Domů     Příroda
Kterak vombati zachraňují ostatní zvířata před požáry
Martin Janda 8.6.2024

Během ničivých požárů na jihovýchodě Austrálie v letech 2019 a 2020 se objevily zprávy, že vombati chránili ostatní zvířata tím, že je nahnali do svých nor. Nu, ono to bylo trochu jinak. Vombati nezakládali záchranné týmy, nicméně jejich nory skutečně posloužily jako útočiště pro řadu drobnějších savců, ptáků i plazů..

Chování vombatů nyní prošetřil ekolog z University Charlese Sturta v australském Bathurstu Dale Nimmo. „Při procházení literatury,“ řekl uvedl Nimmo, „se našlo poměrně dost důkazů o tom, že nory vombatů pravidelně využívají i jiné druhy než vombati.“ Jeho kolega Grant Linley se vydal hledat nory vombatů do národního parku Woomargama, kde během požárů v letech 2019 a 2020 shořelo přibližně 181 z jeho celkových 310 čtverečních kilometrů.

Když tam však Linley v létě 2021 dorazil, vegetace se už obnovovala. „Z historického hlediska jsou tyto oblasti velmi dobře přizpůsobené požárům,“ uvedl Linley. Badatelé poté v parku umístili 28 kamer u nor vombatů v oblastech, které byly v různém stupni zuhelnatění způsobeném lesními požáry, včetně některých, které nebyly vypáleny vůbec.

Kamery snímaly pohyb v norách od června 2021 do dubna 2022, takže o množství snímků bylo postaráno dostatečně.

Vombati mohou dorůst více než tří metrů a vážit až 90 kilogramů. Bývají teritoriální a agresivní vůči sobě navzájem i vůči jiným velkým savcům, které mohou vnímat jako hrozbu. Protože však vombati nejsou predátoři, vůči menším druhům nejsou nepřátelští.

Nory vombatů jsou impozantním dílem podzemní infrastruktury. „Mají několik vchodů a mnoho komor. Jsou široké. Teplota v nich je nižší, takže jsou chladné, když venku panuje spalující horko,“ přiblížil Nimmo.

Pořízené snímky odhalily, že podzemní vombatí bludiště využívalo celkem 56 druhů obratlovců. Mimo jiné krysy, vakomyši vlhkomilné. ale i ještěrky nebo menší ptáci. Velcí vačnatci jako klokani se norám spíše vyhýbali, pokud nebyly zaplaveny dešťovou vodou;

pak je využívali jako napajedla. Každopádně se zdá, že vombati nijak neprotestovali, když jim do nory vlezl příslušník jiného druhu a hledal zde záchranu. Podle Linleyho může nora vombatů vydržet desítky let a potenciálně poskytovat „vícegenerační útočiště“ pro mnoho druhů.

FOTO: Wikimedia

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz