Domů     Příroda
Úhyn indických supů ohrožuje na životě i lidské obyvatele Indie
Zdroj: WikiCommons by Yann Forget

Sup indický je středně velký pták se žlutým zobákem a hnědým peřím, blízký příbuzný supa bělohlavého. Hnízdí převážně na útesech a skalách ve střední a jižní Indii. Jeho populace je nyní, vinou člověka, na pokraji vyhynutí, v důsledku čehož se v ohrožení života ocitají také Indové..

Sup indický (Gyps indicus) je asi metr dlouhý pták s rozpětím křídel od 2 do 2,4 metrů. Má malou, holou, tmavohnědou hlavu s dlouhým krkem a dlouhým nažloutlým zobákem. Důvodem, proč jsou jeho hlava a krk holé, je fakt, že by si znečištěné peří na nich sám neuměl vyčistit.

Vodu nemiluje a v Indii je jí navíc spíše nedostatek. Jeho tělo je kryto světlehnědým peřím s tmavšímu letkami, na stehnech má peří bílé. Váží kolem šesti kilogramů a živí se převážně mrchožravě, což se mu stalo téměř osudným.

Zatímco v 90. letech minulého století se jeho populace pohybovala kolem 50 milionů jedinců, od roku 2002 patří ke kriticky ohroženým druhům. Ve volné přírodě žije jen 5 000 až 15 000 dospělých supů indických.

Důvodem je diclofenac, což je levný nesteroidní lék na bolest kloubů, který je často podávaný skotu, pro supy je však jedovatý. Když se supi začali živit mršinami krav, léčených diclofenacem, začaly jim selhávat ledviny, což vedlo k jejich úhynu. Jejich populace masivně poklesla, ztráty se pohybují kolem 91 až 98 %.

Nezastupitelná role supů

„Supi jsou považováni za zdravotní policii v přírodě díky své důležité roli při odstraňování uhynulých zvířat, která obsahují bakterie a patogeny. Bez nich se mohou nemoci šířit,“ komentuje negativní dopady úbytku supů na ekosystém Eyal Frank z Harrisovy školy pro veřejnou politiku při Chicagské univerzitě.

Ten spolu s Anantem Sudarshanem z britské Warwické univerzity vypracoval studii o dopadech poklesu supí populace na ekosystém, jehož byli součástí, stejně jako na obyvatelstvo Indie.

Zdroj: WikiCommons by ILRI

Tím, že se supi postarali o rozkládající se mršiny, bránili výskytu nebezpečných bakterií a šíření nemocí. Bez nich přibylo toulavých psů, kteří se dostávali do interakce s lidmi a přenášeli na ně vzteklinu.

Ačkoliv to vedlo ke zvýšení prodeje vakcín proti vzteklině, efekt nebyl dostatečný. Psi navíc nebyli schopní odstraňovat v dostatečné míře v horku se rychle rozkládající mrtvá těla, takže se bakterie a patogeny i tak dostaly do pitné vody a zapříčinily její fekální znečištění.

O 4 % vyšší úmrtnost lidí

Vědci zjistili, že v oblastech, kde se supi v minulosti hojně vyskytovali, došlo ke zvýšení úmrtnosti lidí o 4 % ve srovnání s regiony, kde jich vždy žilo málo. V roce 2019 chovali v Indii více než 900 milionů zvířat, přičemž zemědělci ve velkém spoléhali na supy, že se postarají o jejich mršiny.

Indická vláda oznámila už v roce 2005, že diclofenac zakáže, nicméně ještě v dubnu 2011, kdy už zákaz rok platil, se lék hojně používal, a to i přesto, že za něj existuje přijatelná náhrada, meloxicam, která supům neškodí.

Ze studie vyplývá, že masivní snížení supí populace mezi roky 2000 až 2005 mělo za následek asi stotisíc lidských životů ročně. Materiální škody spojené s jejich úhynem vyčíslili odborníci na 69 miliard dolarů, tedy asi 1,6 bilionů korun.

„Zničení supů v Indii je mimořádně silným dokladem těžko napravitelných a těžko předvídatelných škod pro lidi, které mohou vzniknout v důsledku likvidace nějakého živočišného druhu,“ upozorňuje Sudarshan.

Štítky:
Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz