Domů     Příroda
V Indii byly objeveny pozůstatky hada, který mohl být nejdelším na světě
Titanoboa, zdroj: WikiCommons by Nobu Tamura

Za hadího rekordmana byl dosud považován Titanoboa cerrejonensis, jehož pozůstatky byly objeveny v roce 2002 v severovýchodní Kolumbii. Žil zhruba před 60 miliony let a dle odhadů mohl měřit kolem 13 metrů.

Nyní vědci v Indii objevili obratle zřejmě ještě většího příslušníka podřádu hadi….

V hnědouhelném dole Panandhro v indickém státě Gudžarát bylo objeveno celkem 27 zkamenělých obratlů obrovského hada, jejichž stáří je odhadováno na 47 milionů let. Tvor tak žil během eocénu (před 56 až 33,9 miliony let).

Byl pojmenován Vasuki indicus, jeho rodové jméno odkazuje na Vasukiho, mýtického krále hadů v hinduismu, který je často zobrazován omotaný kolem krku jednoho ze tří hlavních hinduistických bohů, Šivy. Obratle pocházejí z dospělého jedince.

Nejdelší had světa?

Vědecký tým se pokusil odhadnout délku těla tohoto gigantického hada, a to na základě vztahu mezi šířkou obratlů hada a jeho délkou. K výpočtu použili dvě sady dat. V prvním případě vzali v potaz údaje od moderních hadů z čeledi hroznýšovitých (Boidae), která zahrnuje největší a nejtěžší dnes žijící hady.

Druhý datový soubor pak zahrnoval všechny žijící druhy hadů. Na základě toho se vědci domnívají, že Vasuki indicus mohl mít tělo dlouhé 12 až 15 metrů, čímž by předčil i Titanoboa.

Zdroj: Wiki Commons by D. Datta a S. Bajpai

„Vasuki patří do vyhynulé rodiny hadů, vzdáleně příbuzných krajtám a anakondám, a tak mohou být odhady jeho délky na základě údajů o moderních hadech nepřesné,“ vysvětluje spoluautor studie Debajit Datta, který působí jako výzkumník na Institute of Technology Roorkee v Indianě.

V. indicus patří do skupiny hadů známých jako Madtsoiidae, kteří se poprvé objevili během pozdní křídy (před 100,5 až 66 miliony let) v Jižní Americe, Africe, Indii, Austrálii a jižní Evropě.

Žil podobně jako anakonda

Odborníci se při pohledu na připojení žeber k obratlům hada domnívají, že V. indicus měl široké a válcovitě tělo a většinu času trávil na souši. Vodní hadi mají oproti tomu velmi plochá, proudnicová těla.

Vzhledem k jeho velikosti byl V. indicus zřejmě lovcem ze zálohy, který si kořist podmanil sevřením, obdobně jako moderní anakondy. Dařilo se mu v teplém klimatu s průměrem teplot kolem 28 °C, což je více než dnes.

„Stále je mnoho věcí, které o Vasuki nevíme. Například to, jak využíval své svaly, nebo co jedl,“ vysvětluje Datta. Spoluautor studie Sunil Bajpai, paleontolog obratlovců na IIT Roorkee, pak řekl, že vědecký tým, který pravděpodobně největšího hada na světě zkoumal, doufá, že budou jeho fosilie analyzovány s ohledem na obsahu uhlíku a kyslíku, což by jim mělo pomoci odhalit více o stravě tohoto gigantického plaza.

Štítky:
Související články
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
Už v 70. letech 20. století se většina vědců shodla na tom, že Tyrannosaurus rex byl pravděpodobně stejně chytrý jako moderní plazi. V loňském roce však přišla brazilská neurovědkyně Suzana Herculano-Houzelová s tvrzením, že dinosauři byli chytří spíše jako moderní opice. Kde je pravda? Ke studiu mozku dávno vyhynulých zvířat, jako jsou dinosauři, používají vědci […]
V české části Krkonoš byl spatřen unikát. Po desítkách let se totiž do tamějších končin navrátil los evropský. Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) je však předčasné spekulovat o tom, zda se losi v horách usadí natrvalo, nebo zda pouze migrují. „Jelen evropský byl po desítky let největším savcem žijícím v Krkonoších. O tento […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz