Domů     Příroda
V panamském pralese byly objeveny zombie rostliny
Martin Janda 25.2.2024

Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin.

Vědci v deštném pralese v západní Panamě narazili na vskutku neobvyklou scenérii. Nalezli zde kapradiny s téměř dva metry dlouhými listy, které se při odumírání ohýbaly k zemi a obepínaly rostlinu jako sukně.

„Snažil jsem se je odsunout a při tom jsem si uvědomil, že jsou zakořeněné v zemi,“ řekl biolog z Illinoiské univerzity Jim Dalling, který výzkum vedl. Zbytky listů kapradiny byly hnědé, uschlé a podle všeho odumřelé.

Dallinga hned napadlo, jak je možné, že neživá rostlinná hmota je obdařena kořeny.

Další studium odhalilo, že tato stromová kapradina, nazvaná jako Cyathea rojasiana, přeměňuje vnitřní část svých odumřelých nebo odumírajících listů. Z konečků těchto listů, přezdívaných „zombie listy“, vyrůstají nové jemné kořínky, které pronikají do půdy.

A tak ze zbytků xylému a floému, rostlinných cév, které přenášejí vodu, cukry a živiny v živých listech, se nějakým dosud nevysvětleným způsobem stává kořen. „U žádné jiné rostliny jsme tento proces dosud nepozorovali,“ uvedl Dalling.

Překvapení jsou i další vědci. „Normálně se cévní tkáň v listu založí a tím to končí,“ řekl odborník na kapradiny a emeritní kurátor Newyorské botanické zahrady v Bronxu Robbin Moran. „Ale u tohoto druhu se po odumření zbytku listu diferencuje a rozmnožuje.

Nevím, jak k tomu dochází. Nikdy jsem nic podobného neviděl.“.

Tato stromová kapradina se vyskytuje v podmáčené oblasti lesní rezervace Fortuna, kam ročně napadá dvacet metrů srážek. Déšť vymývá písčitou vulkanickou půdu a zbavuje ji dusíku a fosforu. Vědci se domnívají, že neobvyklá adaptace kapradiny jí umožňuje využívat kapsy živin v horní vrstvě půdy v okolí, ke kterým by jinak neměla přístup.

Mnohé rostliny jsou známé svou téměř neomezenou schopností přizpůsobit se a jiné druhy mohou vytvářet nové kořeny z živých listů. Mezi pozoruhodné příklady patří kapradina kráčející (Asplenium rhizophyllum), původem ze Spojených států, která se touto technikou šíří kolem mechovitých skal.

Ale „zombie listy“ této stromové kapradiny představují první známý příklad opětovného využití odumírající tkáně.

Tím, že rostlina přeměňuje stávající listový materiál na kořeny, nejspíš šetří energii, uvažuje odborník na kapradiny Eddie Watkins z Colgate University. To by jí podle něj mohlo pomoci v boji o živiny v její části deštného pralesa.

Foto: IFLScience, PalmTalk

Související články
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
Už v 70. letech 20. století se většina vědců shodla na tom, že Tyrannosaurus rex byl pravděpodobně stejně chytrý jako moderní plazi. V loňském roce však přišla brazilská neurovědkyně Suzana Herculano-Houzelová s tvrzením, že dinosauři byli chytří spíše jako moderní opice. Kde je pravda? Ke studiu mozku dávno vyhynulých zvířat, jako jsou dinosauři, používají vědci […]
V české části Krkonoš byl spatřen unikát. Po desítkách let se totiž do tamějších končin navrátil los evropský. Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) je však předčasné spekulovat o tom, zda se losi v horách usadí natrvalo, nebo zda pouze migrují. „Jelen evropský byl po desítky let největším savcem žijícím v Krkonoších. O tento […]
Změna klimatu dle expertů povede k masové migraci jedovatých hadů do nových regionů, které však na nové „obyvatele“ nejsou připravené. Podle nejnovější studie se nejvíce plazů zřejmě ze sousedních zemí postupně přesune do Nepálu, Nigeru, Namibie, Číny a Barmy. V odborné práci, která byla publikována v žurnálu Lancet Planetary Health, vědci modelovali geografické rozšíření 209 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz