Domů     Medicína
Vědci vypočítali energii potřebnou k nošení dítěte. Není jí málo
Martin Janda 3.11.2024

Vědecký výzkum v oblasti reprodukce a metabolismu přinesl fascinující nové poznatky o energetických nákladech těhotenství u lidí, které byly dosud výrazně podceňovány. Nová studie odhalila, že energetické nároky lidského těhotenství dosahují téměř 50 000 kalorií, což je mnohem více, než se dosud předpokládalo..

Tento objev, publikovaný v časopise Science, přináší nový pohled na náročnost těhotenství a upozorňuje na významné energetické výdaje, které musí tělo ženy v průběhu devíti měsíců vynaložit.

Každá žena, která prošla těhotenstvím, ví, že během těchto měsíců její organismus vyžaduje značné množství energie. Vědci však teprve nyní zjišťují, jak vysoké tyto náklady skutečně jsou. Studie vedená evolučním biologem Dustinem Marshallem z Monash University v Austrálii odhalila, že energetické náklady těhotenství se pohybují kolem 50 000 kalorií, což odpovídá přibližně 50 krabicím zmrzliny.

Tato zjištění jsou překvapením, protože předchozí odhady byly mnohem nižší. Většina dřívějších výzkumů vycházela z předpokladu, že většina energie potřebné k těhotenství se ukládá v plodu, který je relativně malý.

Avšak Marshall a se svým týmem zjistil, že energie uložená v tkáních lidského plodu tvoří jen asi 4 % z celkových energetických nákladů těhotenství. Zbylých 96 % energie je využito pro potřeby samotného těla ženy, což byl pro vědce překvapivý závěr.

Tento objev je výsledkem Marshallova dlouholetého výzkumu, který se zaměřil na metabolismus různých druhů živočichů. Jak to tak bývá, různé druhy mají různé energetické potřeby. Například teplokrevní savci, mezi které patří i lidé, musí udržovat stálou tělesnou teplotu, což vyžaduje konstantní příjem energie.

Naproti tomu studenokrevní živočichové, jako jsou hadi, mohou jít týdny bez jídla, protože jejich metabolismus není tak náročný.

Marshall vytvořil kompletní inventář energetických nákladů na reprodukci u desítek druhů živočichů. Jeho výzkum celkem pochopitelně ukázal, že samice nejenže musí živit vlastní tělo, ale také poskytovat dodatečnou energii svým potomkům.

Když začal zkoumat náklady spojené s reprodukcí, zjistil, že pro mnoho druhů neexistují přesná čísla, a rozhodl se tuto mezeru zaplnit.

Výzkumný tým shromáždil data z vědecké literatury, která zahrnovala informace o energetických nákladech na tvorbu potomků u různých druhů. Kromě toho se zaměřili na celkový metabolický výdej samic během reprodukčního období, který vědci odhadovali na základě spotřeby kyslíku.

Více zajímavých článků z oblasti medicíny naleznete v časopise Panorama 21, který je právě v prodeji.

Z jejich analýzy vyplynulo, že velikost zvířete má výrazný vliv na množství energie potřebné k reprodukci. Například mikroskopičtí živočichové zvaní vířníci potřebují k vytvoření jednoho potomka méně než miliontinu kalorie, zatímco srnčí samice potřebuje více než 112 000 kalorií na produkci jednoho koloucha.

Dalším překvapivým zjištěním bylo, že teplokrevní savci spotřebují třikrát více energie na reprodukci než plazi a jiní studenokrevní živočichové stejné velikosti. Avšak největší šok přineslo zjištění, že u mnoha druhů jsou nepřímé náklady těhotenství, tedy energie potřebná k udržení těla samice, vyšší než přímé náklady, které se ukládají do potomka.

Výsledky studie ukázaly, že u savců jde průměrně pouze 10 % energie spotřebované během těhotenství přímo do potomků, což znamená, že 90 % energie je využito pro potřeby matky. Toto zjištění bylo pro vědce naprosto šokující, protože teorie předpokládaly podstatně nižší nepřímé náklady.

Marshall a jeho kolegové byli natolik zaskočeni těmito výsledky, že se opakovaně vraceli ke zdrojům dat, aby si ověřili správnost svých zjištění. Tento objev také překvapil další odborníky v oboru, jako je evoluční biolog z University of California David Reznick, který nebyl do studie zapojen.

Ten poznamenal, že ho nejen překvapily vysoké nepřímé náklady, ale také skutečnost, že se jedná o první studii, která se pokusila tato čísla přesně stanovit.

Studie také odhalila důvody, proč některé druhy mají vyšší nepřímé náklady než jiné. Například hadi, kteří kladou vejce, spotřebují mnohem méně nepřímé energie než hadi, kteří rodí živá mláďata. Matky, které rodí živá mláďata, musí podporovat embrya rostoucí uvnitř jejich těl, zatímco ty, které kladou vejce, mohou své potomky „vypustit“ z těla mnohem dříve.

U savců jsou nepřímé náklady vyšší také kvůli tomu, že mnoho druhů vytváří placentu, která přenáší živiny na embrya. Marshall se domnívá, že lidé platí obzvlášť vysoké nepřímé náklady na těhotenství, protože ženy zůstávají těhotné déle než většina ostatních savců.

Nová zjištění mohou také vysvětlit, proč samice savců věnují tolik energie péči o své potomky po narození. Podle Marshalla je to dáno tím, že již během těhotenství investovaly do potomka obrovské množství energie, a proto jsou motivovány pokračovat v této investici i po narození mláďat.

Závěry této studie přinášejí nový pohled na energetické náklady těhotenství a péče o potomstvo a ukazují, že reprodukční strategie různých druhů jsou mnohem složitější, než se dosud předpokládalo. Tento objev také vyvolává otázky ohledně evolučních důvodů, které vedly k takto vysokým nepřímým nákladům u některých druhů, včetně lidí.

Foto: RF-Hobby, timelessmoon.getarchive.net
Zdroje informací: Science, New York Times, Monash University, University of California
Související články
Nejnovější výzkum odhalil, že ženy trpící „Alzheimerem“ mají až o 20 % nižší hladiny omega mastných kyselin v krvi než ženy, které touto formou demence netrpí. Alzheimerova choroba se u nich přitom vyskytuje až dvakrát častěji než u mužů, u kterých ovšem stejný vzorec potvrzen nebyl. Může změna stravovacích návyků oddálit nástup nemoci? Jako Alzheimerova […]
Medicína Příroda 24.8.2025
V posledních letech si výzkumníci všímají stále rostoucí hrozby panzootik, tedy chorob, které jsou schopné přeskakovat mezi různými biologickými druhy. Jedním z nejvýraznějších příkladů je v tomto ohledu vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, která se šíří nejen mezi ptáky, ale i mezi savci. Panzootika, která překračuje druhové bariéry a postihuje různé živočišné druhy, celkem podstatně […]
Astrocyty, buňky hvězdicovitého tvaru s dlouhými výběžky, patří mezi tak zvané neuroglie, což je podpůrná tkáň, která spolu s neurony tvoří nervový systém. Gliové buňky představují asi 90 % všech buněk v nervovém systému, kde zastávají mnoho funkcí. Nyní se ukazuje, že pro naši paměť jsou astrocyty zřejmě mnohem důležitější, než se zdálo. Lidský mozek […]
Medicína 18.8.2025
Účinný boj proti zhoubným nádorům! To je téma, kterým se zabývají mnohé vědecké týmy po celém světě. Mezi nimi také mezinárodní tým v čele s experty z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Ten přišel s inovátorskou metodou, jak dostat toxického „ničitele“ rakovinných buněk jen tam, kam je určen Celé to funguje na principu […]
Historie Medicína 16.8.2025
Lidský organismus je nesmírně komplikovaný systém, nejsložitější ve známém vesmíru. Neskládá se jen z těla, jeho neodmyslitelnou součástí je duše, mysl a psychika. I ta, stejně jako samotné tělo, může onemocnět… Zatímco se zlomeninou ruky každý rychle odkvačí k lékaři, nemoci duše stále mnohdy bývají ve společnosti vnímány jako něco neslušného, ba až stigmatizujícího. Naštěstí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz