Domů     Příroda
V poušti i věčném ledu: Tajemství superodolných bakterií
Veronika Tyrková 31.7.2024
FOTO: Chile1853~commonswiki / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Věčná tma, nedostatek vody, živin, mrazu i spalující horko: To je prostředí jen těžko představitelné pro život, přesto existují superodolné bakterie, které je zvládají. Jejich výzkum rozšiřuje nejen poznání o životě na Zemi, ale pomáhá také astrobiologům, kteří hledají jeho stopy ve vesmíru..

 

Na naší planetě neexistuje nehostinnější oblast než Atacama, rozlehlý pruh pouště sevřený mezi pobřežím Tichého oceánu a pohořím And. Panují tu naprosto extrémní podmínky, vyprahlý je nejen písek, ale i vzduch.

Před sluncem se není kde schovat a ultrafialové záření je intenzivní. Život se proto stáhl pod povrch písku a do dutin ve skalách.

Ani to ale nestačilo, aby se tu udržely vyšší formy života než mikrobiální kolonie. Extrémně nehostinné prostředí přesto přitahuje zájem vědců, a to jak z oborů zkoumající život na Zemi, tak i astrobiologů.

Ti předpokládají, že pokud na Marsu existuje život, mohl by se podobat tomu v Atacamě.

Život si cestu najde

Pro výzkum si německo-chilský tým vybral údolí Yungay v severní části Atacamy, kde vědci vyhloubili výzkumnou jámu. Vzorky odebírali každých 10 cm až do hloubky 3 m a poté s větším odstupem každých 30 cm.

K rozborům je odesílali do laboratoří v Potsdami. Výsledky ukázaly něco nečekaného. S narůstající hloubkou život nezmizel, ale měnil se. V horních 80 centimetrech vědci nalezli především bakterie typu Firmicutes.

Pak se ale prostředí v písku razantně měnilo. Koncentrace solí v sedimentu playa prudce rostla a stejným tempem současně ubývalo zdrojů vody a celkem pochopitelně i bakterií. Pokles pokračoval až do hloubky dvou metrů, kde se zdálo, že mikrobiální život končí. Ke stejným poznatkům došly už předchozí výzkumy.

Rozmanité kolonie

Jenže německo-chilský tým pokračoval dál a hloubil jámu do více než 4 m. Nejdřív narazili asi ve 2 m na předěl mezi vrstvami usazenin a mrtvou zónu beze stop života. Ale jakmile se prokopali hlouběji, stopy mikrobiálních kolonií se opět začaly objevovat.

Byly ale odlišné než v horní vrstvě, rozmanitější a pravděpodobně zcela izolované od povrchu. Převažovali zástupci aktinobakterií. To jsou mikroby typické pro suché nebo nedotčené půdy, jenže jak mohou přežívat v hloubce, kam už se nedostanou ani stopy vlhkosti ze srážek?

Vědci se domnívají, že znají odpověď. Tou je sádrovec, minerál častý v těchto sedimentech. Chemicky jde o dihydrát síranu vápenatého, takže na jednu molekulu síranu váže dvě molekuly vody. Tu dokážou mikroby využít.

I na Marsu je sádrovec

Německo-chilský tým se domnívá, že výsledky jejich studie nejsou užitečné jen pro poznání života v extrémních prostředích na Zemi, ale také pro jeho hledání na jiných planetách. Dávají konkrétnější podobu úvahám, zda a jak může existovat život v podobných prostředích na jiných planetách nebo měsících v naší sluneční soustavě.

„Přítomnost ložisek sádrovce na Marsu, která jsou podobná těm v atacamských náplavových sedimentech, je pro astrobiologii velice zajímavá,“ říká profesor Dirk Wagner. Že se podzemní mikroby v Atacamě drží kolem ložisek sádrovce, přiživuje podle něj šanci, že obdobná ložiska na Marsu nejsou jen dokladem kapalné vody v minulosti. Mohou být také skulinami, v nichž se skrývá mikrobiální život v současnosti.

Více se dočtete v čísle 8/2024. 

Autorka: Kateřina Pavelcová

Související články
Zatímco člověk se ve světě orientuje především zrakem, pes se spoléhá především na svůj čich. Pachy jsou pro každého psa hlavním jazykem světa, protože jejich čenich nejen že zachytí miliony různých pachových stop, ale zároveň dokáže dekódovat příběh, který je pro nás neviditelný. Psí čumák obsahuje kolem 300 milionů čichových receptorů, zatímco člověk se musí […]
Objevy Příroda 19.6.2025
Česká republika se může pochlubit unikátní kryobankou rostlin, která již více než 20 let hraje klíčovou roli v ochraně genetické rozmanitosti ohrožených, vzácných, krajových či hospodářsky významných plodin. Rostlinné poklady naší země jsou v tomto specializovaném zařízení uchovávány pro další generace v kapalném dusíku při teplotách -196 °C. Českou kryobanku spravuje CARC (Národní centrum zemědělského a potravinářského […]
Když před 66 miliony let narazil do naší planety asteroid, došlo k vyhynutí asi 70 % živočišných druhů, včetně slavných dinosaurů. Vyhubeni byli i páni druhohorních oceánů, tedy mosasauři, stejně jako nádherní příbuzní dnešních chobotnic, amoniti. Dokonce i zástupci savců, ryb a kvetoucích rostlin utrpěly vážný pokles populací a úbytek druhů. Jen jedna skupina tvorů […]
Příroda 15.6.2025
Je to vztah starý čtvrt milionu let. A přestože je jednostranný, je stále pevný. Štěnice domácí (Cimex lectularius), drobný parazit, který leckomu po nocích pije krev, je s lidmi už tak dlouho, že se z něj stal věrný společník celé civilizace. Podle nové studie publikované v časopise Biology Letters začala tato nevábná romance už před […]
V průběhu zimy došlo v Severní Americe k úhynu 60 % včelích populací. Dlouho trvalo, než vědci odhalili příčinu. Nyní už vědí, že za zkázou stál parazitický roztoč zvaný kleštík včelí (Varroa destructor). Ještě horší zprávou je, že se tento stává odolným vůči postřikům, které dosud k ochraně včelstev postačovaly. Odborníci proto volají po urychleném […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz