Domů     Vesmír
První rostlina, která bude pěstována na Marsu
Zdroj: Pixabay

V průběhu několika příštích desetiletí plánuje nejen americká NASA, ale i jiné vesmírné agentury a soukromé společnosti vyslání pilotovaných misí na Mars s konečným cílem planetu kolonizovat a dosáhnout na ní trvalé lidské přítomnosti.

Aby bylo uskutečnění těchto cílů možné, je třeba nejprve vymyslet, jak pěstovat plodiny v rudé marsovské půdě..

Vzorky marsovské půdy nemáme k dispozici, to by se ovšem mohlo v roce 2033 změnit. Po povrchu rudé planety se totiž od února 2021 pohybuje vozítko Perseverance, jenž je součástí mise Mars 2020 americké agentury NASA. Jedním z jeho hlavních úkolů je sesbírat vzorky hornin a půdy určené pro návrat na Zemi.

Nicméně, aby mohly být už nyní prováděny pokusy s plodinami, jež by bylo možné pěstovat na Marsu, vznikly tak zvané simulanty marsovské půdy. První z nich, označovaný jako JSC-Mars-1, byl vyvinut pod vedením Johnsonova vesmírného střediska NASA v roce 1997 ze sopečného materiálu těženého v oblasti Pu’u Nene na Havaji.

Hráškové pyré či ředkvičková pěna

Tento simulant využil v roce 2013 rostlinný ekolog Wieger Wamelink, působící na univerzitě v nizozemském Wageningenu, k pokusům o pěstování rostlin. Z nich pak připravil menu pro 50 hostů, které zahrnovalo hráškové pyré, bramborovo-kopřivovou polévku či ředkvičkovou pěnu.

S využitím simulované marsovské a měsíční půdy se mu a jeho týmu nakonec podařilo vypěstovat celkem deset plodin, včetně quinoy, řeřichy, rukoly a rajčat. U simulantu JSC-Mars-1 však byla pozorována větší tendence absorbovat přebytečnou vodu, než se předpokládá u skutečné marsovské půdy.

To vedlo ke vzniku druhého simulantu, Mars Mojave Simulant, jehož složení vychází z chemických a mineralogických měření z míst přistání sond Mars Pathfinder a Mars Exploration Rover Spirit. Pochází ze Saddleback Basalt v západní Mohavské poušti a je méně hygroskopický než předchozí simulant.

Ve svých experimentech ho využil Edward Guinan, profesor astrofyziky a planetárních věd na univerzitě Villanova v americké Pennsylvánii. Spolu se svými studenty tam v roce 2018 rozběhl projekt „Red Thumbs Mars Garden Project“.

Zdroj: NASA

Simulant po zalití vodou vytvoří hustou hlínu, která dusí kořeny, proto do něj začali studenti přidávat další materiály, jako je lepenka, kompost či kousky plastu. Zapojili také žížaly, které umí získávat dusík z mrtvé organické hmoty.

Díky tomu se jim podařilo vypěstovat chmel a ječmen, i když na výrobu piva by to nestačilo. Alkoholu prostý by však život kolonizátorů Marsu podle profesora Guinana být nemusel. Vysvětluje: „Vybral jsem k pěstování pampelišku, protože můžete jíst její listy, kořen i květ.

Studenti se na pojídání pampelišky moc netvářili, ale nápad vyrobit víno z jejích květů je nadchnul.“.

S bramborami je svízel

Posléze se jim podařilo vypěstovat také rajčata, česnek, špenát, bazalku, salát, rukolu, cibuli či ředkvičky, překvapivě například kapusta rostla v simulantu lépe než v pozemské půdě. Zklamání však přinesl pokus o pěstování brambor.

Ve filmu Marťan z roku 2015, ve kterém je astronaut – botanik v podání herce Matta Damona – zanechán svými kolegy na Marsu, v domnění, že zahynul během písečné bouře. Aby přežil, pokouší se vypěstovat si právě brambory.

Profesor Guinan popisuje svoji zkušenost: „Ukázalo se, že brambory preferují spíše kyprou, nezhutněnou půdu a nerostly, protože simulační půdy se staly těžkými a neprostupnými při zalévání, což vedlo k udusání brambor.“ Jejich pěstování na Marsu by přitom bylo více než žádoucí, protože narozdíl od zeleniny jsou kaloricky bohaté.

I přes dosažené pěstitelské úspěchy je nutno říci, že se i tento simulant od skutečného marťanského regolitu zřejmě dost liší.

Marsovská půda je toxická

Zatím nejblíže je mu nedávno vyvinutý Mars Global Simulant, vytvořený na základě kvantitativní mineralogie z nástroje CheMin na palubě vozítka Curiosity, který zkoumal půdu v marsovském kráteru Gale. Měl by představovat průměr kvality půdy podstatně většího povrchu rudé planety než předchozí simulanty.

Ovšem hlavním problémem, který musí být před kolonizací Marsu vyřešen, je toxicita marsovské půdy, způsobená vysokými koncentracemi sloučenin obsahujících chlór, což potvrdily marsovské rovery a vozítka Spirit, Oportunity a Curiosity.

Přistávací modul Phoenix pak detekoval na Marsu chloristan vápenatý, jehož hladina dosahuje asi 0,5 %, což je pro člověka toxické, stejně jako konzumace rostlin vypěstovaných v takové půdě. Vědci však přišli na to, že tokozelka nadmutá (Eichhornia crassipes), vodní hyacint a invazivní druh rostliny, je vůči chloristanům odolná, takže by zřejmě bylo možné ji použít k jejich odstranění z půdy.

Téhož by měly být schopny i některé bakterie, ovšem vysoké koncentrace UV záření dosahující až k povrchu Marsu ruší molekulární vazby a vytváří ještě nebezpečnější chemikálie, které jsou pro bakterie smrtelnější než samotné chloristany.

Rostlina, která půdu obohatí

Podle vědců z Iowa State University je v marsovském regolitu velice nízký obsah živin, což je další překážka, kterou je nutné překonat, aby bylo možné na Marsu pěstovat zeleninu. Domnívají se, že nejjednodušším řešením, jak je do půdy dodat, je pěstování (tolice) vojtěšky (Medicago sativa).

Tato pícnina je podle nich schopná přežít v tvrdé vulkanické půdě, která pokrývá Mars, a růst v ní bez potřeby dalších hnojiv. Simulovaný marsovský regolit obohacený o vojtěšku jako hnojivo následně vědci využili k pěstování dalších plodin.

Tuřín, ředkvičky a salát – tři rostliny, které vyžadují minimální údržbu, rychle rostou a nepotřebují mnoho vody – všechny byly úspěšně vypěstovány.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 2/2024, které vyšlo 15. ledna.

Štítky:
Související články
Ostatní Vesmír 26.11.2024
Jižní pól Měsíce je centrem zájmu Evropské vesmírné agentury, je totiž plánovaným místem pro přistání další lidské posádky na něm. Povrch jižního měsíčního pólu však ještě nebyl dostatečně detailně prozkoumán. A právě to by měla změnit mise LUMI, za kterou stojí brněnská společnost TLR Space. Na jižním pólu Měsíce se nachází led, skrytý v trvale […]
Ostatní Vesmír 23.11.2024
Vědci simulovali situaci, která by mohla vysvětlit, jak čtvrtá planeta přišla ke svým malým měsícům, Phobosu a Deimosu. Tyto měsíce se svým vzhledem i charakteristikami vymykají běžným standardům a právě tato zvláštnost astronomy už léta fascinuje. Phobos, měřící 27 kilometrů v průměru, a Deimos, který dosahuje pouhých 15 kilometrů, jsou na měsíce nezvykle malé. Navíc […]
Ostatní Vesmír 19.11.2024
Jupiter je největší planetou naší sluneční soustavy, v pořadí je pátý od Slunce. Nejen kvůli své velikostí je považován za zásadní planetu, která nezanedbatelně ovlivnila formování sluneční soustavy, včetně planety Země. Je předmětem soustavného zájmu astronomů již po staletí. Nyní ho obíhá sonda Juno. Jaké poznatky o planetě nám přinesla? K Jupiteru se vydala celá […]
Ostatní Vesmír 12.11.2024
Dostat lidskou posádku na Mars je další metou, kterou chce lidstvo při dobývání vesmíru porazit. V důsledku toho se snaží vesmírné agentury mnoha zemí i soukromé společnosti vyvinout vesmírnou loď, která by byla schopna tam astronauty dostat. Nejslabším článkem na cestě k rudé planetě je ale lidské tělo. Vědci studují jeho reakci na pobyt ve […]
Vesmír 2.11.2024
Halloween je tady a s ním jako na zavolanou přichází zprávy o dvou černých dírách, které vzbuzují mezi astronomy pořádný respekt a možná i trochu strach. Jedna z těchto černých děr je jakýmsi sériovým vrahem, který se chystá zničit druhou hvězdu během pouhých pěti let. Druhá zase patří do systému, který vědci popisují jako „černoděrový […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz