Domů     Příroda
Kterak vombati zachraňují ostatní zvířata před požáry
Martin Janda 8.6.2024

Během ničivých požárů na jihovýchodě Austrálie v letech 2019 a 2020 se objevily zprávy, že vombati chránili ostatní zvířata tím, že je nahnali do svých nor. Nu, ono to bylo trochu jinak. Vombati nezakládali záchranné týmy, nicméně jejich nory skutečně posloužily jako útočiště pro řadu drobnějších savců, ptáků i plazů..

Chování vombatů nyní prošetřil ekolog z University Charlese Sturta v australském Bathurstu Dale Nimmo. „Při procházení literatury,“ řekl uvedl Nimmo, „se našlo poměrně dost důkazů o tom, že nory vombatů pravidelně využívají i jiné druhy než vombati.“ Jeho kolega Grant Linley se vydal hledat nory vombatů do národního parku Woomargama, kde během požárů v letech 2019 a 2020 shořelo přibližně 181 z jeho celkových 310 čtverečních kilometrů.

Když tam však Linley v létě 2021 dorazil, vegetace se už obnovovala. „Z historického hlediska jsou tyto oblasti velmi dobře přizpůsobené požárům,“ uvedl Linley. Badatelé poté v parku umístili 28 kamer u nor vombatů v oblastech, které byly v různém stupni zuhelnatění způsobeném lesními požáry, včetně některých, které nebyly vypáleny vůbec.

Kamery snímaly pohyb v norách od června 2021 do dubna 2022, takže o množství snímků bylo postaráno dostatečně.

Vombati mohou dorůst více než tří metrů a vážit až 90 kilogramů. Bývají teritoriální a agresivní vůči sobě navzájem i vůči jiným velkým savcům, které mohou vnímat jako hrozbu. Protože však vombati nejsou predátoři, vůči menším druhům nejsou nepřátelští.

Nory vombatů jsou impozantním dílem podzemní infrastruktury. „Mají několik vchodů a mnoho komor. Jsou široké. Teplota v nich je nižší, takže jsou chladné, když venku panuje spalující horko,“ přiblížil Nimmo.

Pořízené snímky odhalily, že podzemní vombatí bludiště využívalo celkem 56 druhů obratlovců. Mimo jiné krysy, vakomyši vlhkomilné. ale i ještěrky nebo menší ptáci. Velcí vačnatci jako klokani se norám spíše vyhýbali, pokud nebyly zaplaveny dešťovou vodou;

pak je využívali jako napajedla. Každopádně se zdá, že vombati nijak neprotestovali, když jim do nory vlezl příslušník jiného druhu a hledal zde záchranu. Podle Linleyho může nora vombatů vydržet desítky let a potenciálně poskytovat „vícegenerační útočiště“ pro mnoho druhů.

FOTO: Wikimedia

Související články
Příroda 24.5.2026
Kultura dlouho patřila mezi výsady, jimiž se člověk rád vymezoval vůči zbytku živočišné říše. Jenže moderní výzkum postupně ukazuje, že zvyky, tradice a dokonce i jakési módní trendy nejsou tak výlučně lidské, jak by se zdálo. Některá zvířata si totiž předávají naučené chování napříč generacemi a vytvářejí tím vlastní, překvapivě pestré kulturní světy. Představa byla […]
Společnost Colossal Biosciences, která se chce pokusit o oživení vymřelých živočišných druhů, nyní přišla s oznámením, že se jí podařilo vyvinout umělou skořápku, což je první krok na cestě ke vzkříšení obřích nelétavých endemitů Nového Zélandu. Spatříme ptáky moa na vlastní oči? Obří nelétaví ptáci moa, kteří se vykytovali na Novém Zélandu, přičemž jejich původní […]
Příroda 20.5.2026
Sysel obecný patřil dlouhodobě k zvířatům úzce spajtým s evropskou krajinou, v níž se hojně vyskytoval. Jenže situace se mění, a to s ohledem na to, jak se mění krajina. Tam, kde pestrý mozaikovitý ráz nahradily velké zemědělské plochy, se syslům nedaří. Dnes je tento drobný ikonický živočich ohroženým druhem. V souvislosti s touto problematikou […]
Rostlinné i živočišné druhy mizí z povrchu zemského nebývalým tempem, některé odhady naznačují ztrátu až 150 druhů denně. Jimi uprázdněná místa nahrazují všestranné druhy, které prosperují po boku lidí, jako jsou holubi, krysy nebo šváby. Jaké budou důsledky ztráty rozmanitosti druhů? Ztrátu biodiverzity nazývají někteří vědci „homogenocénem“, tedy obdobím, kdy se světová divoká příroda stala […]
Fotosyntéza je fascinující proces, k němuž rostliny využívají sluneční světlo. Ovšem pokud se ocitnou ve tmě, nemohou jej nastartovat. Pakliže se v temném prostředí vyskytují delší dobu, nastupují rostlinné hormony cytokininy, které zajišťují přechod fotosyntetického aparátu do pomyslného spánkového režimu. Na tento fenomén si posvítili experti z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz