Lidí, kteří delší dobu pobývali ve vesmíru, není mnoho, takže se jakýkoliv výzkum, týkající se působení vesmírného prostřední na lidské zdraví, potýká s nedostatkem „účastníků“. Proto dlouhou dobu nebylo jasné, jak častým problémem je při pobytu na ISS „obyčejná“ bolest hlavy..

Ačkoliv již od dob programu Apollo astronauti hlásili, že se při pobytu v prostředí s mikrogravitací potýkají s bolestmi hlavy, i když na Zemi se s nimi nikdy nepotýkali, byla tato hlášení spíše sporadická a neoficiální.

Odborníci mají za to, že astronauti schválně zlehčovali a zlehčují frekvenci a závažnost svých příznaků ze strachu, že by mohli být „uzemněni“, tedy že už by kvůli tomu znovu do kosmu neletěli, či by byli považováni za slabé.

Proč bolí astronauty hlava?

Nejnovější studie, zveřejněná 13. března v časopise Neurology, však ukazuje, že „vesmírné bolesti hlavy“ jsou ve skutečnosti docela běžné. Výzkumníci z Leiden University Medical Center v Nizozemsku analyzovali údaje od 24 astronautů, kteří si vedli záznamy během svých několikatýdenních vesmírných misí, a dále údaje od dalších 42 astronautů, o průběhu jejichž misí existovaly záznamy.

Zjistili přitom, že během prvních sedmi dní po opuštění Země u nich nebyly bolesti hlavy občasnými nepříjemnostmi, byly normou.

„Téměř každý astronaut, jehož údaje jsme zkoumali, ve vesmíru trpěl v prvním týdnu bolestí hlavy,“ říká Ron van Oosterhout, nizozemský neurolog a spoluautor článku. Počátky vesmírné mise tak byly pro astronauty spojené s bolestí hlavy, migrénou či tenzní bolestí hlavy, včetně přecitlivělosti na světlo a příležitostné nevolnosti.

Tento stav by se dal připsat tak zvané vesmírné nemoci, ke které při vstupu do prostředí s mikrogravitací v těle dochází. Krev se začne hromadit v hlavě a horní části trupu, což má za následek otoky obličeje a někdy i poruchy zraku.

Bolesti hlavy nemusí časem odeznít

Tekutina ve vnitřním uchu, která nám pomáhá udržovat rovnováhu, je také narušena absencí gravitace, což může vést k dezorientaci a kinetóze. Těla astronautů se této situaci zpravidla během několik dní přizpůsobí a nepříjemné příznaky, které ji provázejí, se začnou rozplývat.

To však není případ vesmírných bolestí hlavy. U 87 % astronautů zahrnutých do studie se bolesti hlavy vracely po celou dobu jejich mise, často byly provázené tlakem v dutinách.

Více než polovina astronautů po návratu na Zemi uvedla, že ve vesmíru trpěli minimálně jednou bolestí hlavy, i když jimi za normálních okolností nikdy netrpí. Ke zmírnění symptomů užívali někteří aspirin či další léky proti bolesti, jiným pomáhal spánek a cvičení.

I když zjistit přesnou příčinu těchto bolestí je obtížné, vědci mají podezření, že pocházejí ze zvýšeného intrakraniálního tlaku v důsledku redistribuce tekutin v těle astronauta, především krve, lymfy a mozkomíšního moku.

Přínos nejen pro astronauty

Bolesti hlavy tak mohou být součástí neuro-okulárního syndromu, při kterém tlak tekutiny na zadní část oka zhoršuje vidění astronauta. Alexandra Sinclairová, profesorka neurologie na University of Birmingham v Anglii, která se studie nezúčastnila, k tomu podotýká:

„Jedním z problémů při hodnocení bolestí hlavy je to, že jsou subjektivní a vzpomínky na jejich intenzitu jsou náchylné ke zkreslení.“.

Aby získali lepší představu o tom, co způsobuje vesmírné bolesti hlavy, plánuje van Oosterhout se svým týmem porovnat zprávy astronautů s biologickými daty, včetně skenů očí, mozku a vzorků krve, vlasů a moči.

Nizozemský neurolog doufá, že výsledky jeho práce pomohou nejen astronautům, ale i běžným lidem, kteří mohou trpět bolestí hlavy z napětí. „Vesmírný výzkum se mi opravdu líbí,“ komentuje van Oosterhout, „ale mám za to, že vše, co děláme, musí být prospěšné i lidem na Zemi.“.