Domů     Příroda
Úhyn indických supů ohrožuje na životě i lidské obyvatele Indie
Zdroj: WikiCommons by Yann Forget

Sup indický je středně velký pták se žlutým zobákem a hnědým peřím, blízký příbuzný supa bělohlavého. Hnízdí převážně na útesech a skalách ve střední a jižní Indii. Jeho populace je nyní, vinou člověka, na pokraji vyhynutí, v důsledku čehož se v ohrožení života ocitají také Indové..

Sup indický (Gyps indicus) je asi metr dlouhý pták s rozpětím křídel od 2 do 2,4 metrů. Má malou, holou, tmavohnědou hlavu s dlouhým krkem a dlouhým nažloutlým zobákem. Důvodem, proč jsou jeho hlava a krk holé, je fakt, že by si znečištěné peří na nich sám neuměl vyčistit.

Vodu nemiluje a v Indii je jí navíc spíše nedostatek. Jeho tělo je kryto světlehnědým peřím s tmavšímu letkami, na stehnech má peří bílé. Váží kolem šesti kilogramů a živí se převážně mrchožravě, což se mu stalo téměř osudným.

Zatímco v 90. letech minulého století se jeho populace pohybovala kolem 50 milionů jedinců, od roku 2002 patří ke kriticky ohroženým druhům. Ve volné přírodě žije jen 5 000 až 15 000 dospělých supů indických.

Důvodem je diclofenac, což je levný nesteroidní lék na bolest kloubů, který je často podávaný skotu, pro supy je však jedovatý. Když se supi začali živit mršinami krav, léčených diclofenacem, začaly jim selhávat ledviny, což vedlo k jejich úhynu. Jejich populace masivně poklesla, ztráty se pohybují kolem 91 až 98 %.

Nezastupitelná role supů

„Supi jsou považováni za zdravotní policii v přírodě díky své důležité roli při odstraňování uhynulých zvířat, která obsahují bakterie a patogeny. Bez nich se mohou nemoci šířit,“ komentuje negativní dopady úbytku supů na ekosystém Eyal Frank z Harrisovy školy pro veřejnou politiku při Chicagské univerzitě.

Ten spolu s Anantem Sudarshanem z britské Warwické univerzity vypracoval studii o dopadech poklesu supí populace na ekosystém, jehož byli součástí, stejně jako na obyvatelstvo Indie.

Zdroj: WikiCommons by ILRI

Tím, že se supi postarali o rozkládající se mršiny, bránili výskytu nebezpečných bakterií a šíření nemocí. Bez nich přibylo toulavých psů, kteří se dostávali do interakce s lidmi a přenášeli na ně vzteklinu.

Ačkoliv to vedlo ke zvýšení prodeje vakcín proti vzteklině, efekt nebyl dostatečný. Psi navíc nebyli schopní odstraňovat v dostatečné míře v horku se rychle rozkládající mrtvá těla, takže se bakterie a patogeny i tak dostaly do pitné vody a zapříčinily její fekální znečištění.

O 4 % vyšší úmrtnost lidí

Vědci zjistili, že v oblastech, kde se supi v minulosti hojně vyskytovali, došlo ke zvýšení úmrtnosti lidí o 4 % ve srovnání s regiony, kde jich vždy žilo málo. V roce 2019 chovali v Indii více než 900 milionů zvířat, přičemž zemědělci ve velkém spoléhali na supy, že se postarají o jejich mršiny.

Indická vláda oznámila už v roce 2005, že diclofenac zakáže, nicméně ještě v dubnu 2011, kdy už zákaz rok platil, se lék hojně používal, a to i přesto, že za něj existuje přijatelná náhrada, meloxicam, která supům neškodí.

Ze studie vyplývá, že masivní snížení supí populace mezi roky 2000 až 2005 mělo za následek asi stotisíc lidských životů ročně. Materiální škody spojené s jejich úhynem vyčíslili odborníci na 69 miliard dolarů, tedy asi 1,6 bilionů korun.

„Zničení supů v Indii je mimořádně silným dokladem těžko napravitelných a těžko předvídatelných škod pro lidi, které mohou vzniknout v důsledku likvidace nějakého živočišného druhu,“ upozorňuje Sudarshan.

Štítky:
Související články
Při teplotách pod bodem mrazu se mohou objevit omrzliny, ovšem mnohem závažnějším, život ohrožujícím stavem je hypotermie neboli podchlazení. To se přitom projevuje malými, snadno přehlédnutelnými symptomy. Někdy k tomu není ani zapotřebí velký mráz. Na co si dát pozor? Světoznámá fotografka a průzkumnice pro National Geographic Ester Horvathová se při své práci dostává do […]
Studie rostlin nesoucích název huseníček rolní zjistila, že rostliny rostoucí vedle sebe společně aktivovaly geny k vlastní ochraně, zatímco izolovaně rostoucí rostliny nikoliv. Ty rostoucí ve skupině se tak byly schopny navzájem varovat před stresorem. Jak to udělaly? Huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) je drobný plevel, který se používá jako modelový organismus v molekulární genetice rostlin. […]
Historie Příroda 26.1.2026
Byli zvláštními predátory, kteří se proháněli druhohorními oceány. Ichtyosauři. Tito tvorové žili během triasu, jury i křídy, jakýsi zlatý věk však zažívali v prvních dvou obdobích. Jejich rozšíření bylo v časech evolučního „boomu“ skutečně značné. Pokud jde o rozměry, ty měli ichtyosauři různé. Zástupci téhož řádu mohli být obrovskými kolosy, stojícími na vrcholu potravního řetězce, […]
Příroda 26.1.2026
Krokodýli patří mezi evolučně nejúspěšnější predátory. Nutno zároveň podotknout, že jde o velmi rozmanité živočichy. Dnes žijící krokodýli se člení do celkem tří čeledí. První zahrnuje aligátory a kajmany, další takzvané pravé krokodýly a třetí gaviály. Samozřejmě pak existuje řada rodů a jednotlivých druhů. Aligátory a pravé krokodýly lidé často zaměňují. Existují však mezi nimi […]
Objevy Příroda 22.1.2026
Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR se podíleli na mezinárodním výzkumu, který ukazuje, že stromy jsou dlouhodobou a přesnou kronikou extrémních klimatických událostí. Výsledky publikované v časopise Communications Earth & Environment přinášejí nové poznatky o tom, jak se v posledních více než 150 letech měnila intenzita srážek z tropických cyklón. Jak stromy odhalují historii […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz