Je konec pátého století př. n. l. a žoldnéřský voják klečí ve svém skromném příbytku, přičemž kope díru do hliněné podlahy. Do této díry uloží džbánek, zvaný olpe, a zasype jej hlínou. V olpe se nacházejí jeho úspory v podobě desítkek zlatých mincí známých jako dariky, přičemž každá z nich odpovídá měsíčnímu platu..

Voják však zřejmě zažije něco neblahého a ke svému pokladu se již nikdy nevrátí. Tento scénář je jedním z několika, které navrhl archeolog z Michiganské univerzity Christopher Ratté, aby vysvětlil nález, který se svým výzkumným týmem nedávno objevil v ruinách starověkého města Notion v dnešním Turecku.

Při vykopávkách pod nádvořím domu ze třetího století př. n. l. našli archeologové pozůstatky staršího obydlí. „Mince byly zakopány v rohu starší budovy,“ uvedl Ratté.

Dariky se používaly především k placení žoldnéřských vojáků. Archeolog z Oxfordské univerzity Andrew Meadows, který se projektu neúčastnil, uvedl, že o žádném podobném nálezu v Malé Asii neví. „Jedná se o nález nejvyšší důležitosti,“ řekl.

„Archeologický kontext tohoto pokladu nám pomůže zpřesnit chronologii achajmenovské zlaté mincovny.“.

Archeologické naleziště v Notionu se rozkládá na 300 metrech čtverečních na vrcholku výběžku v západní Anatolii, v pohraniční oblasti mezi Asií a Evropou. Žila zde jedna z řecky mluvících komunit, které se v této oblasti objevily během prvního tisíciletí př.

n. l., pravděpodobně v důsledku migrace přes Egejské moře. K uložení a ztrátě pokladu v Notionu došlo v době válek, nejistoty a mocenských machinací na sporném pohraničním území.

Anatolie je kolébkou prvních státních mincí západního světa, které vytvořil mořský národ zvaný Lýdové. Král Alyattes standardizoval váhu a design lýdské mince, která se od roku 610 př. n. l. razila z elektrumu, přirozeně se vyskytující slitiny zlata a stříbra.

Jeho synovi a následníkovi, Kroisovi, je pak přičítána ražba prvních pravých zlatých mincí, tzv. kroiseidů. Výraz „bohatý jako Kroisos“ odkazuje na jeho obrovské bohatství a na přepych Lýdie za jeho vlády.

V roce 546 př. n. l. byla celá oblast známá jako Iónie dobyta Achajmenovskou perskou říší. Přestože byl Kroisos poražen v bitvě Kýrem Velikým, jeho zlatý měnový systém přetrval. Peršané pokračovali ve výrobě kroiseidů, dokud nezavedli vlastní bimetalický měnový systém, sestávající ze stříbrných mincí nazývaných sigloi a zlatých mincí známých jako dariky – název odvozený buď od Dáreia I., který vládl perské říši v letech 522 až 486 př.

n. l., nebo od dari-, kořene staroperského slova pro zlato.

Podle řeckého historika Thúkýdida v roce 427 př. n. l. zaútočil athénský generál Paches na oddíl properských žoldnéřů v Notionu a jejich velitele nalákal do pasti a pak je bez milosti zabil. Peršané byli poté vyhnáni a Notion byl reorganizován pod athénským dohledem.

O dvě desetiletí později se u pobřeží Notionu odehrála rozhodující námořní bitva peloponéské války mezi Athénami a Spartou. Ratté uvedl, že zlatý poklad mohl být spojen s událostmi roku 427 př. n. l. nebo s pozdější athénskou evakuací Notionu.

„Je však možné, že nebyl spojen ani s jednou z těchto dramatických událostí,“ řekl, „ale jedná se prostě úspory veteránského žoldnéřského vojáka v době a místě, kde si žoldnéři mohli vydělat hodně peněz, pokud byli ochotni riskovat životy.“ Mnoho Řeků bojovalo za perskou říši, včetně athénského historika Xenofónta, který byl aktivním žoldnéřem pro perského krále Kýra Mladšího v letech 401 až 400 př.

n. l. – ve stejné době, kdy byl poklad v Notionu ukryt.

V roce 387 př. n. l. byl Notion a další města Iónie znovu začleněny do perské říše. Zůstaly perskými državami až do dobytí oblasti Alexandrem Velikým v roce 334 př. n. l., kdy výroba dariků rychle klesla. Alexandr a jeho bezprostřední nástupci nechali mnoho stávajících zlatých mincí roztavit a přetavit na mince s jejich vlastními obrazy, což činí dariky vzácnými i dnes.

Foto: Michiganská univerzita