Přirozeně vysoká hladina cukru v krvi znamená pro člověka zásadní problém. Ne však pro ptáky, kteří si proti jejím škodlivým účinkům vyvinuli přirozenou obranu. Alespoň dle studie, pod níž se podepsali odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR..

Glukóza neboli krevní cukr patří ke klíčovým zdrojům energie v tělech zvířat i lidí. Její příliš vysoká hladina však dokáže v organismu napáchat značné škody. U ptáků je to ale jiné. A to i přesto, že za normálního stavu mají opeřenci hladinu cukru v krvi mimořádně vysokou – průměrně dvakrát až čtyřikrát vyšší než podobně velcí savci.

Vysoká a neškodlivá

Čeští vědci se proto rozhodli zjistit, jak se před škodlivými účinky „cukru“ teplokrevní obratlovci vlastně chrání. „Abychom odpověděli na otázku, jak se druhy s vysokým obsahem cukru vypořádávají, změřili jsme hladinu cukru, míru oxidačního poškození způsobeného volnými radikály a hladiny antioxidantů v krvi 51 druhů evropských pěvců, včetně rekordmanů s nejvyššími dávkami cukru v krvi, jako jsou králíček ohnivý či mlynařík dlouhoocasý,“ popsal vedoucí studie z Akademie věd ČR, Oldřich Tomášek.

Po stopách cukru

Potřebná data získali výzkumníci od 681 ptáků, oxidační poškození a antioxidanty změřili zahraniční kolegové u dalších 1021 opeřenců. Jednotlivá data přitom sbírali po dobu devíti let. Výsledky výzkumu následně podpořily hypotézu, že druhy ptáků s vysokou hladinou krevního cukru si v evoluci vyvinuly přirozenou obranu proti jejím škodlivým účinkům.

Experti také dospěli k názoru, že mechanismy, které ptákům tuto ochranu poskytují, umožnily evoluci jejich dlouhého života. „Zároveň lze předpokládat, že podobnou přirozenou odolnost vůči poškození si v průběhu evoluce vyvinuly nejen ptáci, ale i dlouhověké druhy savců a jiných obratlovců, které pro svůj životní styl potřebují vysokou hladinu krevního cukru,“ doplnil jeden z koordinátorů studie Tomáš Albrecht.

Nashromážděné poznatky by podle něj v budoucnosti mohly inspirovat medicínský výzkum zaměřený na prevenci a léčbu cukrovky.