Původně šlo o čistokrevnou parodii, v průběhu let se Ig Nobelova cena vyvinula v respektované uznání inovativního výzkumu. A letos nechybělo ani české zastoupení. Falešnou skromnost odložme stranou, úspěch to je významný – konkurence na poli bláznivého výzkumu je totiž veliká..

„Každý nositel Ig Nobelovy ceny udělal něco, co lidi nejprve rozesměje, a pak přiměje k zamyšlení,“ připomněl na úvod večera stěžejní myšlenku Marc Abrahams, spoluzakladatel satirického magazínu Annals of Improbable Research, který vítěze vybírá od roku 1991 mezi více než 10 000 nominanty.

Po čtyřech pandemických letech, během kterých se ceremoniál odehrával online, mohl letos 12. září proběhnout 34. ročník udílení Ig Nobelových cen opět na půdě Massachusettského technologického institutu v Bostonu.

A nesl se v duchu tradic. Vzduchem létaly papírové vlaštovky, ceny předávali skuteční laureáti Nobelovy ceny, a vítěz či vítězný tým si odnesl peněžitou odměnu ve výši 100 bilionů dolarů, která byla vzhledem k omezenému rozpočtu udílená v zimbabwské měně, tedy v reálné hodnotě asi 10 Kč.

Slavnostní ceremoniál nakonec Abrahams zakončil slovy: „Pokud jste dnes večer nevyhráli – a zvláště pokud ano – tak příští rok hodně štěstí.“.

Cena za fyziologii

Že někteří vodní živočichové jako mořské okurky nebo mřenky dokážou provozovat střevní dýchání, je známá věc. Ig Nobelovou cenou vyznamenaný japonsko-americký výzkumný tým se zaměřil na otázku, zda jsou téhož schopni také savci.

Nápad zkoumat multifunkčnost konečníku vznik během pandemie covidu-19 v souvislosti s kritickým nedostatkem plicních ventilátorů. Vědci proto umístili myši do prostředí s nízkým obsahem kyslíku, kde by za normálních okolností vydržely maximálně několik minut a zavedli jim enterální ventilaci přes konečník.

Ukázalo se, že tři čtvrtiny hlodavců s kyslíkovým klystýrem přežily až 50 minut. Bezpečnost a účinnost se prokázala i na prasečích modelech, a to při použití jak plynného kyslíku, tak okysličené tekutiny.

„Vzhledem k jednoduchosti metody – jednoduchému klystýru – může být potenciálně použita i v nemocnicích s nedostatkem personálu, které nejsou schopny používat špičkové lékařské postupy, jako je ventilátor nebo mimotělní membránovou oxygenaci,“ uvedl jeden z autorů studie Takanori Takebe.

A možná to nebude dlouho trvat. Právě probíhají klinické studie s cílem komercializovat použití metody v roce 2028 v Japonsku a za další dva roky v USA.

Cena za chemii

Ocenění se dočkali také vědci z Nizozemí a Francie za studii, která prokázala jedinečnou metodu třídění aktivních polymerů na základě úrovně jejich aktivity. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby experimenty nezahrnovaly závody střízlivých a opilých červů.

Jádrem výzkumu je studium vlastností tzv. aktivní hmoty, zvláštní klasifikace materiálu, za kterou by se dalo označit také hejno ryb nebo ptáků. S nimi je ale obtížné provádět laboratorní experimenty, proto vědci sáhli po vodních červech Tubifex tubifex, kteří svými segmentovými těly a čilým pohybem aktivní hmotu připomínají.

K prozkoumání chování hmoty bylo třeba nejprve část červů znehybnit, čehož výzkumníci docílili intoxikací v roztoku etanolu. „Stačilo 4,5 % alkoholu, což je přibližně stejné množství, jako má pivo,“ uvedla Tess Heeremansová z Amsterodamské univerzity.

Pak už mohli jen sledovat, jak si obě skupinky vedou v chodbičkách vodního bludiště. Během několika minut bylo jasné – údajně k velkému překvapení výzkumníků –, že bludiště rychleji zdolávají červi střízliví.

Cena za botaniku

Vědci z Německa, Brazílie a USA získali ocenění za výzkum, který ukázal sklony živých rostlin kopírovat tvary sousedících umělých listů. Jeden z autorů studie, botanik na univerzitě v Bonnu Felipe Yamashita, hledá dlouhodobě důkazy pro své přesvědčení, že rostliny vidí.

„Nevím, jak dokážou vidět, ale jsem si jistý, že chápou, co se děje kolem nich,“ uvedl vědec a dodal, že téměř všechny listy, které rostly v blízkosti plastového listu, kopírovaly jeho tvar, byly delší, méně laločnaté s menší hustotou cévních sítí.

Yamashita si toto chování vysvětluje jako způsob maskování, které pomáhá rostlině splynout se svými sousedy, aby nepřitahovala pozornost hladových býložravců.

Cena za pravděpodobnost

Tým evropských vědců, mezi nimi také sociolog František Bartoš, momentálně působící na Amsterodamské univerzitě, si odnesl cenu za pravděpodobnost, a pravděpodobně také namožené karpální tunely.

Po sérii experimentů, které zahrnovaly 350 757 hodů mincí 46 různých měn se jim podařilo zjistit, že hozená mince v 51 % případů dopadne na svoji výchozí stranu, tedy tu, která se na začátku nedotýkala palce.

Své nadšení František Bartoš nezastíral: „Přestože jde o ‚parodickou´ cenu, je velmi příjemné, když se na váš výzkum upozorní. Doufejme, že to pobaví a možná i inspiruje novou generaci vědců,“ dodal.