Domů     Medicína
Antibiotika na hraně: Jak rezistence hrozí zvrátit století medicínského pokroku
Martin Janda 28.9.2024

Antibiotická rezistence se stává jednou z největších výzev současného zdravotnictví. Miliardy lidí v chudých zemích si nemohou dovolit ani základní antibiotika na léčbu běžných bakteriálních infekcí, na což ve svých důsledcích mohou doplatit i bohaté země.

Pokud se rychle nezmění přístup k tomuto problému, svět se může vrátit do doby, kdy i jednoduchá infekce znamenala rozsudek smrti..

Antibiotická rezistence byla po více než dekádu považována za problém nadměrného užívání antibiotik. Vědci upozorňovali, že nekontrolovaná konzumace antibiotik způsobuje, že léky ztrácejí účinnost, což vede ke zbytečným úmrtím milionů lidí, z nichž mnozí žijí v chudobě.

Jak se však světoví zdravotní činitelé ve čtvrtek sešli v OSN, aby diskutovali o výzvách spojených s rezistencí, mnozí začali prosazovat širší pojetí tohoto problému. Klíčem je podle řady odborníků především prevence léčitelných infekcí prostřednictvím lepší sanitace, dostupnějšího očkování a zvýšeného přístupu k antiinfekčním lékům v zemích s nízkými příjmy.

„Miliony lidí na světě nikdy nebraly antibiotika, protože si je nemohou dovolit,“ uvedl ekonom a epidemiolog Ramanan Laxminarayan, který propaguje nový přístup k řešení problému antibiotické rezistence.

„Snažíme se posunout debatu od samotné rezistence k právu na přístup k účinným antibiotikům pro všechny.“.

Každý rok rezistentní patogeny zabíjejí podle OSN téměř 1,3 milionu lidí po celém světě a přispívají k úmrtím dalších téměř pěti milionů. Podle nedávné studie zveřejněné v časopise The Lancet by mohlo do roku 2050 zemřít více než 39 milionů lidí na infekce odolné vůči antibiotikům.

Pokud nedojde k zásadním opatřením, dopady tohoto počtu úmrtí na globální ekonomiku by mohly být obrovské. Studie Centra pro globální rozvoj odhaduje, že infekce odolné vůči lékům by mohly do roku 2050 vést k poklesu ekonomického výkonu o 1,7 bilionu dolarů, z velké části kvůli ztrátě produktivity nebo předčasným úmrtím živitelů či živitelek rodin.

V první řadě jde ale samozřejmě o lidské životy. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus k tomu uvedl: „Antibiotická rezistence by mohla zvrátit 100 let pokroku v medicíně, čímž by se infekce, které dnes snadno léčíme, staly smrtelným rozsudkem.“.

Rezistence vůči antibiotikům je do určité míry nevyhnutelná. Patogeny se postupem času vyvíjejí tak, aby odolaly lékům, které je mají zabít. Nadměrné užívání antibiotik však tento proces urychluje. „Rezistence je fascinující, protože to je evoluce v přímém přenosu,“ řekl výzkumník ze Stockholmského centra pro odolnost antibiotik Peter Sogaard Jorgensen, který je autorem studie, která zdůrazňuje důležitost vládních opatření k boji s tímto problémem.

„Ale selekční tlaky způsobené antibiotiky vyvolávají evoluci s devastujícími následky pro lidstvo.“.

Mezitím se vývoj nových léků téměř zastavil. Farmaceutické společnosti od tohoto výzkumu postupně ustupují kvůli nevýnosnému trhu s antibiotiky. Přesto od prvního vysokého setkání o antibiotické rezistenci v roce 2016 došlo k několika pokrokům.

Téměř 90 procent zemí vytvořilo plány boje ní. Zásady správného používání antibiotik se staly známými, i když nejsou vždy dodržovány. Nové druhy antibiotik jsou pokusně vyvíjeny pomocí umělé inteligence.

I přes určité pokroky však přetrvávají základní problémy, které k šíření antibiotické rezistence přispívají. Nadměrné používání antibiotik v zemědělství a rybích farmách stále roste, a to zejména v rozvojovém světě, a mnozí lékaři svým pacientům bezmyšlenkovitě předepisují antibiotika i nadále.

Abychom však tento problém skutečně vyřešili, nestačí pouze věda. Potřebujeme také změnit lidské chování, protože věda sama o sobě nás z této krize nedostane.

Související články
Druhý říjnový týden udržuje v napětí a očekávání nejlepší světové vědce, právě v těchto dnech jsou totiž rozdávány Nobelovy ceny, jakožto ocenění za práci a objevy hned v několika oborech. Laureáty Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii se letos stali američtí biologové Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA a její role v regulaci […]
Virus marburg vyvolává hemoragickou horečku marburg, jejíž mortalita dosahuje až 90 %. Proti nemoci neexistuje lék ani schválená vakcína. Nyní vypukla epidemie nemoci ve Rwandě. Pokud by se nákaza šířila dále, jsou odborníci, kteří pracují na vývoji vakcín, ochotni poskytnout očkovací látky, které již prošly klinickou studií, rwandské vládě, aby se zamezilo dalšímu šíření nemoci. […]
Objev antibiotik představoval pro lidstvo dlouhou dobu spásu, odhaduje se, že jen samotný penicilin zachránil 82 milionů životů. Jenže živé organismy se vyvíjejí, bakterie nevyjímaje, a tak si proti antibiotikům postupně budují odolnost. V nejbližší budoucnosti se tak zřejmě nemoci, jejichž původci jsou bakterie, opět stanou metlou lidstva… Odolností bakterií vůči antibiotikům se zabývá projekt […]
Kardiovaskulární onemocnění jsou stále nejčastější příčinou úmrtí ve světě i u nás. V roce 2022 trpělo nějakou nemocí srdce téměř 3 miliony Čechů. Lékaři tradičně hodnotí riziko rozvoje těchto chorob u pacientů na základě vysokých hodnot LDL tedy „špatného“ cholesterolu. Nový výzkum ukazuje, že je přínosné sledovat i další parametry… Lékaři se snaží předvídat riziko […]
Zdravé ledviny přefiltrují denně stovky litrů krve. Pokud však selhávají, musí pomoci technologie – dialýza. Ta se v Česku týká přibližně 6 500 lidí. Poškozené ledviny přitom zpočátku nebolí a jejich selhání se ani nijak neprojevuje. I proto lékaři často chronické onemocnění ledvin (CKD) objeví až v pokročilé fázi. V nejvážnějších případech se jejich nositelé nevyhnou dialýze, příznivější […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz