z mnoha příkladů rostoucího trendu, kdy ptáci využívají pro svá hnízda umělé materiály.

Astrophiura caroleae, pětiúhelníkový tvor příbuzný hvězdici, byla objevena vědci v roce 2018. A to v hloubkách asi 300 metrů od pobřeží Curacao v Karibiku. Těmto tvorům, kteří preferují tvrdé substráty, se podle Hugha Cartera, odborníka na hvězdice, velice dobře daří na skleněných lahvích od piva Heineken, které pravděpodobně hodili přes palubu rybáři, případně na starých pneumatikách.

Vědci v Nizozemsku zase zjistili, že si tamní šneci, kteří žijí v centrech měst vyvinuli světlejší ulity.

Sloni bez klů i vlaštovky s kratšími křídly

Je to patrně z důvodu teplot vyšších až o 8 °C, které panují ve městech ve srovnání s venkovem. Profesor Menno Schilthuizen, nizozemský evoluční biolog, k tomu říká: „Hlemýždi uvnitř tmavých ulit mají tendenci se více zahřívat, čímž jim hrozí smrt přehřátím.

Světlejší barva ulity pravděpodobně udržuje šneky v optimální teplotě i během nejteplejších letních dní ve městě.“ Vlaštovky pestré (Petrochelidon pyrrhonota), které v jihozápadní Nebrasce často hnízdí pod mosty, byly v minulosti často obětmi nehod, když je srazila projíždějící auta.

Dlouhodobá studie však zjistila, že si vlaštovky, aby se vyhnuly riziku sražení, vyvinuly kratší křídla. „Je to jako rozdíl mezi špionážním letadlem U2 a stíhačkou,“ říká Mary Bomberger Brownová z University of Nebraska-Lincoln, která studii vedla.

Populace slonů afrických (Loxodonta africana) zase během mosambické občanské války ve velkém ohrožovali pytláci. Kvůli nim se počet slonů v národním parku Gorongosa snížil o více než 90 %. Nyní se populace zotavují, ovšem mnohem častěji se v nich vyskytují samice bez klů.

Jedná se patrně o důsledek toho, že sloni bez klů se dříve s menší pravděpodobností stávaly cílem pytláků. Obdobná změna se udála i v Tanzanii.

Zdroje: The Guardian

Zdroje informací a fotografie
Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz