Domů     Příroda
Úhyn indických supů ohrožuje na životě i lidské obyvatele Indie
Zdroj: WikiCommons by Yann Forget

Sup indický je středně velký pták se žlutým zobákem a hnědým peřím, blízký příbuzný supa bělohlavého. Hnízdí převážně na útesech a skalách ve střední a jižní Indii. Jeho populace je nyní, vinou člověka, na pokraji vyhynutí, v důsledku čehož se v ohrožení života ocitají také Indové..

Sup indický (Gyps indicus) je asi metr dlouhý pták s rozpětím křídel od 2 do 2,4 metrů. Má malou, holou, tmavohnědou hlavu s dlouhým krkem a dlouhým nažloutlým zobákem. Důvodem, proč jsou jeho hlava a krk holé, je fakt, že by si znečištěné peří na nich sám neuměl vyčistit.

Vodu nemiluje a v Indii je jí navíc spíše nedostatek. Jeho tělo je kryto světlehnědým peřím s tmavšímu letkami, na stehnech má peří bílé. Váží kolem šesti kilogramů a živí se převážně mrchožravě, což se mu stalo téměř osudným.

Zatímco v 90. letech minulého století se jeho populace pohybovala kolem 50 milionů jedinců, od roku 2002 patří ke kriticky ohroženým druhům. Ve volné přírodě žije jen 5 000 až 15 000 dospělých supů indických.

Důvodem je diclofenac, což je levný nesteroidní lék na bolest kloubů, který je často podávaný skotu, pro supy je však jedovatý. Když se supi začali živit mršinami krav, léčených diclofenacem, začaly jim selhávat ledviny, což vedlo k jejich úhynu. Jejich populace masivně poklesla, ztráty se pohybují kolem 91 až 98 %.

Nezastupitelná role supů

„Supi jsou považováni za zdravotní policii v přírodě díky své důležité roli při odstraňování uhynulých zvířat, která obsahují bakterie a patogeny. Bez nich se mohou nemoci šířit,“ komentuje negativní dopady úbytku supů na ekosystém Eyal Frank z Harrisovy školy pro veřejnou politiku při Chicagské univerzitě.

Ten spolu s Anantem Sudarshanem z britské Warwické univerzity vypracoval studii o dopadech poklesu supí populace na ekosystém, jehož byli součástí, stejně jako na obyvatelstvo Indie.

Zdroj: WikiCommons by ILRI

Tím, že se supi postarali o rozkládající se mršiny, bránili výskytu nebezpečných bakterií a šíření nemocí. Bez nich přibylo toulavých psů, kteří se dostávali do interakce s lidmi a přenášeli na ně vzteklinu.

Ačkoliv to vedlo ke zvýšení prodeje vakcín proti vzteklině, efekt nebyl dostatečný. Psi navíc nebyli schopní odstraňovat v dostatečné míře v horku se rychle rozkládající mrtvá těla, takže se bakterie a patogeny i tak dostaly do pitné vody a zapříčinily její fekální znečištění.

O 4 % vyšší úmrtnost lidí

Vědci zjistili, že v oblastech, kde se supi v minulosti hojně vyskytovali, došlo ke zvýšení úmrtnosti lidí o 4 % ve srovnání s regiony, kde jich vždy žilo málo. V roce 2019 chovali v Indii více než 900 milionů zvířat, přičemž zemědělci ve velkém spoléhali na supy, že se postarají o jejich mršiny.

Indická vláda oznámila už v roce 2005, že diclofenac zakáže, nicméně ještě v dubnu 2011, kdy už zákaz rok platil, se lék hojně používal, a to i přesto, že za něj existuje přijatelná náhrada, meloxicam, která supům neškodí.

Ze studie vyplývá, že masivní snížení supí populace mezi roky 2000 až 2005 mělo za následek asi stotisíc lidských životů ročně. Materiální škody spojené s jejich úhynem vyčíslili odborníci na 69 miliard dolarů, tedy asi 1,6 bilionů korun.

„Zničení supů v Indii je mimořádně silným dokladem těžko napravitelných a těžko předvídatelných škod pro lidi, které mohou vzniknout v důsledku likvidace nějakého živočišného druhu,“ upozorňuje Sudarshan.

Štítky:
Související články
Zubovina, označovaná často také jako dentin, je žlutobílá hmota podobající se kosti, která tvoří většinu lidského zubu. Nedávný objev, který američtí vědci učinili tak trochu náhodou, odhalil, že zřejmě vznikla ze smyslové tkáně prvohorních živočichů, kterým pomáhala vnímat okolí. Většina obratlovců disponuje v ústní dutině tvrdými útvary neboli zuby, které jim slouží především k uchopování, […]
Zvyšování koncentrace CO2 v ovzduší přispívá negativně ke změně klimatu, protože spolu s dalšími skleníkovými plyny brání úniku tepla do vesmíru, čímž udržují teplotu na Zemi vyšší, než by byla bez jejich přítomnosti. Jednou z metod boje proti rostoucí koncentraci CO2 je jeho odsávání z ovzduší. Dosud se jednalo o velmi drahý způsob, jak s […]
Příroda 22.5.2025
Čeští vědci ročně objeví a popíší desítky nových druhů organismů. Každý nově popsaný druh rozšiřuje poznání o přírodě a nabízí potenciál pro využití v medicíně, zemědělství i ochraně přírody. Tisíce jich ale ještě zůstávají neobjeveny. Mnohé z nich z přírody mizí dříve, než je vůbec stihneme poznat. Taxonomie, která je základním kamenem pro jakýkoliv výzkum biodiverzity, však […]
Vědecký tým z Ostravské univerzity, Biologického centra Akademie věd ČR a dalších evropských a amerických institucí odhalil zásadní změnu v energetickém metabolismu parazita Vickermania ingenoplastis, který je v laboratoři chován již od roku 1971.   Tato změna spočívá ve ztrátě schopnosti mitochondrií vyrábět energii tradičním způsobem, což představuje unikátní adaptaci na umělé laboratorní podmínky.​ Přirozené […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz