Domů     Příroda
Čokoláda v ohrožení, pomoci má očkování i matematika
Zdroj: Pixabay

Mezi přední světové producenty kakaa (Theobroma cacao) patří i africká Ghana. Její produkci však decimuje nemoc zvaná viróza zduřelých výhonků kakaovníku, přenášená drobným hmyzem vlnatkou. Od roku 1946 muselo být kvůli tomu v Ghaně vykáceno přes 254 milionů kakaovníků. Pomocnou ruku zemi nabídl profesor matematiky z Texaské univerzity..

Až polovina světové produkce čokolády pochází z kakaovníků, které rostou v africké Ghaně a na Pobřeží slonoviny. Virus, který v Ghaně napadá tamní kakaovníky, způsobuje ztráty na úrodě ve výši 15 až 60 %.

Takzvaná viróza zduřelých výhonků kakaovníku (Cocoa Swollen Shoot Virus Disease neboli CSSVD) likviduje listy, pupeny i květy těchto stromů. Představuje tak největší hrozbu pro produkci čokolády, jejíž jsou kakaové boby základní složkou.

Očkování proti škůdci je drahé

Vlnatek existuje mnoho druhů, některé poškozují cukrovou třtiny, jiné hrozny, ananas, maniok, papáju či moruši. Mravenci jim umožňují šíření a zároveň je chrání před predátory a parazity. Vlnatky obvykle dosahují velikosti jen několika milimetrů.

Disponují voskovými žlázami, které jim umožňují vytvářet zpravidla bílé vláknité výpotky, které je chrání. Tím se vytváří typický bělavý pokryv připomínající vlnu na napadených stromech či rostlinách.

Zdroj: WikiCommons by Obsidian Soul

„Pesticidy proti vlnatce, která virus přenáší, příliš nefungují, a tak se farmáři musí snažit zabránit šíření choroby vyřezáváním nakažených stromů a šlechtěním odolných stromů,“ vysvětluje Benito Chen-Charpentier, profesor matematiky na Texaské univerzitě v Arligtonu.

V boji s chorobou pomáhá také očkování, které si sice mohou dovolit bohaté státy, ale ne chudá Ghana. Navíc naočkované stromy mívají menší úrodu kakaa, což boj s CSSVD ještě více komplikuje.

Matematika zachraňuje čokoládu

Proto se profesor Chen-Carpentier spolu se svými kolegy rozhodl pomoci Ghaně s bojem s vlnatkou jinak, prostřednictvím svého oboru, kterým je aplikovaná matematika. S jejím využitím určili, jak daleko od neočkovaných stromů je třeba vysázet očkované, aby se zabránilo přeskakování vlnatky mezi jejich korunami.

„Vlnatky mají několik způsobů pohybu, včetně přesunu z koruna do koruny, přenášení mravenci nebo zavátí větrem,“ vysvětluje matematik.

A pokračuje: „Potřebovali jsme vytvořit model pro pěstitele kakaa, aby věděli, jak daleko mohou bezpečně vysadit očkované stromy od neočkovaných, aby zabránili šíření viru a zároveň aby se udržely náklady těchto farmářů na přijatelné úrovni.“ Matematikům se pomocí technik matematického modelování podařilo vytvořit dva modely, které by zemědělcům měly pomoci vytvořit ochrannou vrstvu očkovaných kakaovníků kolem neočkovaných stromů.

„I když jsou tyto modely stále experimentální, jsou moc zajímavé a nadějné, protože by zemědělcům pomohly ochránit jejich úrodu a zároveň dosáhnout lepší úrody,“ dodal Chen-Charpentier.

Štítky:
Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz