Snaha bojovat s časem má mnoho podob, a jednou z těch nejmodernějších je vakcína namířená proti stárnutí. Jejím cílem jsou senescentní buňky. Jedná se o vysloužilé nebo poškozené buňky, u kterých selhal automatický mechanismus sebezničení. .

Obvykle si s nimi poradí imunitní systém, ten ale s věkem ochabuje. S tím, jak člověk stárne, se tyto „zombie“ buňky hromadí v tkáních a šíří do okolí toxický koktejl zánětlivých molekul. Výsledkem je větší náchylnost k chronickým nemocem a úpadek kognitivních funkcí.

Platí to nejen u lidí. Po transplantaci senescentních buněk v rámci studie profesora Jamese Kirklanda a jeho týmu na Mayo Clinic v Rochesteru v roce 2018 začaly do té doby mladé a zdravé myši umírat předčasně na stejné stavy související s věkem, které zabíjely přirozeně stárnoucí hlodavce.

Čekání na ránu z milosti

Cílem výzkumu je se těchto buněk zbavit, a výjimečně dobře jsou k tomu uzpůsobena senolytika díky své schopnosti reaktivovat sebedestrukční mechanismus v buňkách, tzv. apoptózu. Nepříjemností je, že stejný mechanismus mohou tyto léky spustit také u buněk zdravých.

V tento okamžik přichází ke slovu vakcíny. Senescentní buňky exprimují výjimečně vysoké hladiny antigenů v marné snaze přivolat svého kata v podobě imunitního systému. Vakcína zaměřená na tyto „seno-antigeny“ by mu mohla „katovi“ pomoci naostřit meč.

Ačkoliv několik čínských studií na hlodavcích naznačuje, že tudy může vést cesta, do fáze klinických studií na lidech se vakcíny proti senescentním buňkám ještě nedopracovaly. Zřejmě to ale nebude dlouho trvat.

„Senolytické vakcíny nabízejí slibnou strategii, jak zmírnit nemocnost a v konečném důsledku zlepšit celkové zdraví a pohodu jednotlivců v pozdějším věku,“ je přesvědčen Kuang-chuej Liou z Čínské akademie věd v Pekingu.

Vakcína na míru

Boj proti „zombie“ buňkám může mít také nečekané benefity. Senescentní buňky jsou pro imunitní systém mnohem lépe rozpoznatelnější než buňky rakovinné. Některé studie ukázaly, že nádorové buňky lépe aktivují imunitní systém, pokud jsou „zestařeny“.

Toho lze obvykle docílit ozářením. V jednom z nedávných experimentů tým z Národní univerzity v Soulu odebral buňky myších nádorů, vyvolal jejich stárnutí a poté je protlačil přes membránu podobnou sítu, aby vytvořil miniaturní částice.

Vrácení těchto upravených částic zpět do organismu vyvolalo u myší silnou imunitní protinádorovou reakci. Podle vědců jde o jednoduchý postup, který by mohl vést k výrobě personalizovaných vakcín proti rakovině.