Domů     Historie
Antropolog Aleš Hrdlička: Z Humpolce až k celosvětové slávě
Martin Janda 24.3.2024

Vědců s českým původem, kterým by byly věnovány samostatné kapitoly v zahraničních učebnicích, není příliš mnoho. Přesto však lze mezi našimi krajany takové najít. Jedním z nich byl antropolog Aleš Hrdlička..

Humpolec na Vysočině není proslulý jen tím, že se tam odstěhoval jistý Hliník. Desetitisícové město se může pochlubit několika slavnými rodáky. Z Humpolce pocházel divadelník Jiří Myron nebo básník Ivan Martin Jirous. A také světově proslulý lékař a antropolog Aleš Hrdlička.

Malý Aleš, tehdy ještě Alois, přišel na svět 29. března 1869. Už odmala projevoval studijní talent, na škole patřil mezi nejlepší žáky. Proto se chystal na studium gymnázia v Německém dnes Havlíčkově Brodě.

Rakouské císařství se v té době ještě vzpamatovávalo z prohrané války s Pruskem a chudoba svírala mnoho jeho obyvatel. Řada lidí raději volila odchod do emigrace, stejně jako Aloisův otec, který byl truhlářem.

Cíl byl jasný: Spojené státy.

Právě v Americe si Alois změnil jméno na Aleše. Jeho začátky za velkou louží byly podobně jako u mnoha jiných migrantů krušné.

Přes den pracoval v továrně zpracovávající tabák, po večerech pak navštěvoval kurzy angličtiny. Když jazyk jakžtakž zvládl, zapsal se na střední školu. Otec si přál, aby Aleš studoval obchodní školu, ale osud si přál, aby se život mladého českého přistěhovalce ubíral jiným způsobem.

Stres, nervové vypětí a nedostatek odpočinku se na Hrdličkovi podepsal. Jeho organismus přepadly záněty, horečky a zápaly. Všechno zlé však bylo k něčemu dobré. Ošetřující lékař si všiml vědeckého talentu svého pacienta a navrhl mu, zda by nechtěl vystudovat medicínu.

Diplom Hrdlička získal v roce 1892, ale už během studia jej přitahovala nově vznikající věda zvaná antropologie. Ta se zabývá studiem člověka, a to jak jeho fyzické stránky, tak i té psychické, sociální a kulturní.

Krátce se věnoval lékařské praxi, avšak zájem o vědu byl silnější. Strávil roční stipendium v Paříži, kde se věnoval právě antropologii a o jeho dalším směřování tak bylo rozhodnuto.

Po návratu do USA vybudoval antropologickou laboratoř, kde se zaměřil na výzkum fyzických znaků Američanů. Jeho terénní antropologická činnost se poprvé naplno rozvinula v roce 1898, kdy se stal členem mexické expedice norského antropologa C. Lumholtze.

Následující rok přijal bezplatné místo terénního antropologa v Přírodovědeckém muzeu ve Washingtonu a opět absolvoval několik expedic na americký jihozápad a do Mexika.

Později se zúčastnil expedic i do Afriky či Asie. Těžištěm jeho práce byl i nadále výzkum člověka, zejména pak jeho původu a postupného rozšíření po planetě. Právě on formuloval dodnes uznávanou teorii, že americký kontinent byl osídlen severní cestou skrze Beringovu úžinu a v době, kdy se Evropou šířily nacistické bludy o nadřazenosti jednotlivých ras, Hrdlička hovořil jasně:

„Veškeré lidstvo je jednotného původu.“ Nejen jeho, ale i další antropologické a archeologické výzkumy tuto hypotézu potvrdily.

Vyvrcholením Hrdličkovy kariéry byl rok 1927, kdy mu Antropologický královský ústav Velké Británie a Irska udělil zlatou pamětní Huxleyho medaili, která se uděluje nejvýznamnějším antropologům za mimořádné zásluhy.

Byť byl již světově proslulý a v USA žil již dlouhou dobu, na svou původní vlast nikdy nezapomněl. Zásadně trval na tom, aby se jeho jméno psalo s háčky. Hrdličkovy známosti v politických kruzích umožnily i přijetí Tomáše Masaryka v Bílém domě americkým prezidentem Woodrowem Wilsonem.

Hrdlička se tak mimo jiné zasloužil i o vznik Československé republiky a s Masarykem jej od té doby pojilo přátelství.

Po vzniku republiky podporoval československou vědu, například na vznik antropologického muzea věnoval tehdy závratnou částku jednoho milionu korun. 9. dubna 1938 rozhlasová stanice CBS odvysílala jeho přednášku, kde upozornil na ohrožení Československa, poslední výspy demokracie ve střední Evropě.

Během války pak organizoval kampaně, při kterých upozorňoval na nacistické zločiny páchané v Československu. Sám se chtěl jednou do své rodné vlasti vrátit a dožít v ní. Nestalo se tak. Zemřel na infarkt ve Washingtonu 5. září 1943.

Související články
Historie 15.5.2025
Když v 19. století v pouštích středního Egypta objevili archeologové ruiny El-Amarny, nejprve se domnívali, že jde o obyčejné město. Postupem času ale jejich údiv rostl. Na starých nápisech se objevoval název města Achetaton a jméno faraona, který odtud vládl a které do té doby nikdo neznal… To jméno bylo Achnaton (?–asi 1336 př. n. l.) a […]
Hrobů vikinských válečníků bylo odhaleno poměrně velké množství. Mnoho dříve, než bylo možné určit pohlaví toho, kdo v něm odpočíval. A tak odborníci často pohlaví určili na základě předmětů, které se v hrobě nacházely. Když v něm objevili zbraně, měli zkrátka za to, že v hrobě ležely pozůstatky muže – válečníka. Analýza DNA však odhalila, […]
Enigma byl šifrovací stroj podobný psacímu stroji, který používal symetrickou šifru. S jeho pomocí nacistické velení během druhé světové války komunikovalo s jednotlivými složkami armády, například s ponorkami. Prolomit kód Enigmy trvalo spojencům, pod vedením geniálního matematika Alana Turinga, roky. Dnes by to podle odborníků zvládla umělá inteligence za chvilku. Na Enigmě se psalo podobně […]
Historie Objevy 28.4.2025
Byl vrstevníkem lékaře a etnografa Emila Holuba, ale na rozdíl od něj téměř upadl v zapomnění, a to i ve své rodné zemi. Jen Papua Nová Guinea si připomíná vědce, který se s notnou dávkou odvahy pustil do zkoumání způsobu života původních obyvatel.   Že zmínka o odvaze není nadsázka, vyplývá vylíčení prvního setkání s místními obyvateli, jak […]
Historie Příroda 24.4.2025
Z hustého porostu různých druhů hrášků se vynořil chlap v kněžském rouchu. Do zahrady rozhodně nepřišel pro zdravou svačinku, jeho cílem byla věda! „Tenhle je hranatý, támhleten zas kulatý. Zajímavé,“ kněz odložil motyku a vše si pečlivě zapsal. Revoluční nápad, využít statistiku v zahradě, zdá se přineslo pochopení toho, proč hrášek vypadá tak jak vypadá. Učitel spolu s knězem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz