Podle nové studie nástroj umělé inteligence nejvíce pomohl s kreativními úkoly. Naopak při analytičtější práci zaznamenal spoustu chyb.

Když vloni na jaře začal profesor z Harvard Business School Karim Lakhani testovat, jak ChatGPT ovlivňuje práci elitních amerických byznysmenů, předpokládal, že je tento nástroj nadchne.

V přípravné studii, provedené na vzorku dvaceti lidí, bylo jedním ze závěrů to, že jazykový bot je schopen zkrátit úkoly, které by trvaly dvě hodiny, na dvacet minut. „Očekával jsem, že si stejně jako já pomyslí:

,Skvělé! Můžu toho udělat mnohem víc!‘“ podotkl Lakhani.

Místo toho obchodníci zažívali rozporuplné pocity. Oceňovali, že odvedli dobrou práci za kratší dobu. Rychlá práce ChatGPT však ohrožovala jejich vlastní představu o vlastní vysoké kvalifikaci a někteří se obávali, že se v budoucnu budou na umělou inteligenci až příliš spoléhat.

Po těchto předběžných testech Lakhani se svými kolegy připravil větší, kontrolovaný experiment, aby zjistili, jak ChatGPT ovlivní více než 750 bílých límečků. Tato studie, která byla v době uzávěrky našeho časopisu v recenzním řízení, ukázala smíšené výsledky.

Na jedné straně ChatGPT výrazně zlepšil rychlost a kvalitu práce při brainstormingovém úkolu, ale při analytičtější práci svedl mnoho byznysmenů na scestí.

Studie také podrobně popsala rozdílné pocity účastníků výzkumu. Jeden z účastníků chatbota přirovnal k ohni, který Prométheus ukradl bohům, aby pomohl smrtelníkům. Jiný řekl, že ChatGPT připomíná nezdravé jídlo z fastfoodu:

těžko se mu odolává, snadno se konzumuje, ale v konečném důsledku je pro zdraví špatné.

V blízké budoucnosti se očekává, že jazykoví roboti, jako je ChatGPT od OpenAI, Llama od Meta a Gemini od Googlu, převezmou mnoho úkolů bílých límečků, ať je to příprava nejrůznějších podkladů, psaní e-mailů, nebo jiných písemností a dokumentů.

Tato studie je jednou z prvních, které ukazují, jak by tato technologie mohla ovlivnit kancelářskou práci.

Dobrovolníci, kteří se jí účastnili, byli rozděleni do tří skupin, z nichž každá řešila problém z oblasti poradenství pro management. V jedné skupině byznysmeni používali ChatGPT po 30minutovém školení, v druhé jej používali bez instrukcí a třetí skupina neměla chatbota k dispozici vůbec.

Jedním z úkolů bylo provést brainstorming o novém typu obuvi, načrtnout přesvědčivý podnikatelský plán na jeho výrobu a přesvědčivě o něm informovat. Někteří výzkumníci se domnívali, že takové tvůrčí úkoly dokáže plnit pouze člověk.

Mýlili se. Konzultanti, kteří použili ChatGPT, vytvořili práci, již nezávislí porotci hodnotili v průměru o 40 % lépe. Ve skutečnosti byli lidé, kteří výstupy ChatGPT jednoduše vystřihli a použili, hodnoceni lépe než kolegové, kteří jeho práci smíchali s vlastními myšlenkami. A ti, kdo měli podporu umělé inteligence, byli o více než 20 % rychlejší.

Při úkolu, který vyžadoval analytické myšlení, však ChatGPT nepomohl vůbec. V této skupině byli dobrovolníci požádáni, aby poradili korporaci, která byla vymyšlena pro účely studie, a interpretovali některá data.

Zde ChatGPT účastníky výzkumu ukolébal a ti jí příliš důvěřovali. Lidé bez pomoci měli správnou odpověď v 85 % případů. Lidé, kteří používali ChatGPT bez školení, dosáhli jen něco málo přes 70 %. Ti, kteří byli proškoleni, si vedli ještě hůře a správně odpověděli jen v 60 % případů.

Mnoho obchodníků zároveň uvedlo, že ChatGPT v nich vyvolal obavy z toho, jak tento nástroj změní jejich profesi, a dokonce i jejich pocit ze sebe sama. Téměř tři ze čtyř účastníků výzkumníkům řekli, že se obávají, že používání ChatGPT způsobí atrofii jejich vlastní kreativity.

„Pokud jste ještě neměli existenciální krizi ohledně tohoto nástroje, pak jste ho ještě moc nepoužívali,“ řekl jeden ze spoluautorů studie, profesor managementu na Wharton School na Pensylvánské univerzitě Ethan Mollick.