Byť mnozí už od odpalování silvestrovských ohňostrojů upouštějí, stále se na přelomu roku řada měst akusticky promění v místo v přední frontové linii. Látky, které přitom po ohňostrojích v ovzduší zůstávají, dávají lidskému zdraví pěkně zabrat..

Obloha rozzářená všemi možnými barvami, to vše doprovázené ohlušujícími výbuchy, to je běžný obrázek novoroční noci v našich končinách. Pod těmi zářivými barvami se však ukrývá o mnoho temnější stránka. Ohňostroje totiž nejsou jen světelná show, ale také divoká chemická párty.

Češi za silvestrovskou noc využijí kolem 10 milionů kusů zábavní pyrotechniky. A to jsou čísla bez nelegálních zásob, které by jistě vyděsily i zkušeného celníka. Jen v Praze se během té doby odpálí podle odhadu Akademie věd ČR milion raket.

Při průměrné hmotnosti jedné rakety to znamená, že ovzduší nad naší metropolí je „obohaceno“ o 100 tun toxického materiálu.

Každý ohňostroj je malou nebo mnohdy i velkou chemickou laboratoří na nebi. Je-libo červenou? Stačí přidat stroncium a lithium. Zelená? To je baryum. A co takhle trochu žluté? Sodík nikdy nezklame. Schází modrá?

Měď už spěchá na pomoc. A aby to všechno pěkně vybuchovalo, je zapotřebí střelný prach, hořčík, mangan nebo antimon. No a protože mnozí amatérští pyrotechnici jsou kreativní, leckdy přidají i něco, co pěkně škodí, třeba trochu olova nebo arzenu.

Amatérští odpalovači přitom své rakety odpálí nanejvýš do výšky 40 metrů, přičemž profesionální ohňostrůjci míří k výšce sta metrů, kde se škodliviny rozptylují mnohem efektivněji.

Jen těžko může překvapit, že následný ohňostrojový smog je plný škodlivých sloučenin. Jedná se například o velké množství toxických plynných produktů (oxidy síry, fosforu, dusíku) a dále organických sloučenin jako formaldehyd, acetaldehyd, butylacetát nebo rozličné organické hydroperoxidy.

Mohou vznikat i chlorované toxické látky a polycyklické aromatické uhlovodíky včetně benzo(a)pyrenu, polychlorované dibenzodioxiny, polychlorované dibenzofurany nebo hexachlorbenzen, které jsou prokázanými karcinogeny a některé z nich způsobují i vrozené vývojové vady.

Ohňostroje jsou kromě toho jedním z největších zdrojů znečištění ovzduší prachem, vždyť koncentrace prachových částic během oslav překračují limity až o stovky procent. Tyto částice jsou navíc tak fikané, že na sebe navážou toxické kovy a organické sloučeniny, které pak dýchají všichni, a to včetně těch, kterým jsou ohňostroje volné a zůstali doma u svařáku.

Důsledků divokých ohňostrojů je mnohem více. Těžké kovy, které rakety obsahují, zůstávají v půdě, vodě i v živých organismech, kde se hromadí a způsobují škody dlouho poté, co novoroční nadšení vyprchá.

Nehledě na to, že podobné trachtace děsí zvířata, ať už domácí nebo divoká. I proto mnohá města po celém světě přecházejí při oslavě příchodu nového roku na alternativy, jako jsou dronové show nebo laserové projekce. Koneckonců, jsou mnohdy efektnější a hlavně mnohem šetrnější k nám i k planetě.