Kolem 1200 lidí v České republice a 300 000 celosvětově postihne každý rok rakovina štítné žlázy. Trpí jí především ženy, ale nevyhýbá se ani mužům, a věk nemocných se navíc snižuje. Komplikací této nemoci je fakt, že se ráda vrací, a to i po řadě let od vyléčení. Účinnější léčbu by mohl pomoci zajistit český přístroj ThyroPIX.
Pokud je diagnostikován nádor štítné žlázy, přistupuje se k jeho chirurgickému odstranění. Následně většinou probíhá terapie radiojódem. I po operaci totiž většinou zůstanou v krku pacienta nepatrné zbytky nádorové tkáně a ty je potřeba odstranit, aby nedošlo k návratu onemocnění.
Pacienti proto dostávají radioaktivní izotop jódu, který se ve štítné žláze přirozeně akumuluje, postižené místo lokálně ozáří a eliminuje tak rakovinové bujení.
Terapie radioaktivním jódem
Tato terapie musí proběhnout do dvou měsíců od operace a je účinná pouze u zbytků nádorů, které si zachovaly schopnost akumulovat jód. Problémem je, že aktuálně používané přístroje, sloužící k monitorování účinku radioaktivních léčiv, nejsou dostatečně přesné.
„Fyzikálně nejsou dnes běžně používané přístroje schopné mít takové rozlišení pro jód 131,“ vysvětluje klinická radiologická fyzička Fakultní nemocnice v Motole Tereza Kráčmerová.
A dodává: „Vidíme tam několik skvrn, ale se špatným prostorovým rozlišením nejsme schopní přesně určit jejich polohu. Vyšetření navíc trvá dlouhou dobu, přibližně 20 minut.“ Proto vznikl projekt ThyroPIX, jehož cílem bylo vyvinout unikátní přístroj, který by umožnil přesné monitorování účinku radiofarmak a minimalizaci jejich případných nežádoucích účinků.
Na jeho vývoji se podílela 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Fakultní nemocnice Motol, Český metrologický ústav a tuzemské inovativní firmy Radalytica a ADVACAM.
Jediný svého druhu
Přístroj ThyroPIX se pomocí robotického ramene dostane blíže ke snímanému místu, díky čemuž jej dokáže přesněji zabrat, a to vždy stejně i při opakovaných vyšetřeních. Stroj má v sobě zabudované částicové kamery, vyráběné společností ADVACAM, které díky nově vyvinuté metodice pro využití takzvaného Comptonova rozptylu umí určit směr a energii každé jednotlivé přicházející částice ionizujícího záření.
To umožňuje získat podrobné informace o tvaru a velikosti zbytků štítné žlázy, a ověřit tak distribuci a účinek radioaktivního jógu v těle pacienta.
Stěžejní je rovněž software, který vědci v rámci projektu vyvinuli. Až v počítači se získaná data mění na snímek s viditelnými pozůstatky nádoru. Testování přístroje probíhalo v Centru pokročilého preklinického zobrazování 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy „Hlavní výhoda ThyroPIXu spočívá v tom, že nabízí standardizaci vyšetření, široké zorné pole a vyšší senzitivitu než jiné přístroje,“ říká přednosta centra Luděk Šefc a doplňuje:
„Skvělá je také kompaktnost a s ní spojená mobilita přístroje. Díky ní je možné pacienta vyšetřit přímo na lůžku.“ Nyní autoři přístroje hledají průmyslového partnera, který by ThyroPIX přinesl na trh jako hotový produkt a umožnil jeho využití u pacientů, kteří jej potřebují.
