Objev antibiotik představoval pro lidstvo dlouhou dobu spásu, odhaduje se, že jen samotný penicilin zachránil 82 milionů životů. Jenže živé organismy se vyvíjejí, bakterie nevyjímaje, a tak si proti antibiotikům postupně budují odolnost.

V nejbližší budoucnosti se tak zřejmě nemoci, jejichž původci jsou bakterie, opět stanou metlou lidstva….

Odolností bakterií vůči antibiotikům se zabývá projekt GRAM (Global Research on Antimicrobial Resistance), na kterém spolupracují odborníci z Univerzity v Oxfordu a Institutu pro měření a hodnocení zdraví (IHME) na Washingtonské univerzitě.

Finančně jej podporuje například organizace Wellcome Trust a Nadace Billa a Melindy Gatesových. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) j představuje rezistence bakterií jednu z největších hrozeb pro lidstvo do budoucna.

Druhý penicilin v nedohlednu

Ačkoliv se lidstvo snaží vymýšlet stále nová antibiotika, bakterie se učí jim odolávat rychleji, než jsou vědci schopni přicházet s novými. V příštích letech by se tak mohly objevit léky proti některým konkrétním chorobám, jako je například kapavka, nepředpokládá se však, že by se v brzké době objevilo nové antibiotikum, které by stejně zázračně jako penicilin dokázalo léčit většinu bakteriemi způsobených chorob.

Odhaduje se proto, že by v průběhu následujících 25 let mohly mít baterie na svědomí až 39 milionů lidských životů po celém světě. Přibližně v roce 2050 by tyto odolné superbakterie měly přispívat k více než 8 milionům úmrtí ročně, což představuje 40 % úmrtí na všechny infekční nemoci.

Odborníci zapojení do projektu GRAM ve své první zprávě před dvěma roky odhalili, že roku 2019 měly odolné superbakterie přímo i nepřímo na svědomí asi 1,2 milionu úmrtí. Do roku 2050 by na nemoci vyvolané odolný bakteriemi mělo umírat 1,5krát více lidí.

Přes milion mrtvých za rok

Vědci studovali údaje pocházející z celého světa, aby byli schopni určit, jaké na dopady má rezistence vůči antibiotikům na úmrtnost. Analyzovali přitom 520 milionů individuálních záznamů z různých zdrojů, zejména nemocnic.

Zajímali se o 11 druhů nemocí, 22 konkrétních mikrobů a 84 interakcí mezi těmito mikroby a lidmi všech věkových kategorií ve 204 zemích. Zjistili, že mezi roky 1990 až 2021 zabily superodolné bakterie více než milion lidí ročně, přičemž v roce 1990 to bylo 1,06 milionu a v roce 2021 už 1,14 milionu životů. Částečně se pak podílely přibližně na 5 milionech úmrtí ročně.

Mezi roky 2025 až 2050 zabijí superodolné bakterie dle odhadu odborníků projektu GRAM asi 39 milionů lidí, kdy jen v roce 2050 to bude 1,91 milionu mrtvých, a nepřímo se budou podílet na smrti 170 milionů lidí, přičemž v roce 2050 to bude 8,22 milionu zemřelých.

Rozložení nebude rovnoměrné, nejzranitelnější budou starší a chroničtí nemocní lidé, nejvíce úmrtí má nastat v jižní Asii a subsaharské Africe. Stále je však naděje, že se vědcům podaří přijít se zcela novými léky, které nahradí stále méně funkční antibiotika.