Domů     Příroda
Žádní hippies. I bonobové umí být agresivní
Martin Janda 13.4.2024

Šimpanzi bonobo mají pověst mírumilovného druhu, který se snaží konfliktům co nejvíce vyhýbat, a když už k nim dojde, řeší je sexem. Závěry nové studie však ukazují, že bonobové moc dobře vědí, co to je agresivita, a že se v tomto ohledu mnohdy chovají hůře než jejich bratranci šimpanzi učenliví..

Na počátku 20. století si primatologové všimli skupiny lidoopů žijících ve střední Africe s výrazně štíhlou postavou; nazvali je „trpasličí šimpanzi“. Postupem času se však ukázalo, že tato zvířata, dnes známá jako bonobové, se od šimpanzů učenlivých výrazně liší.

Šimpanzím společnostem dominují samci, kteří zabíjejí jiné samce, přepadají území sousedních tlup a brání vlastní území pomocí hraničních hlídek. Šimpanzí samci také napadají samice, aby je přiměli k páření, a někdy dokonce zabíjejí mláďata.

Naproti tomu mezi bonoby jsou dominantní samice. Samci nechodí na hlídky, nevytvářejí spojenectví ani nezabíjejí jiné bonoby. A bonobové obvykle řeší své spory sexem a to leckdy skutečnými orgiemi. „Bonobové jsou ikonou míru a lásky, světovými ‚hippie šimpanzi‘,“ tvrdila v roce 2006 ochránkyně přírody Sally Coxeová.

Jenže, realita je poněkud jiná. Bonobové žijí v odlehlých končinách a je obtížné je pozorovat ve volné přírodě. Proto svá tajemství odkrývají postupně. Novější výzkumy ukázaly, že bonobové žijí mnohem agresivnějším životem, než by odpovídalo jejich pověsti.

V čerstvé studii založené na tisících hodin pozorování ve volné přírodě vědci popisují, že samci bonobů se dopouštějí agresivních činů téměř třikrát častěji než samci šimpanzů.

„Neexistuje žádná ‚hippie opice‘,“ řekla antropoložka z Bostonské univerzity Maud Mouginotová, která analýzu vedla.

V roce 2012 se objevila hypotéza, že se bonobové vyvinuli podobně jako psi. Méně agresivní vlci nebyli tak často zabíjeni lidmi, což časem vedlo ke vzniku psů. Podobným způsobem se podle vědců samice bonobů raději pářily s méně agresivními samci a rodily méně agresivní potomky.

Vědci svou myšlenku nazvali hypotézou sebedomestikace. V pozdějších letech spekulovali, že i lidé mohli projít tímto procesem.

Maud Mouginotová chtěla tuto teorii ověřit přímo v Africe. V roce 2018 sledovala v Tanzánii šimpanze, o rok později pak v Kongu bonoby. „Většinu času jsem viděla jejich zadky,“ podotkla. Ona sama byla brzy zmatená, protože viděla, že samci bonobů se pravidelně chovají agresivně.

Na rozdíl od šimpanzích samců, kteří se probouzeli v mírné náladě, samci bonobů svůj den začínali jakoby byli připraveni k boji. „Říkala jsem si, kde je ten mírumilovný bonobo?“.

Ona a její kolegové vyškolili terénní asistenty, kteří po celou dobu pandemie prováděli další pozorování. Nová analýza založená na 9 300 hodinách pozorování 12 samců bonobů a 14 samců šimpanzů zjistila, že bonobové se dopouštěli agresivních činů 2,8krát častěji než šimpanzi.

Mouginotová také zjistila, že časté agresivní činy bonobů se téměř vždy týkaly útoku jednoho samce na jiného samce. Šimpanzi naopak často útočili na oběť ve skupině a nikoliv jeden na jednoho. Takový útok samozřejmě představuje větší nebezpečí.

Oběť agrese se například nemusí chtít vydat na obhlídku hranic s útočníkem nebo si může přivést některé ze svých vlastních spojenců, aby se pomstil.

Pro samce bonobů může být snazší, aby jim agrese prošla, protože ve své společnosti, kde dominují samice, nečelí rizikům, která jsou spojena s samčími aliancemi. Navíc samci, kteří prováděli nejvíce agresivních činů, se také nejčastěji pářili.

Antropolog Brian Hare, jeden z autorů teorie sebedomestikace, připustil, že výsledky studie znamenají, že některé části jeho teorie „zjevně potřebují upřesnění“. Možná by bylo důležité zvážit, jaký vliv mají na druh různé druhy agrese, a ne je házet do jednoho pytle, řekl.

Přesto tvrdil, že rozdíly mezi oběma druhy zůstávají významné. „Šimpanzi vraždí a bonobové ne,“ uzavřel Hare.

Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz