Ptačí chřipka, která napadla několik stád skotu ve Spojených státech, zneklidnila jak vědce, tak chovatele, ale i širokou veřejnost. Čerstvý pokus, který se zaobíral možnostmi šíření choroby, přináší uklidňující informace.

Vědcům se nepodařilo najít důkaz, že by se virus mohl šířit jako respirační infekce..

Od chvíle, kdy vědci na začátku letošního roku identifikovali chřipku, kterou se nakazily americká stáda skotu, si lámou hlavu nad tím, jak se nemoc šíří z jednoho zvířete na druhé. Od letošního ledna bylo na virus pozitivně testováno 132 stád ve 12 amerických státech.

Od krav se nakazilo několik jiných druhů zvířat, mimo jiné kočky nebo jeden mýval, a také tři lidi. Dva z nakažených pracovníků farem trpěli zánětem spojivek, jinak známým jako růžové oko. Třetí nemocný měl kašel a další respirační příznaky. Všichni se poté uzdravili.

Experiment provedený v americkém Kansasu a Německu vnesl do záhady přenosu viru trochu světla. Podle virologa z Kansaské státní univerzity Juergena Richta, který se podílel na vedení výzkumu, výsledky naznačují, že virus je nakažlivý hlavně prostřednictvím kontaminovaných dojicích strojů.

Richt uvedl, že výsledky dávají naději, že se epidemii podaří zastavit dříve, než se virus vyvine do podoby, která by se mohla snadno šířit mezi lidmi. „Myslím, že je to dobrá zpráva. S největší pravděpodobností zvládneme vše snadněji, než jsme se původně obávali.“.

Pokud se výsledky experimentu potvrdí, před chovateli skotu stojí nová výzva. Aby se nemoc přestala šířit, farmáři budou muset udělat zásadní změny ve způsobu, jakým se skot dojí. V typické dojírně stojí krávy na plošině tak, aby jejich vemena byla v úrovni očí farmářů.

Když mléko vystříkne na plošinu, může se změnit v kapičky, které mohou lidem vlétnout do očí nebo je mohou vdechnout. Možná to tak v dojírnách bude brzy vypadat jako v laboratořích, když zdejší pracovníci začnou nosit ochranné pomůcky jako brýle nebo obličejové štíty.

A jak experiment probíhal? Američtí a němečtí vědci vpravili virus do struků tří krav. Během dvou dnů se u zvířat objevily klinické příznaky infekce podobné těm, které byly pozorovány na farmách: dostala horečku, ztratila chuť k jídlu a produkovala mnohem méně mléka.

Badatelé také injekčně aplikovali chřipku třem samicím, které nebyly v laktaci, a navrch třem samcům. Místo injekce do vemene však tým vstříkl viry zvířatům do tlamy a nosu. U zvířat se poté vyvinula nízká úroveň infekce.

Dva dny po infekci byly tři zdravé krávy, které nebyly infikovány virem, umístěny do stejné místnosti jako krávy nemocné. V průběhu devatenácti dnů vědci zjišťovali, zda se u nenakažených zvířat také objevila chřipka, ať už při kontaktu s nemocnými krávami, nebo při vdechování kapének, které vydechovaly. Žádná ze zdravých krav však neonemocněla.

Výsledky jsou tedy nadějné, ale problém ještě vyřešen není. Experiment byl zatím proveden na malém počtu zvířat a vědci také zkoumali kmen viru, který později zmutoval. Právě mutace jsou ze strany virů tím největším nebezpečím.