Domů     Historie
Staří Egypťané se pokoušeli léčit i rakovinu mozku, bohužel marně
Zdroj: Isidro-Tondini-Camarós

Ačkoliv měli dosti zjednodušenou představu o lidské anatomii a při léčbě spoléhali i na nadpřirozené síly a magii, jejich lékařství bylo značně pokročilé. Informace o tom, jak léčili nemocné, lze čerpat ze 13 zachovaných lékařských papyrů.

Nejnovější nález svědčí o tom, že se dokonce snažili léčit i rakovinu mozku..

Egypťané léčili pomocí nejrůznějších pilulek, sirupů a roztoků, znali čípky, klystýry, kapky do očí i obklady. Jako přísady do léků, které si sami zhotovovali, používali tamní lékaři lotos, aloe, mák, pryskyřici, kadidlovník, arabskou gumu, myrhu, šafrán a také růži.

Míchali je s mlékem, pivem nebo olejem, ke zhotovení masti posloužil tuk. Využívali i toxické látky, jako je síran měďnatý (modrá skalice), oxid měďnatý (tenorit) a železnatý, olovnaté soli, mořská sůl, antimon a sulfid arzenitý.

Důkazy o pokročilém léčení nemocných

Zdrojem informací o lékařském vědění starých Egypťanů jsou především papyrus z Káhunu, který zahrnuje poznatky o těhotenství a porodu a dále papyrus Edwina Smithe, pocházející z roku 1700 př. l. Zřejmě se ale jedná o opis originálu, který sepsal významný egyptský lékař Imhotep, jež žil někdy mezi roky 2800 a 2700 př.

n. l. Zabývá se chirurgickou péčí o úrazy hlavy, kostí a páteře. Posledním je pak Ebersův papyrus, zaměřený na léčbu nemocí, popisuje například téměř 90 očních chorob.

Nejčastěji léčba spočívala v podávání projímadel a léků proti parazitům, prováděly se výplachy střev i pochvy. K hojení poranění se využívaly také dlahy, patrné byly i snahy o sešívání ran, například pomocí obřích mravenců.

Ty přiložili lékaři k okrajům rány, a když se zakousli, odkroutili jim zbytek těla. K vyvolání porodu se například používalo vykuřování hroším trusem. V Erbesově papyru jsou popsány návody na přípravu a dávkování více než 870 léků.

Egypťané znali rakovinu

V papyru Edwina Smithe lze pak najít úplně první zmínky o rakovinném bujení, které dnes představuje jednu z nejčastějších příčin úmrtí. I když je do velké míry spojováno s věkem a postupným poškozováním buněk, nyní se rakovina objevuje u čím dál mladších lidí, a tak jsou zvažovány i enviromentální a další příčiny jejího rozvoje.

V papyru, zhotoveném před více než třemi a půl tisíci lety, je popsána nejen nemoc samotná, ale i pokusy o její odstranění vypálením. Následně je shledána nevyléčitelnou.

Zdroj: Wiki Commons by Jeff Dahl

Podle nového výzkumu ale Egypťané zřejmě o rakovině věděli ještě mnohem dříve. Paleopatolog Edgar Camarós z univerzity v Santiagu de Compostela se rozhodl spolu se svým týmem prozkoumat dvě lebky uložené ve sbírkách Cambridgeské univerzity.

První patřila muži mezi 30 a 35 lety věku, který žil v době před asi 4500 lety, druhá asi padesátileté ženě, která v Egyptě žila kolem roku 500 př. n.l. Rozsáhlá mikroskopická poškození na lebce muže způsobil právě rakovinný nádor.

Egyptští lékaři se s ní snažili bojovat

Odborníci odhalili i stopy nejméně třiceti metastáz, to ale stále nebylo vše. Podél lézí nalezli pomocí digitálního mikroskopu a mikropočítačové tomografie (CT) drobné řezy, které zřejmě vytvořil nějaký ostrý předmět, jako je nožík, pilka či škrabadlo.

„Bylo to úplně poprvé, co se lidstvo chirurgicky vypořádalo s tím, co dnes nazýváme rakovinou,“ vysvětluje hlavní autor studie Egdar Camarós. „Pokud byly tyto řezy provedeny, když byla daná osoba ještě naživu, mluvíme o nějakém druhu léčby přímo souvisejícím s rakovinou,“ pokračuje.

Pokud však byly řezy provedeny až posmrtně, „znamená to, že se jedná o lékařský pitevní průzkum ve vztahu k této rakovině“. I na ženské lebce byly objeveny tři rakovinné léze, ovšem bez známek chirurgického zákroku, který by měl vést k jejich odstranění.

Na druhou stranu však na ní byly patrné známky dlouho zhojené zlomeniny, což svědčí o tom, že egyptští lékaři byli schopni úspěšně léčit závažná poranění hlavy. „Ta osoba přežila mnoho let po tomto traumatu,“ dodává Camarós.

Štítky:
Související články
Tradiční Olomoucké tvarůžky slaví významné jubileum. V roce 1924 se v loštické tvarůžkárně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra. Formovací stroj dokázal vyrobit neuvěřitelných 10 000 tvarůžků za hodinu a umožnil tak tvarůžkovou pochoutku dostat k mnohem většímu množství zákazníků. Historie výroby tvarůžků sahá až do 16.  století, […]
Tajemný úsměv Mona Lisy nedá odborníkům spát už mnoho let. Snažili se proto zjistit, kdo stál předlohou slavného díla italského renesančního umělce. Zatímco na tuto otázku již zřejmě odpověď nalezli, další tajemství světoznámého díla dosud odhaleno nebylo. Jaká krajina je na obraze zachycena? Americká geoložka Ann Pizzorussoová tvrdí, že zná odpověď. Snah o spojení krajiny […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Ve středověku byla lepra neboli malomocenství obávanou nemocí, do Evropy byla zavlečena v době křižáckých válek. Dlouho na ni neexistoval lék, nemocní proto byli shromažďování v leprosáriích, aby se zabránilo šíření nemoci. Nejnovější výzkum ukazuje, že lepru, která byla považována za výhradně lidskou nemoc, ve středověku zřejmě pomáhaly šířit veverky! Lepra je infekční onemocnění, které […]
Pražské Metro slaví 50 let a jako oslavu přinášíme vzpomínky pamětníků a dokumentů z firemních archivů – přehlídku zapomenutých příběhů. Zaměstnanci Metrostavu vybudovali traťové tunely na všech třech trasách pražského metra a celkem 49 stanic, z toho 33 hloubených a 16 ražených. V roce 2018 bylo pražské metro zařazeno mezi 100 nejlepších děl v anketě […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz