Domů     Příroda
Chobotnice neloví sama, jako poskoky k tomu využívá hejna ryb
Zdroj: WikiCommons by Ahmed Abdul Rahman

O chobotnicích se ví, že jsou to výjimečně inteligentní tvorové, kteří jsou ovšem samotářští. Přítomnost příslušníků svého druhu vyhledávají jen v době páření. Nejnovější výzkum však odhalil, že jsou chobotnice schopné spolupracovat s jinými tvory, a to konkrétně s hejny ryb, při obstarávání si potravy. Chobotnice přitom rybám „šéfují“..

Chobotnice se řadí mezi hlavonožce, patří mezi nejinteligentnější a chováním nejrozmanitější zástupce bezobratlých. Disponují osmi chapadly s přísavkami, která při plavání táhnou za sebou. Mají složitý nervový systém, jejich chapadla mají zřejmě jistou míru autonomie, a vynikající zrak.

Ačkoliv jsou jejich oči velmi citlivé, hlavním loveckým smyslem chobotnice je hmat. Své okolí zkoumá pomocí svých chapadel, protože je často plné zvířeného prachu, jímž její zrak nepronikne.

Proč ryby následují chobotnici?

Obvykle tak strká chapadla do trhlin, aby nahmatala kořist v podobně drobných korýšů a rybek. Již dlouho se ví, že chobotnici následují hejna ryb, o kterých se odborníci domnívali, že tak činí z toho důvodu, aby si pochutnala na zbytcích jí ulovené kořisti.

Motivem jejich chování tak měla být nekrofágie. Eduard Sampaia z Institutu Maxe Plancka se ale domníval, že by za tím mohla být vědomá spolupráce. Aby to dokázal, potápěl se spolu se svým týmem u pobřeží Austrálie, Egypta a Izraele.

Zdroj: WikiCommons by Bernard DUPONT

Během 120 hodin potápění sledovali 13 chobotnic modrých (Octopus cyanea) a skupiny ryb, v nichž se nacházeli kanicové, parmice a halančíci, které je doprovázely. Pořídili 3,5 hodiny záznamu. Záběry poté vložil do softwaru, který vytvořil 3D mapu podmořského prostředí, zachycující pohyb každé z chobotnic i ryb v doprovodných hejnech.

Ze záběrů vyplynulo, že zejména parmice sloužily jako zvědi, které následoval zbytek skupiny. Chobotnice v roli šéfa pak rozhodla, kdy začne skupina pronásledovat kořist.

Kdo nespolupracuje, dostane pohlavek

Lov mohl trvat až 90 minut a skupina při něm mohla urazit i 50 metrů. Pokud se lov „zasekl“, chobotnice uštědřila rybě chapadlem ránu, aby se opět dala do pohybu. Nejčastějším cílem jejího chapadla byl kanic červenopruhý (Epinephelus fasciatus), což je ryba, která upřednostňuje vyčkávací taktiku lovu.

Tato mezidruhová spolupráce se jeví výhodnou jak pro chobotnici, kterou lov méně vyčerpá, tak pro ryby, jež díky tomu dostanou „větší díl“ ulovené kořisti.

„Asi od 80. let minulého století bylo všeobecně uznávaným paradigmatem, že zvířata fungují pouze v rámci svého vlastního druhu,“ říká Trevor Wardill, neuroetolog z University of Minnesota Twin Cities, který zkoumá hlavonožce, ale na studii se nepodílel.

„Ale když se objeví důkazy, že zvířata mohou spolupracovat napříč druhy, mění to toto obecně přijímané schéma myšlení,“ komentuje závěry studie zveřejněné v Nature Ecology & Evolution.

Štítky:
Související články
Někdy svět pro oči nevidí. Co představuje větší emisní problém než auta, lodě nebo letadla? Co zanechává výraznou stopu v životním prostředí, v našich peněženkách a přispívá k sociálním problémům? Potraviny – tedy přesněji plýtvání potravinami. Vědci v projektu Drawdown představili 100 řešení, jak snížit dopad klimatické krize. A jako třetí nejdůležitější řešení, které má […]
Vědci z univerzity v britském Lincolnu přišli s překvapivým zjištěním. Zatímco až dosud bylo aportování přisuzováno výhradně psům, údajně není cizí ani kočkám… Přestože se jejich domestikace a přirozené chování liší, mají psi a kočky mnoho společného. Například jsou zdatnými predátory, kteří žijí společně s lidmi, s nimiž si vychutnávají zábavné chvíle. To ale není […]
Naše vědomosti o migraci ptáků se posunuly od Aristotelových představ o tom, že se v zimním období rehci mění na červenky, nebo že hibernují, k poznání o migraci ptáků a jejím principu. K behaviorální vědě o migracích se tak postupně přidala molekulární biologie i kvantová fyzika. V posledních letech dokážeme mnohem přesněji určit délky tras a dob trvání cest […]
Vědci připravili „vakcínu“ pro včely, která by je měla ochránit před pesticidy, a podle prvotní studie se zdá, že funguje. Výsledky, které byly zveřejněny v časopise Nature Sustainability, ukazují, že hydrogelové mikročástice podávané čmelákům a včelám ve vodě s cukrem vedly k o 30 % vyšší míře přežití u jedinců, kteří byli vystaveni smrtelným dávkám […]
Escherichia coli je bakterie, která se přirozeně vyskytuje ve střevní mikroflóře teplokrevných živočichů včetně člověka. Je mu prospěšná, pokud se nešíří, kam nemá. Patogenní kmeny této bakterie však mohou způsobovat nebezpečná onemocnění, a navíc jsou stále častěji rezistentní vůči antibiotikům. K vývoji nových léků by nás mohly inspirovat gorily… E.coli produkuje řadu látek, které brání […]
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz