V 70. letech 20. století byly ve 20 metrů hluboké přírodní vápencové šachtě v hrabství Somerset v jihozápadní Anglii objeveny pozůstatky 37 lidí. Po jejich prozkoumání dospěli nyní vědci k jedinému závěru, a to, že doba bronzová, ze které fosilie pocházely, byla mnohem temnějším obdobím, než jsme se domnívali. Lidé se při páchání násilí příliš nelišili od zvířat ….
Více než 3000 úlomků kostí, které náležely 37 lidem různého věku, od novorozenců po dospělé, podrobila zkoumání skupina vědců pod vedení Ricka Schultinga, archeologa z Oxfordské univerzity. Závěry svého bádání zveřejnili nyní v časopise Antiquity.
Dle radiokarbonové metody náležely ostatky, staré nejméně 4 000 let, lidem ze starší doby bronzové (22000 až 2000 př. n.l.). „Je to ostrá připomínka toho, jaká zvěrstva byli tehdy lidé schopni páchat,“ komentoval zjištění Rick Schulting.
Všichni členové skupiny zemřeli extrémně násilnou smrtí. Moderní analýza jejich kostí u nich odhalila skalpování, vyříznutí jazyka, dekapitaci, vykuchání i kanibalismus. Nejméně 30 % nalezených lebek vykazuje zlomeniny, které byly příčinou úmrtí, tito lidé tedy zemřeli násilnou smrtí.
To však ještě nebylo to nejhorší. Asi 20 % kostí neslo řezné stopy způsobené kamennými nástroji. Podle toho, kde se nacházely, bylo možné určit, jakému dalšímu násilí byl dotyčný vystaven.
Bezprecedentní násilí na velké skupině
Řezné značky v přední části jedné lebky naznačovaly skalpování, dlouhé řezné stopy na spodní čelisti jiné osoby svědčily o odstranění jazyka a řezné rány na žebrech jiné zase vypovídaly o vykuchání. Nejméně šest lidí mělo řezné rány na druhém krčním obratli, což svědčí o tom, že jim byla useknuta hlava (dekapitace).
Na řadě malých kostí rukou a nohou byly patrné tříštivé zlomeniny, které dokládají, že byly tyto kosti podrobeny lidskému žvýkání. Tito lidé tak byli obětmi kanibalismu.
Podle výzkumníků je počet těchto násilných úmrtí i způsob jejich provedení pro Británii doby bronzové extrémně neobvyklý, praktiky rozhodně nesouvisí s žádným známým pohřebním obřadem. „Nalezení těl nejméně 37 jedinců naznačuje masakr podstatné části komunity,“ vysvětluje Schulting. „V tomto případě navíc násilí pokračovalo i posmrtně, jeho cílem tak nebylo pouze vymýtit jinou skupinu, ale výrazně ji odlišit.“ Důvod takového masového vraždění a kanibalismu ale není jasný.
Odveta nebo trest za porušení společenského tabu
Výzkumníci se domnívají, že míra násilí „by mohla naznačovat odvetné činy, spáchané v reakci na předchozí násilnou událost nebo domnělé porušení vážného společenského tabu.“ Násilí by pak nebylo nesmyslné, ale mělo by silný politický podtext.
„Násilí, jako je toto, má často sociální funkci,“ myslí si Anna Osterholtzová, bioarcheoložka z Mississippi State University, která se na výzkumu nepodílela. „Násilné činy, jsou-li prováděny před publikem, jsou důležité pro formování skupinové identity a vyjednávání sociálních vztahů,“ vysvětluje.
Alternativním vysvětlením masakru by mohla být bakterie Yersinia pestis, která způsobuje mor, jež byla identifikována v zubech dvou dětských obětí nalezených v šachtě poblíž Charterhouse Warren v anglickém hrabství Somerset.
Podle vědců by příznaky nakažení touto obávanou nemocí mohly být důvodem ke spáchání násilných činů na této skupině, neboť mohly v pachatelích vzbudit strach z nákazy a smrti. Výzkum kostí bude pokračovat i nadále.
Zdroj: Life Science, The Guardian.