Domů     Příroda
Úhyn indických supů ohrožuje na životě i lidské obyvatele Indie
Zdroj: WikiCommons by Yann Forget

Sup indický je středně velký pták se žlutým zobákem a hnědým peřím, blízký příbuzný supa bělohlavého. Hnízdí převážně na útesech a skalách ve střední a jižní Indii. Jeho populace je nyní, vinou člověka, na pokraji vyhynutí, v důsledku čehož se v ohrožení života ocitají také Indové..

Sup indický (Gyps indicus) je asi metr dlouhý pták s rozpětím křídel od 2 do 2,4 metrů. Má malou, holou, tmavohnědou hlavu s dlouhým krkem a dlouhým nažloutlým zobákem. Důvodem, proč jsou jeho hlava a krk holé, je fakt, že by si znečištěné peří na nich sám neuměl vyčistit.

Vodu nemiluje a v Indii je jí navíc spíše nedostatek. Jeho tělo je kryto světlehnědým peřím s tmavšímu letkami, na stehnech má peří bílé. Váží kolem šesti kilogramů a živí se převážně mrchožravě, což se mu stalo téměř osudným.

Zatímco v 90. letech minulého století se jeho populace pohybovala kolem 50 milionů jedinců, od roku 2002 patří ke kriticky ohroženým druhům. Ve volné přírodě žije jen 5 000 až 15 000 dospělých supů indických.

Důvodem je diclofenac, což je levný nesteroidní lék na bolest kloubů, který je často podávaný skotu, pro supy je však jedovatý. Když se supi začali živit mršinami krav, léčených diclofenacem, začaly jim selhávat ledviny, což vedlo k jejich úhynu. Jejich populace masivně poklesla, ztráty se pohybují kolem 91 až 98 %.

Nezastupitelná role supů

„Supi jsou považováni za zdravotní policii v přírodě díky své důležité roli při odstraňování uhynulých zvířat, která obsahují bakterie a patogeny. Bez nich se mohou nemoci šířit,“ komentuje negativní dopady úbytku supů na ekosystém Eyal Frank z Harrisovy školy pro veřejnou politiku při Chicagské univerzitě.

Ten spolu s Anantem Sudarshanem z britské Warwické univerzity vypracoval studii o dopadech poklesu supí populace na ekosystém, jehož byli součástí, stejně jako na obyvatelstvo Indie.

Zdroj: WikiCommons by ILRI

Tím, že se supi postarali o rozkládající se mršiny, bránili výskytu nebezpečných bakterií a šíření nemocí. Bez nich přibylo toulavých psů, kteří se dostávali do interakce s lidmi a přenášeli na ně vzteklinu.

Ačkoliv to vedlo ke zvýšení prodeje vakcín proti vzteklině, efekt nebyl dostatečný. Psi navíc nebyli schopní odstraňovat v dostatečné míře v horku se rychle rozkládající mrtvá těla, takže se bakterie a patogeny i tak dostaly do pitné vody a zapříčinily její fekální znečištění.

O 4 % vyšší úmrtnost lidí

Vědci zjistili, že v oblastech, kde se supi v minulosti hojně vyskytovali, došlo ke zvýšení úmrtnosti lidí o 4 % ve srovnání s regiony, kde jich vždy žilo málo. V roce 2019 chovali v Indii více než 900 milionů zvířat, přičemž zemědělci ve velkém spoléhali na supy, že se postarají o jejich mršiny.

Indická vláda oznámila už v roce 2005, že diclofenac zakáže, nicméně ještě v dubnu 2011, kdy už zákaz rok platil, se lék hojně používal, a to i přesto, že za něj existuje přijatelná náhrada, meloxicam, která supům neškodí.

Ze studie vyplývá, že masivní snížení supí populace mezi roky 2000 až 2005 mělo za následek asi stotisíc lidských životů ročně. Materiální škody spojené s jejich úhynem vyčíslili odborníci na 69 miliard dolarů, tedy asi 1,6 bilionů korun.

„Zničení supů v Indii je mimořádně silným dokladem těžko napravitelných a těžko předvídatelných škod pro lidi, které mohou vzniknout v důsledku likvidace nějakého živočišného druhu,“ upozorňuje Sudarshan.

Štítky:
Související články
Vědcům se s využitím metody pro editaci genů CRISPR podařilo vyvinout geneticky upravenou pšenici, z níž lze upéci chléb či jiné pečivo, které bude i po opečení obsahovat méně karcinogenního akrylamidu. Zvýší tato úprava bezpečnost potravin? Pšenice obsahuje aminokyselinu zvanou volný asparagin, kterou rostlina používá k ukládání dusíku. Při pečení, smažení nebo opékání chleba se […]
Sladkovodní rybky z čeledi vrubozubcovitých, kterým se česky též říká cichlidy, se přirozeně vyskytují v Americe, Africe i Asii. V Evropě jsou typicky chované jako okrasné akvarijní rybky. Po celém světě dosáhly velké druhové rozmanitosti a celá čeleď čítá přes sto rodů. V lokalitě afrického jezera Malawi se však staly rekordmankami co do rychlosti evolučních […]
Objevy Příroda 9.4.2026
Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i na Zeměkouli. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z nejproblematičtějších dřevin je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), původně severoamerický strom, který se v Evropě masivně rozšířil během 20. století. Problém představuje v chráněných územích, […]
Lidstvo se chystá na výpravy do vzdálenějších končin vesmíru. Do roku 2030 by se lidé měli vrátit zpět na povrch Měsíce a do roku 2050 by se člověk měl dokonce projít i po Marsu. S prodlužující se dobou, kterou tak lidé nutně stráví ve vesmíru, roste i zájem o témata, kterým se vesmírné agentury dosud […]
Někteří hadi, schopní šplhat po stromech, dokáží zaujmout tak zvaný S-tvar, při kterém zvednou do vzduchu až 70% svého těla, aby se dostali na vyšší větev. Vědci se nyní rozhodli tento jejich stoj, při kterém hadi popírají zákony gravitace, detailněji prozkoumat. Jak se had vztyčí na větvi bez pomoci rukou a nohou a nespadne přitom? […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz