Domů     Medicína
Proč jsou vitaminy pojmenovány písmeny abecedy?
Zdroj: Pixabay

Lidé si byli od pradávna vědomi spojení mezi stravou a zdravím, ale až pokroky v chemii, fyzice a biologii jim umožnily nahlédnout pod pokličku toho, co je ve stravě opravdu důležité. Dlouhou dobu byly za základ pro lidské zdraví považovány bílkoviny, až později byl kredit přiznán látkám, které získaly označení vitaminy. Jak byly objeveny a jak získaly svoje jména?.

Námořníky na dlouhých plavbách trápila nemoc zvaná beriberi, kterou, jak už dnes víme, způsobuje nedostatek vitaminu B1. Postižení touto chorobou ztráceli cit v nohách a chodidlech, ohrožovalo je i srdeční selhání.

V 80. letech 19. století si japonský námořní lékař Kanehiro Takai všiml, že rozvoj nemoci byl pravděpodobnější u chudých lidí než u bohatých. Vinu hledal v nedostatku bílkovin v jejich stravě.

Nizozemský armádní lékař Christian Eijkman měl jinou teorii o původu beriberi, kterou si potvrdil experimentem s kuřaty. Ptáci, kteří jedli bílou, loupanou rýži, běžně dostupnou na japonských lodích, měli podobné příznaky jako námořníci.

Oproti tomu kuřata krmená hnědou rýží (natural) od kuchaře touto nemocí netrpěla. Následně zjistil, že i vězni krmení bílou rýží jsou ohroženi beriberi. Za problematické proto Eijkman považoval zpracování rýže.

Životně důležité aminy

Polský chemik Casimir Funk se zaměřil na postup zpracování rýže. Při něm je odstraněn tvrdý vrchní obal, pod kterým se nachází hnědavá vrstva, část osemení, která obsahuje vlákninu, minerály a vitaminy včetně B1. Při leštění rýže se tato vrstva odírá a vzniká bílá, loupaná rýže, která žádný vitamin B1 neobsahuje.

Funk provedl vlastní experiment s holuby, aby došel ke stejným závěrům jako Eijkman. Látku, která v bílé rýži chyběla, nazval Funk vitamin, což byla kombinace latinského slova vita (život) a amin, což je název sloučeniny obsahující dusík. Tedy „životně důležitý amin“.

Beriberi, zdroj: Wiki Commons, Collectie Wereldmuseum

V návaznosti na to se pak vědci snažili o izolaci mikroživin potřebných pro potlačení nemocí, jako je křivice, kurděje či struma. Americký odborník na výživu Elmer McCollum a další zkoumali Funkovu živinu získanou z otrub a pojmenovali ji vitamin B po beriberi.

Následně se ukázalo, že se ve skutečnosti jedná o osm látek rozpustných ve vodě, které dostaly své vlastní pojmenování a byly očíslovány v pořadí, v jakém byly objeveny.

Vitamin K vybočuje z řady

Ještě předtím provedl McCollum experiment s potkany, aby odhalil, že pro jejich růst je nezbytná jiná „doplňková“ látka, obsažená v tucích, která se později stala známou jako vitamin A. Ne všechny látky, které dnes označujeme jako vitaminy jsou ve skutečnosti aminy obsahujícími dusík, nicméně zvyk pojmenovávat je abecedně v pořadí podle objevu přetrval.

Dnes jsou známé čtyři vitaminy rozpustné v tucích: A, D, E a K, ty jsou nezbytné pro lidský růst a zdraví, a dále 9 vitaminů rozpustných ve vodě: B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B3 (niacin), B5 (kyselina pantothenová), B6 (pyridoxin), B7 (biotin), B9 (kyselina listová), B12 (kobalamin), a C.

Jen jeden vitamin vybočil z abecedního pořádku, a to vitamin K. Objeven byl v roce 1929 dánským výzkumníkem Carlem Peterem Henrikem Damem. Vzhledem k datu svého objevu mohl být nazván vitaminem F, ovšem po zjištění, že se jedná o látku nezbytnou pro srážení krve (koagulace), byl jeho název odvozen od německého slova „koagulation“, tedy od procesu srážení krve.

Posledním objeveným esenciálním vitaminem byl v roce 1948 vitamin B12. Od té doby uplynula spousta času, nezdá se tak pravděpodobné, že by byl ještě objeven nějaký nový esenciální vitamin.

Štítky:
Související články
Medicína Objevy 3.9.2025
Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých okolností úspěšně využívat Jak velký potenciál mají, dokazují aktuální výsledky práce vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Kmenové buňky se vyznačují takzvanou autokrinní funkcí, […]
Kolem 40. roku života si lidé začínají knihy, noviny a mobily držet na délku natažené paže, aby byli schopni přečíst text. Důvodem je „stařecká vetchozrakost“ neboli presbyopie. Pro zatvrzelé odpůrce brýlí na čtení máme dobrou zprávu, byly schváleny kapky do očí, které příznaky této oční vady mírní. Důvodem rozvoje presbyopie je degenerace materiálu oční čočky. […]
Nejnovější výzkum odhalil, že ženy trpící „Alzheimerem“ mají až o 20 % nižší hladiny omega mastných kyselin v krvi než ženy, které touto formou demence netrpí. Alzheimerova choroba se u nich přitom vyskytuje až dvakrát častěji než u mužů, u kterých ovšem stejný vzorec potvrzen nebyl. Může změna stravovacích návyků oddálit nástup nemoci? Jako Alzheimerova […]
Medicína Příroda 24.8.2025
V posledních letech si výzkumníci všímají stále rostoucí hrozby panzootik, tedy chorob, které jsou schopné přeskakovat mezi různými biologickými druhy. Jedním z nejvýraznějších příkladů je v tomto ohledu vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, která se šíří nejen mezi ptáky, ale i mezi savci. Panzootika, která překračuje druhové bariéry a postihuje různé živočišné druhy, celkem podstatně […]
Astrocyty, buňky hvězdicovitého tvaru s dlouhými výběžky, patří mezi tak zvané neuroglie, což je podpůrná tkáň, která spolu s neurony tvoří nervový systém. Gliové buňky představují asi 90 % všech buněk v nervovém systému, kde zastávají mnoho funkcí. Nyní se ukazuje, že pro naši paměť jsou astrocyty zřejmě mnohem důležitější, než se zdálo. Lidský mozek […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz