Domů     Příroda
Kterak vombati zachraňují ostatní zvířata před požáry
Martin Janda 8.6.2024

Během ničivých požárů na jihovýchodě Austrálie v letech 2019 a 2020 se objevily zprávy, že vombati chránili ostatní zvířata tím, že je nahnali do svých nor. Nu, ono to bylo trochu jinak. Vombati nezakládali záchranné týmy, nicméně jejich nory skutečně posloužily jako útočiště pro řadu drobnějších savců, ptáků i plazů..

Chování vombatů nyní prošetřil ekolog z University Charlese Sturta v australském Bathurstu Dale Nimmo. „Při procházení literatury,“ řekl uvedl Nimmo, „se našlo poměrně dost důkazů o tom, že nory vombatů pravidelně využívají i jiné druhy než vombati.“ Jeho kolega Grant Linley se vydal hledat nory vombatů do národního parku Woomargama, kde během požárů v letech 2019 a 2020 shořelo přibližně 181 z jeho celkových 310 čtverečních kilometrů.

Když tam však Linley v létě 2021 dorazil, vegetace se už obnovovala. „Z historického hlediska jsou tyto oblasti velmi dobře přizpůsobené požárům,“ uvedl Linley. Badatelé poté v parku umístili 28 kamer u nor vombatů v oblastech, které byly v různém stupni zuhelnatění způsobeném lesními požáry, včetně některých, které nebyly vypáleny vůbec.

Kamery snímaly pohyb v norách od června 2021 do dubna 2022, takže o množství snímků bylo postaráno dostatečně.

Vombati mohou dorůst více než tří metrů a vážit až 90 kilogramů. Bývají teritoriální a agresivní vůči sobě navzájem i vůči jiným velkým savcům, které mohou vnímat jako hrozbu. Protože však vombati nejsou predátoři, vůči menším druhům nejsou nepřátelští.

Nory vombatů jsou impozantním dílem podzemní infrastruktury. „Mají několik vchodů a mnoho komor. Jsou široké. Teplota v nich je nižší, takže jsou chladné, když venku panuje spalující horko,“ přiblížil Nimmo.

Pořízené snímky odhalily, že podzemní vombatí bludiště využívalo celkem 56 druhů obratlovců. Mimo jiné krysy, vakomyši vlhkomilné. ale i ještěrky nebo menší ptáci. Velcí vačnatci jako klokani se norám spíše vyhýbali, pokud nebyly zaplaveny dešťovou vodou;

pak je využívali jako napajedla. Každopádně se zdá, že vombati nijak neprotestovali, když jim do nory vlezl příslušník jiného druhu a hledal zde záchranu. Podle Linleyho může nora vombatů vydržet desítky let a potenciálně poskytovat „vícegenerační útočiště“ pro mnoho druhů.

FOTO: Wikimedia

Související články
Objevy Příroda 19.5.2025
Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i […]
Objevy Příroda 19.5.2025
Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika […]
Příroda 18.5.2025
Nově analyzovaná fosilie Archaeopteryxe, získaná Fieldovým muzeem v Chicagu v roce 2022, přinesla zcela nové poznatky o tom, jak se první ptáci naučili létat. Tento exemplář, původně pocházející z Bavorska, je prvním, u kterého byly identifikovány specializované terciální peří na části horních končetin. Tato pera vytvářejí aerodynamický přechod mezi křídlem a tělem, což je adaptace […]
Že osiřeli, je na šimpanzích znát i v dospělosti. Obzvlášť na to doplácejí samci, mívají horší postavení ve skupině a méně potomků. Trauma osiření je dokonce vidět na magnetické rezonanci, jelikož trvale mění strukturu mozku.   Šimpanzi jsou ve zvířecí říši nápadní nezvykle dlouhým dětstvím, které trvá 13 až 15 let. Důvod je podobný jako u […]
Objevy Příroda 12.5.2025
Sršni asijští se stali nechtěnou součástí evropské krajiny a snižují počty užitečných opylovačů. Tento invazní druh pochází z jihovýchodní Asie, ale od prvního výskytu ve Francii v roce 2004 se přes veškerou snahu o vymýcení postupně šíří dál. Zatím mu v tom podle odborníků nebrání ani žádný přirozený nepřítel. V polovině dubna začínají ze zimovišť vylétat […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz