Domů     Historie
Olomoucká revoluce: Před 100 lety se z formovacího stroje vykutálel první tvarůžek
Jan Zelenka 6.6.2024

Tradiční Olomoucké tvarůžky slaví významné jubileum. V roce 1924 se v loštické tvarůžkárně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra. Formovací stroj dokázal vyrobit neuvěřitelných 10 000 tvarůžků za hodinu a umožnil tak tvarůžkovou pochoutku dostat k mnohem většímu množství zákazníků..

Historie výroby tvarůžků sahá až do 16.  století, kdy se formovaly ručně v malých domácích dílnách. V 19. století došlo k rozvoji průmyslové výroby a v roce 1876 Josef Wessels založil první tvarůžkárnu v Lošticích.

„Jeho syn Alois Wessels se stal v tomto oboru průkopníkem a v roce 1897 založil firmu, která dodnes nese jeho jméno,“ popisuje vznik výroby tvarůžků v Lošticích Michal Pavelka, generální ředitel společnosti.

Před zavedením strojů se tvarůžky formovaly ručně, pleskáním mezi dlaněmi, nebo později i pomocí klapačky. Foto: A. W. spol. s r. o

Dřív 10 000 tvarůžků z hodinu

Před zavedením strojů se tvarůžky formovaly ručně, pleskáním mezi dlaněmi, nebo později i pomocí klapačky. Pleskání bylo náročné a zdlouhavé, s maximální denní produkcí 6 000 tvarůžků i u té nejšikovnější pracovnice.

Na počátku 20. století sice vznikla ruční klapačka, která kapacitu mírně navýšila na 9 000 kusů denně, ale skutečným zlomem ve výrobě se stala až strojová výroba. „Technologickým inovátorem byl, nástupce a zeť Aloise Wesselse, Karel Pivný a jeho manželka Františka, kteří v roce 1924 zakoupili v Německu první formovací stroj na výrobu tvarůžků pro loštickou továrnu. Nový stroj zvládl vyrobit až 10 000 kusů za hodinu,“ doplňuje Michal Pavelka.

První tvarůžkárnu v Lošticích založil v roce 1876 Josef Wessels. Foto: A. W. spol. s r. o

Kromě dramatického nárůstu produktivity přinesla strojová výroba i další benefity. Standardizovaný tvar a velikost usnadnily balení a přepravu tvarůžků a zároveň se zlepšila i hygiena výroby. Karel Pivný o budoucnosti strojní výroby nepochyboval a v roce 1929 investoval do dalšího strojního vybavení, takže se postupně mechanizovaly všechny fáze výrobního procesu tvarůžků od zpracování tvarohu až po sbíjení beden sloužících k jejich přepravě.

Dnes 15 tun

Současný formovací stroj je v provozu podle využitelných kapacit sušárny a jeho denní produkce je až 15 tun tvarůžků. „Během jedné směny umíme vyrábět, po rychlé výměně formovacího ústí, všechny čtyři základní druhy Olomouckých tvarůžků – malá a velká kolečka, věnečky nebo tyčinky,“ uvádí Leoš Kalandra, vedoucí obchodu a marketingu společnosti.

Olomoucké tvarůžky dostaly své jméno podle slavných trhů – Olomouckých. Jedinými výrobci Olomouckých tvarůžků jsou dnes právě potomci Josefa Wesselse ve společnosti A. W. z Loštic.

Související články
Pravé neštovice, zavlečené do Ameriky kolonialisty, vedly do roku 1620 ke ztrátě 70 % původní incké populace. Vzhledem k tomu, že historické informace z prvních let kolonizace jsou kusé, sehrávají archeologické důkazy klíčovou roli při posuzování dopadů nákazy na původní obyvatelstvo. Pravé neštovice existují nejméně tři tisíce let, první důkazy o jejich výskytu pocházejí z […]
Ačkoliv měli dosti zjednodušenou představu o lidské anatomii a při léčbě spoléhali i na nadpřirozené síly a magii, jejich lékařství bylo značně pokročilé. Informace o tom, jak léčili nemocné, lze čerpat ze 13 zachovaných lékařských papyrů. Nejnovější nález svědčí o tom, že se dokonce snažili léčit i rakovinu mozku. Egypťané léčili pomocí nejrůznějších pilulek, sirupů […]
Tajemný úsměv Mona Lisy nedá odborníkům spát už mnoho let. Snažili se proto zjistit, kdo stál předlohou slavného díla italského renesančního umělce. Zatímco na tuto otázku již zřejmě odpověď nalezli, další tajemství světoznámého díla dosud odhaleno nebylo. Jaká krajina je na obraze zachycena? Americká geoložka Ann Pizzorussoová tvrdí, že zná odpověď. Snah o spojení krajiny […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Ve středověku byla lepra neboli malomocenství obávanou nemocí, do Evropy byla zavlečena v době křižáckých válek. Dlouho na ni neexistoval lék, nemocní proto byli shromažďování v leprosáriích, aby se zabránilo šíření nemoci. Nejnovější výzkum ukazuje, že lepru, která byla považována za výhradně lidskou nemoc, ve středověku zřejmě pomáhaly šířit veverky! Lepra je infekční onemocnění, které […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz