Domů     Příroda
Splynutí organismů spustilo překotný rozvoj života na Zemi
Chloroplast, zdroj: WikiCommons by Des_Callaghan

Soužití dvou organismů, kdy jeden žije uvnitř těla druhého, se označuje jako endosymbióza. Pokud dojde k jejich splynutí, změní se jednodušší organismus v organelu druhého. Za celou historii naší planety došlo pouze ke třem druhům splynutí, nyní vědci odhalili čtvrté, které by mohlo být významným přínosem pro zemědělství..

Některé primitivní organismy, jako jsou sinice či bakterie, žijí ve složitějších buňkách jiného druhu ve vzájemně prospěšném vztahu, kterému se říká endosymbióza. Příkladem mohou být buňky v kořenech luštěnin, například hrachu, které hostí bakterie fixující dusík.

Švábi zase mají ve svých buňkách bakterie, které pro ně produkují základní živiny. Některé organismy dokonce hostí ve svých buňkách více endosymbiontů naráz. Ačkoliv může být jejich soužití těsné, vždy je možné tyto dva organismy od sebe jasně odlišit.

Od endosymbiózy ke splynutí

Luštěniny získávají své kořenové bakterie z půdy, bakterie švábů pak žijí ve specializovaných buňkách, nikoliv v každé buňce švába. Ve třech případech však došlo v průběhu historie vývoje života na naší planetě ke splynutí endosymbionta se svým hostitelem, čímž se stal jeho základní součástí na úrovní buněk.

Vyvinula se z něj jedna z buněčných organel. Poprvé se tak stalo zhruba před 1,2 až 2 miliardami let, což dalo vzniknout veškerému složitému životu, jak jej známe dnes.

V průběhu komplikovaného procesu pohltili předchůdci eukaryotických buněk, tedy komplexních buněk s jádrem, předchůdce mitochondrií, což zřejmě tehdy byly volně žijící bakterie, jež pro ně vyráběly energii.

To umožnilo vznik živočichů, rostlin, hub a tak zvaných protistů. Tato skupina zahrnuje všechny eukaryotní organismy, které nepatří mezi výše zmíněné skupiny. Díky tomu se tedy vyvinuly veškeré organismy složitější než bakteriální buňka.

Nitroplast, zdroj: WikiCommons by Tyler Coale

Čtvrtý druh splynutí potvrzen

Podruhé došlo ke splynutí dvou forem života před miliardou let, kdy se sinice spojila s komplexní buňkou za vzniku chloroplastu, zeleného barviva. Sinice se přeměnila v semiautonomní organelu, což je mikroskopický systém uvnitř buňky, která provádí fotosyntézu. To umožnilo vznik zelených rostlin.

Ke třetímu druhu splynutí mezi organismy následně došlo před 60 miliony let, kdy se další sinice spojily s amébou a vytvořily jinou fotosyntetickou organelu zvanou chromatofor, díky čemuž vzniklo několik druhů prvoků s názvem Paulinella.

Nyní vědci potvrdili čtvrtý případ splynutí dvou organismů, a to jednobuněčné řasy Braarudosphaera bigelowii, která se běžně vyskytuje v oceánech, se sinicí fixující dusík jménem Atelocyanobacterium thalassa (UCYN-A).

Ta se vyskytuje od tropů až po Severní ledový oceán, takže je důležitou součástí oceánských ekosystémů, protože váže značné množství dusíku. Ten v biologicky využitelné formě potřebují všechny organismy.

Splynutím řasy se sinicí vznikla nová specializovaná organela uvnitř komplexní buňky, které se říká nitroplast….

Více si přečtete v časopise 21. století číslo 8/2024, které vyšlo 15.7.2024.

Související články
Příroda 20.3.2025
Výstava v Moravském zemském muzeu v Brně přináší jedinečný, nezkreslený vhled do života původních obyvatel Peru, Ekvádoru, Kolumbie, Venezuely a Brazílie, kteří se významnou měrou sami podíleli na podobě expozice. S bohatou kulturou, chápáním přírody, mytologií, kosmologií a výkladem světa etnik jako jsou např. Shuarové, Achuarové, Kofánové, Cashinahuové,Tucanové nebo Yanomamiové, se návštěvníci seznámí prostřednictvím fotografií, […]
Sokolnictví, jedno z nejstarších loveckých umění, má v České republice hluboké historické kořeny a stále živou tradici. Není jen fascinující podívanou, ale také důležitým nástrojem ochrany přírody. Jeho význam byl dokonce oceněn zapsáním na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Tradice sokolnictví sahají až do starověku, kdy se lov s dravými ptáky rozšířil z Asie do […]
Objevy Příroda 13.3.2025
Možná to znáte… Po obědě se cítíte sytí, a přesto se objeví neodolatelná chuť na něco sladkého. Odkud se bere tento fenomén, který nás nutí sáhnout po dezertu, i když už vlastně nemáme hlad?   Vědci z Institutu Maxe Plancka pro biologii stárnutí se rozhodli tento podivný jev prozkoumat a jejich závěry jsou překvapivé – […]
Jednou z prvních domestikovaných plodin pro výživu člověka je bér italský. V Číně se pěstoval již před 8 tisíci lety. Dnes se spolu s dalšími, v Evropě méně známými obilninami, dostává do popředí zájmu. Vyniká vlastnostmi, které se v kontextu klimatických změn stávají významnými. Bér je totiž plodina suchovzdorná, a tedy perspektivní pro oživení jejího […]
NOVINKY Příroda 10.3.2025
Evoluci běžně chápeme jako vývoj k dokonalejším a složitějším formám života. Touto představou ale zásadně otřásl jistý druh prvoků. Ukázalo se totiž, že ve skutečnosti jsou to živočichové příbuzní s medúzami a do stádia podobného prvokům se vrátili až dalším vývojem. A to není jejich jediná podivnost Švýcarský chirurg a porodník Louis Jurine byl muž […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz