Rýže je základní potravinou pro miliardy lidí na celém světě. Nejdůležitější plodinou je v Asii, kde se poptávka po ní za poslední půlstoletí zdvojnásobila, dále v Latinské Americe a některých částech Afriky.
Nejvíce rýže se pěstuje právě v Asii, odkud je vyvážena do celého světa. Zároveň je to plodina, která citlivě reaguje na změny klimatu. Čínské vědce zajímalo, které klimatické jevy na ni mají nejhorší dopad..
Kvalitu rýže posuzuje indikátor kvality rýže (HRR, high quality rice rate), jenž udává podíl vymletých rýžových zrn, která si po odstranění slupky zachovávají přes tři čtvrtiny své délky. Jedná se o rýži, která se dostává na stoly v domácnostech i restauracích.
Dříve měla rýže v Číně HRR 62 %, v Japonsku až 66 %, jenže za posledních 35 let kvalita klesá. V Číně o 1,45 % za desetiletí, v Japonsku dokonce o 7,6 % za desetiletí, jak ukazují dlouhodobé záznamy.
Co stojí za snižující se kvalitou rýže?
Stojí za tím oteplování Země, které zhoršuje kvalitu rýže, a to nejen její výnos, ale i vzhled, chutnost či její nutriční profil. Dosud se ale vědci detailně nezajímali o to, které klimatické proměnné se na zhoršující se kvalitě rýže podepisují nejvíce.
Čínští vědci z univerzity v Si-anu ve spolupráci s kolegy z francouzské laboratoře Laboratoire des Sciences du Climat et de l’Environnement se to rozhodli zjistit. Zhotovili velmi přesný model, který posuzuje vliv nejrůznějších klimatických jevů na HRR.
Mezi zkoumané proměnné zahrnuli noční teplotu, denní teplotu, průměrnou denní teplotu, horké dny s teplotami nad 30 až 35 °C, četnost srážek, vlhkost půdy, množství slunečního záření, relativní vlhkost a další.
Ze shromážděných dat jasně vyplynulo, že nejvíce snižují kvalitu rýže příliš vysoké noční teploty. V Japonsku je kritickou hranicí 12 °C, v Číně 18 °C. Když za těchto a vyšších nočních teplot dochází ke kvetení a následně růstu zrn, zpomaluje se rychlost fotosyntézy i akumulace škrobu v zrnech, což snižuje HRR, protože je více zrn náchylných k prasknutí.
Kvalita rýže se bude i nadále zhoršovat
To odpovídá tomu, že se kvalita rýže zhoršila více v jižních regionech obou zemí, které jsou blíže rovníku, a tak v nich panují vyšší noční teploty. Druhým faktorem, který ve velké míře přispívá ke zhoršování kvality rýže, je větší množství slunečního záření během dne, třetí pak nedostatek srážek během dne.
Jenže právě tyto změny s sebou změna klimatu v jihovýchodní Asii přináší, lze tak tedy očekávat, že i do budoucna bude kvalita rýže klesat.
Model, který vědci zhotovili, je velice detailní. Na jeho základě lze velice přesně předpovědět úroveň sklizně pro daný rok v obou zemích. Stačí k tomu shromáždit informace o klimatu, které panovalo 40 dní před sklizní.
Dá se předpokládat, že změny klimatu budou mít horší dopad na HRR čínské rýže, a to především v jižních provinciích, které ovšem dávají světu nejvíce rýže. To by mohlo ohrozit celosvětové zásobování. Proto asijské země pracují na genetických úpravách rýže, které by ji měly ke změnám klimatu učinit odolnější.
Zdroj: Geophysical Research Letters
