Jako by nestačil návrat starých známých infekcí, začaly se objevovat nové. A nejsou bezzubé, podle odhadů umírá na zdánlivě nenápadné mykózy celosvětově dvakrát více nemocných než před 10 lety.
Co jsou vlastně mykózy? Jde o infekce způsobené některými zástupci říše hub – jednobuněčnými kvasinkami nebo vláknitými houbami, známými spíš pod značením plísně. Tedy nic, co bychom dříve neznali, novinkou je spíš agresivita, s níž lidské tělo napadají.
Pokud proniknou do krve, pak se invazivně šíří. O příčinách vědci zatím jen spekulují. Odhadují, že vzestup nebezpečných mykóz usnadnila koronavirová pandemie, kdy jak covid-19, tak i antivirové léky neblaze ovlivnily imunitní systém.
K tomu se přidal nedostatek účinných léků i fakt, že si vůči nim kvasinky a plísně rychle vyvíjejí odolnost, k čemuž bohužel přispěl i člověk používáním fungicidů v zemědělství.
Ve prospěch invazivních mykóz hraje také čas. Minimálně zpočátku získávají před lékaři výrazný náskok. Napadají totiž lidi vážně nemocné a s oslabenou imunitou, někdy hospitalizované a na jednotkách intenzivní péče.
U těch nemusí být další zhoršení stavu nápadné, a tak se na houbovou infekci přijde opožděně, pokud vůbec. Velkou neznámou je situace v chudších státech světa, kde navíc nebývá vždy k dispozici potřebná laboratorní výbava pro testování mykotických nákaz.
Přehlížené případy
Zjevné mezery v testování mykóz naznačují, že ačkoli počty úmrtí stoupají, o skutečném rozsahu problému s plísněmi a kvasinkami nemáme ponětí. To se rozhodl změnit profesor David Denning z univerzity v Manchesteru, odborník na infekční nemoci a mykózy.
Aby došel k odhadu, kolik lidí reálně v celosvětovém měřítku umírá na následky invazivních houbových infekcí, musel se nejdřív pokusit určit množství nenahlášených případů. K tomu účelu si připravil důmyslnou metodu, založenou na statistikách.
Shromáždil údaje o oficiálně diagnostikovaných mykotických infekcích od roku 2010 do roku 2023 ve 120 zemích. Pak je porovnával s údaji o úmrtí a přežití jak léčených, tak neléčených osob. Do analýz zapojoval také úroveň zdravotnictví v dané zemi a dostupnost diagnostických testů.
Touto mravenčí prací došel k odhadu, že se v současnosti invazivní houbové infekce rozvinou asi u 6,5 milionu lidí ročně a kolem 3,8 milionu z nich infekci nepřežije. To je dvakrát více než před deseti lety, což nejen profesor Denning považuje za znepokojivý trend:
„Podle čísel jsou nyní houby zodpovědné za 6,8 % všech úmrtí na celém světě. Pro srovnání – srdeční onemocnění a mozková mrtvice tvoří přibližně 16 %, respektive 11 % všech úmrtí.“ .
AIDS i rakovina
Vysoká úmrtnost má logické vysvětlení. Agresivní mykózy bývají poslední kapkou na vážkách života a smrti u těžce nemocných osob. Typickým příkladem jsou pacienti trpící AIDS, u nichž může být podle Denningova odhadu až polovina úmrtí způsobena houbovým onemocněním, často nerozpoznaným a neléčeným.
Podobně tomu může být u těžkých plicních onemocnění. Podle Denniga mohlo být až 30 % lidí, kteří zemřeli na tuberkulózu nebo plicní onemocnění související s kouřením, současně infikováno také houbou. Ta sice nebyla příčinou choroby, ale přispěla ke smrti pacienta.
Známé jsou i nejnebezpečnější houbové patogeny, které napadají plíce, jde o plísně Aspergillus fumigatus a Aspergillus flavus. Ročně na ně zemře kolem 1,8 milionu lidí. Mezi další potenciálně smrtelné patogeny patří kvasinky rodu Candida.
„Každý rok zemře na infekci Candida kolem jednoho milionu lidí na celém světě,“ říká Denning. Je to tím, že oslabená imunita těžce nemocných lidí nedokáže kvasinkám zabránit v průniku ze střeva do krevního do krevního oběhu, kde mohou způsobit sepsi.
„Obzvláště často jsou postiženi pacienti s cukrovkou a selháním ledvin, stejně jako lidé po velkých operacích nebo zraněních.“.
Černá plíseň
Souběh mykóz s vážnými onemocněními potvrzuje i explozivní rozšíření mukormykózy, která zkomplikovala průběh koronavirové epidemie v Indii v roce 2021. Mukormykózu způsobuje plíseň hlavičková, která se běžně vyskytuje v prostředí, je v půdě i ve vzduchu.
Že by napadla člověka, je ale rarita, tím nápadnější bylo její rozšíření u indických nemocných s covidem. „Zatímco v roce 2021 bylo celosvětově známo jen asi 10 000 případů této nemoci, po pandemii jich bylo jen v Indii 51 000,“ uvedl David Denning. Pro zesláblé pacienty představovala nákaza často osudovou ránu.
Plíseň blokovala prokrvení zasažené části těla, kde pak začala odumírat tkáň. Protože se šíří dýchacími cestami, odumírají především poškozené partie obličeje a hlavy. Indičtí lékaři tehdy zjistili, že k mukormykóze jsou kromě lidí s těžkým covidem náchylní také diabetici a lidé léčení kortikoidy, tedy přípravky, které snižují aktivitu imunity.
Profesor Denning k tomu doplňuje, že ze stejných důvodů, tedy kvůli oslabení imunity a vyšší hladině cukru, byli mykózami ohroženi i covidoví pacienti na jednotkách intenzivní péče ve vyspělých zemí. Jen nešlo o plíseň hlavičkovou, ale hlavně plísně rodu Aspergillus a kvasinky rodu Candida.
Je to riziko, které ani pokrok medicíny nedokáže omezit, tyto organismy jsou všudypřítomné v prostředí, udržují se dokonce i ve střevech a na kůži. „Navíc proti nim někdy neexistují ani účinné léky,“ uvádí Denning.
Zabijácká kvasinka
Příčinnou invazivních mykóz však nejsou jen dávno známé plísně a kvasinky, které se začaly chovat agresivněji. Varováním je objev zcela nového patogenu, na který narazili před 15 lety japonští lékaři. Měli v péči pacientku s úporným zánětem ucha, na který nezabírala antibiotika.
Vlastně ani nemohla.
V laboratoři zjistili, že původcem nejsou bakterie, ale neznámá kvasinka. Pojmenovali ji Candida s přívlastkem auris, což je latinský název pro ucho. Později se ukázalo, že to tak úplně novinka nebyla, kvasinka jen unikala pozornosti.
Jak častá tehdy v Asii byla, se už asi nepodaří zjistit, zato se ví, že jí k celosvětovému k vzestupu pomohl nechtěný import do USA. Tam infekci kvasinkou Candida auris poprvé diagnostikovali v roce 2013. Od té doby případů neustále přibývá a kvasinka se rozšířila do všech kontinentů kromě Antarktidy.
Panika ale není na místě. Infekce se může přenášet pouze bezprostředním fyzickým kontaktem. Pro jinak zdravé lidí ani pak nepředstavuje riziko, pokud už dojde k přenosu nákazy, tak se kvasinka jen neškodně usídlí na kůži.
Kolonizuje nemocniční pokoje
Naopak v nemocničním prostředí může být pohromou, a to tím spíš, že má extrémní schopnost přežívat na površích. Dokáže vzdorovat hygienickým opatřením a některým dezinfekčním prostředkům a osídlovat nejen kůži lidí, kteří s ní přijdou do styku, ale i pokoje pacientů.
Přežívá na stěnách, povlečení, stolcích a židlích, ale třeba i na kabelech. Pro oslabené pacienty pak představuje smrtelné nebezpečí, zvláště pokud mají zavedené katetry nebo jiné vstupy do těla. Kvasinka je může využít k průniku přímo do krve a způsobit sepsi.
Asi ve třetině případů, kdy se Candida auris dostane do těla, pacient nepřežije. Momentálně počty úmrtí v USA stále stoupají, zatímco v Evropě se víceméně daří držet situaci pod kontrolou. Nadějí na obrat k lepšímu je horečnatý vývoj nových antimykotik, které by měly zvýšit šance nakažených na přežití.
Nebezpečná čtyřka podle WHO
Světová zdravotnická organizace sestavila seznam 19 plísňových a kvasinkových patogenů, které ohrožují zdraví. Vysoce nebezpečné jsou čtyři z nich:
Candida auris – způsobuje agresivní infekce a sepse
Cryptococcus neoformans – může způsobit meningitidu nebo zánět plic
Aspergillus fumigatus – často napadá plíce a dýchací cesty
Candida albicans – běžná příčina vaginálních infekcí, ale při oslabené imunitě se může šířit dál v těle
autor: Kateřina Pavelcová