Domů     Příroda
V poušti i věčném ledu: Tajemství superodolných bakterií
Veronika Tyrková 31.7.2024
FOTO: Chile1853~commonswiki / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Věčná tma, nedostatek vody, živin, mrazu i spalující horko: To je prostředí jen těžko představitelné pro život, přesto existují superodolné bakterie, které je zvládají. Jejich výzkum rozšiřuje nejen poznání o životě na Zemi, ale pomáhá také astrobiologům, kteří hledají jeho stopy ve vesmíru..

 

Na naší planetě neexistuje nehostinnější oblast než Atacama, rozlehlý pruh pouště sevřený mezi pobřežím Tichého oceánu a pohořím And. Panují tu naprosto extrémní podmínky, vyprahlý je nejen písek, ale i vzduch.

Před sluncem se není kde schovat a ultrafialové záření je intenzivní. Život se proto stáhl pod povrch písku a do dutin ve skalách.

Ani to ale nestačilo, aby se tu udržely vyšší formy života než mikrobiální kolonie. Extrémně nehostinné prostředí přesto přitahuje zájem vědců, a to jak z oborů zkoumající život na Zemi, tak i astrobiologů.

Ti předpokládají, že pokud na Marsu existuje život, mohl by se podobat tomu v Atacamě.

Život si cestu najde

Pro výzkum si německo-chilský tým vybral údolí Yungay v severní části Atacamy, kde vědci vyhloubili výzkumnou jámu. Vzorky odebírali každých 10 cm až do hloubky 3 m a poté s větším odstupem každých 30 cm.

K rozborům je odesílali do laboratoří v Potsdami. Výsledky ukázaly něco nečekaného. S narůstající hloubkou život nezmizel, ale měnil se. V horních 80 centimetrech vědci nalezli především bakterie typu Firmicutes.

Pak se ale prostředí v písku razantně měnilo. Koncentrace solí v sedimentu playa prudce rostla a stejným tempem současně ubývalo zdrojů vody a celkem pochopitelně i bakterií. Pokles pokračoval až do hloubky dvou metrů, kde se zdálo, že mikrobiální život končí. Ke stejným poznatkům došly už předchozí výzkumy.

Rozmanité kolonie

Jenže německo-chilský tým pokračoval dál a hloubil jámu do více než 4 m. Nejdřív narazili asi ve 2 m na předěl mezi vrstvami usazenin a mrtvou zónu beze stop života. Ale jakmile se prokopali hlouběji, stopy mikrobiálních kolonií se opět začaly objevovat.

Byly ale odlišné než v horní vrstvě, rozmanitější a pravděpodobně zcela izolované od povrchu. Převažovali zástupci aktinobakterií. To jsou mikroby typické pro suché nebo nedotčené půdy, jenže jak mohou přežívat v hloubce, kam už se nedostanou ani stopy vlhkosti ze srážek?

Vědci se domnívají, že znají odpověď. Tou je sádrovec, minerál častý v těchto sedimentech. Chemicky jde o dihydrát síranu vápenatého, takže na jednu molekulu síranu váže dvě molekuly vody. Tu dokážou mikroby využít.

I na Marsu je sádrovec

Německo-chilský tým se domnívá, že výsledky jejich studie nejsou užitečné jen pro poznání života v extrémních prostředích na Zemi, ale také pro jeho hledání na jiných planetách. Dávají konkrétnější podobu úvahám, zda a jak může existovat život v podobných prostředích na jiných planetách nebo měsících v naší sluneční soustavě.

„Přítomnost ložisek sádrovce na Marsu, která jsou podobná těm v atacamských náplavových sedimentech, je pro astrobiologii velice zajímavá,“ říká profesor Dirk Wagner. Že se podzemní mikroby v Atacamě drží kolem ložisek sádrovce, přiživuje podle něj šanci, že obdobná ložiska na Marsu nejsou jen dokladem kapalné vody v minulosti. Mohou být také skulinami, v nichž se skrývá mikrobiální život v současnosti.

Více se dočtete v čísle 8/2024. 

Autorka: Kateřina Pavelcová

Související články
Český vědecký tým dosáhl mimořádného úspěchu v oblasti geologického výzkumu. V jižní Albánii, v oblasti Vromoner, Expedice Neuron Atmos odhalila největší podzemní termální jezero na světě. Nadace Neuron finančně podpořila tuto expedici a umožnila tak pořízení klíčového vybavení, které vedlo k potvrzení tohoto světově významného objevu. Už v roce 2021 čeští vědci narazili na rozsáhlý […]
Jedna z nejslavnějších a nejcennějších fosilií na světě, Lucy, zamíří do České republiky. Kostra hominina druhu Australopithecus afarensis, která byla objevena před 50 lety v Etiopii, bude od srpna k vidění v Národním muzeu v Praze. Ale jen po dobu 60 dnů! 3,2 milionu let stará fosilie byla objevena paleoantropologem Donaldem Johansonem a jeho týmem […]
Mikroby umí něco podobného jako mravenci nebo termiti: Staví si společná „hnízda“. Z jedinců se stávají vzájemně komunikující kolonií, což mění jejich vlastnosti. Především tak získávají mnohonásobně vyšší odolnost vůči antibiotikům. Proto biofilmy představují pro medicínu obrovský problém.   Proč to dělají, je zbytečná otázka. Je to očividně výhodné. Lidské snahy jsou proti bakteriím schovaným v biofilmech, […]
Příroda 2.2.2025
Žralok bílý je jedním z nejobávanějších predátorů světových oceánů. Jedinými druhy, kterých se může obávat, je člověk a kosatka dravá. A pak ještě něco, co napadá mozky žraloků, ovšem co to je, to zatím zůstává záhadou. V srpnu 2023 byl na pláži v národním parku na Ostrově prince Edvarda v Kanadě nalezen mrtvý samec žraloka […]
Paleontologové objevili v roce 2023 při terénním výzkumu v Dinosaur Provincial Park v kanadské Albertě krční obratel mladého pterosaura, na kterém byl patrný čtyřmilimetrový otisk způsobený kousnutím krokodýlu podobným tvorem. Podle odborníků poskytuje tento nález cenné informace o predátorech a jejich kořistech během období křídy. Nalezený krčí obratel náležel Cryodrakonovi, kterému se rovněž přezdívá „zamrzlý […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz