Domů     Příroda
Splynutí organismů spustilo překotný rozvoj života na Zemi
Chloroplast, zdroj: WikiCommons by Des_Callaghan

Soužití dvou organismů, kdy jeden žije uvnitř těla druhého, se označuje jako endosymbióza. Pokud dojde k jejich splynutí, změní se jednodušší organismus v organelu druhého. Za celou historii naší planety došlo pouze ke třem druhům splynutí, nyní vědci odhalili čtvrté, které by mohlo být významným přínosem pro zemědělství..

Některé primitivní organismy, jako jsou sinice či bakterie, žijí ve složitějších buňkách jiného druhu ve vzájemně prospěšném vztahu, kterému se říká endosymbióza. Příkladem mohou být buňky v kořenech luštěnin, například hrachu, které hostí bakterie fixující dusík.

Švábi zase mají ve svých buňkách bakterie, které pro ně produkují základní živiny. Některé organismy dokonce hostí ve svých buňkách více endosymbiontů naráz. Ačkoliv může být jejich soužití těsné, vždy je možné tyto dva organismy od sebe jasně odlišit.

Od endosymbiózy ke splynutí

Luštěniny získávají své kořenové bakterie z půdy, bakterie švábů pak žijí ve specializovaných buňkách, nikoliv v každé buňce švába. Ve třech případech však došlo v průběhu historie vývoje života na naší planetě ke splynutí endosymbionta se svým hostitelem, čímž se stal jeho základní součástí na úrovní buněk.

Vyvinula se z něj jedna z buněčných organel. Poprvé se tak stalo zhruba před 1,2 až 2 miliardami let, což dalo vzniknout veškerému složitému životu, jak jej známe dnes.

V průběhu komplikovaného procesu pohltili předchůdci eukaryotických buněk, tedy komplexních buněk s jádrem, předchůdce mitochondrií, což zřejmě tehdy byly volně žijící bakterie, jež pro ně vyráběly energii.

To umožnilo vznik živočichů, rostlin, hub a tak zvaných protistů. Tato skupina zahrnuje všechny eukaryotní organismy, které nepatří mezi výše zmíněné skupiny. Díky tomu se tedy vyvinuly veškeré organismy složitější než bakteriální buňka.

Nitroplast, zdroj: WikiCommons by Tyler Coale

Čtvrtý druh splynutí potvrzen

Podruhé došlo ke splynutí dvou forem života před miliardou let, kdy se sinice spojila s komplexní buňkou za vzniku chloroplastu, zeleného barviva. Sinice se přeměnila v semiautonomní organelu, což je mikroskopický systém uvnitř buňky, která provádí fotosyntézu. To umožnilo vznik zelených rostlin.

Ke třetímu druhu splynutí mezi organismy následně došlo před 60 miliony let, kdy se další sinice spojily s amébou a vytvořily jinou fotosyntetickou organelu zvanou chromatofor, díky čemuž vzniklo několik druhů prvoků s názvem Paulinella.

Nyní vědci potvrdili čtvrtý případ splynutí dvou organismů, a to jednobuněčné řasy Braarudosphaera bigelowii, která se běžně vyskytuje v oceánech, se sinicí fixující dusík jménem Atelocyanobacterium thalassa (UCYN-A).

Ta se vyskytuje od tropů až po Severní ledový oceán, takže je důležitou součástí oceánských ekosystémů, protože váže značné množství dusíku. Ten v biologicky využitelné formě potřebují všechny organismy.

Splynutím řasy se sinicí vznikla nová specializovaná organela uvnitř komplexní buňky, které se říká nitroplast….

Více si přečtete v časopise 21. století číslo 8/2024, které vyšlo 15.7.2024.

Související články
Příroda 3.7.2025
Bez slunce by nebyl život. Ale co kdybychom se naučili jeho sílu napodobit? Vědci jsou na stopě zázraku, který by mohl změnit svět. A pomáhá jim při tom kvantová magie. Každý zelený list je malá chemická továrna. V tichosti a s dokonalou přesností přeměňuje sluneční světlo, vodu a oxid uhličitý na kyslík a cukr. Tím […]
S rostoucími globálními teplotami jsou sezónní alergici vystaveni většímu množství pylu v ovzduší po delší dobu. To ale ještě není to nejhorší. Teplejší planeta s sebou přináší rovněž jevy zvané pylové bouře. Triliony pylových částic jsou během nich nasáty do mraků a v nich roztříštěny na menší úlomky, aby se následně vrátily zpět dolů, kde […]
Když se řekne „atom“, naprosté většině lidí vytane na mysli malá sluneční soustava, tzv. Rutherfordův model. Možná kvůli tomu, že je všudypřítomný – esteticky rozvířené elektrony se staly symbolem ateistů, Mezinárodní agentury pro atomovou energii i TV seriálu Teorie velkého třesku. A to navzdory tomu, že je vadný – svět na něm vystavený by zkolaboval […]
Objevy Příroda 30.6.2025
Vypadají jako medúzy, ale jsou úplně něco jiného. Jsou nejstarším známým pokusem o vývoj živočichů na naší planetě. Slovo primitivní se na ně ale nějak nehodí. Mají tak podivuhodné schopnosti, že by jim mohli závidět nejen mnohem pokročilejší živočichové, ale i autoři sci-fi. Jsou to pouhé dva roky, kdy věda definitivně potvrdila, co jsou žebernatky […]
Medicína Příroda 26.6.2025
Světově uznávaný botanik a vědec Roman Pavela přichází s trojicí nových bylinných čajů, které spojují tradiční znalosti s moderním výzkumem. Ve spolupráci s firmou Rakytník Cvrček připravil směsi zaměřené na duševní pohodu, trávení a hubnutí i ženské zdraví. Všechny čaje mají vědecky ověřené účinky a navazují na předchozí úspěšné produkty, které si získaly oblibu nejen […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz