Placenta je často označovaná jako plodové nebo mateřské lůžko. Jedná se o jedinečný, komplexní orgán, který hraje zásadní roli během těhotenství. Její role a funkce jsou klíčové pro zdravý vývoj plodu a úspěšné těhotenství, ačkoli se o ní často mluví jen okrajově. V moderní medicíně je ovšem důležitým objektem zájmu.
Placenta – přestože je zcela novým, dočasně vytvořeným sorgánem peciálně pro podporu a živobytí plodu – hraje klíčovou roli ve výživě a ochraně plodu. Zásobuje ho živinami, kyslíkem a odstraňuje odpadní látky z krevního oběhu matky.
Produkujete také hormony nezbytné pro udržení těhotenství a regulaci jeho průběhu. Placenta je skutečně úžasným příkladem adaptace ženského těla na podporu nového života. Obsahuje největší a zároveň nejširší spektrum perinatálních buněk.
Struktura a funkce placenty
Placenta se skládá ze dvou hlavních částí: fetální část, která je tvořena buňkami z embrya, a matčiny části, která je utvořena z tkání dělohy. Mezi těmito dvěma částmi probíhá intenzivní výměna látek a signálů.
Fetální část placenty obsahuje cévy, které přinášejí živiny a kyslík z matčina krevního oběhu do plodu a odvádějí zplodinu a odpadní látky zpět do matčina oběhu k vyloučení. Tato síť krevních cév je velmi efektivní v přenosu látek mezi matkou a plodem.
Matčina část placenty, nazývaná decidua, je bohatá na cévy a umožňuje výměnu látek mezi matčinou a fetální částí placenty. Tato část produkuje také hormony, jako je například progesteron, který je nezbytný pro udržení těhotenství.
Význam placenty pro vývoj plodu
Placenta není jen zásobárnou živin, ale obsahuje také hormony, železo, vitamíny a bílkoviny. Spojena s plodem je pupečníkem (pupeční šňůrou), a vytváří tenkou vrstvu mezi matčinou plodovou krví, což umožňuje výměnu živin a kyslíku, aniž by došlo k přímému smíšení krve.
Kromě toho se stará o odvod odpadních látek, produkci hormonů klíčových pro těhotenství a plní imunologickou funkci tím, že brání imunitnímu systému matky v napadení plodu.
Placenta, která je geneticky shodná s dítětem, nikoli s matkou, říká matce, kdy je čas začít produkovat mateřské mléko. Unikátní je tím, že je jediným orgánem navrženým k životu jen po dobu devíti měsíců, po kterých je po splnění své role vypuzen.
Slouží jako plíce a ledviny pro dítě během těhotenství, kdy okysličuje krev a filtruje odpadní látky. Její průměrná váha při narození je asi 0,5 kg a v průměru má přibližně 20 cm.
Po porodu
Po porodu se placenta obvykle považuje za biologický odpad. V moderní medicíně je ovšem placenta objektem výzkumu, především kvůli svému potenciálu v oblasti imunomodulační léčby jako zdroj buněk, které mohou být využity k léčbě širokého spektra onemocnění, včetně několika druhů rakoviny, neurodegenerativních a metabolických poruch.
Základem terapií těchto onemocnění jsou kmenové buňky, přičemž placenta je jedním z jejich nejbohatších zdrojů, což může být klíčové pro vývoj léčebných strategií. „Mnoho výzkumníků a také lékařů říká, že placenta je naším zlatým grálem pro regenerativní účely.
Ve srovnání s pupečníkovou krví je placenta mnohem více obohacena o specifické formy kmenových buněk, které mají silnou proliferační a regenerativní schopnost,“ popisuje specialista na interní medicínu, hematologii a onkologii z Mnichova PD Dr. med.
Nils H. Theonnissen, aktuální přístup lékařských pracovníků. „Za posledních 10 let jsou stovky klinických studií, které se zaměřují na pozitivní účinky buněk placenty a jejich regenerativní účinky. Hlavním zájmem jsou neurodegenerativní onemocnění včetně dětské mozkové obrny, mozkové mrtvice či Alzheimerovy choroby.
Dalším dobrým příkladem jsou například metabolická onemocnění včetně cukrovky, problémy s klouby včetně chronické artritidy, stejně jako chronické problémy se střevem, jako například kolitida či Crohnova choroba, a také plicní fibróza – chronické onemocnění plic,“ specifikuje další nemoci, kterých se výzkumy placenty týkají.
Výzkum placenty umožní vědcům a lékařům lepší pochopení její struktury a funkce, což je klíčové pro zlepšení péče o těhotné ženy a prevenci komplikací.
