Domů     Vesmír
Země a její Nemesis: Vyřešil superpočítač 4,5 miliard let starou záhadu?
Veronika Tyrková 17.1.2024
FOTO: NASA/JPL-Caltech / Creative Commons / volné dílo

Nový astronomický objekt obvykle objeví astronomové, na Caltechu se tento kuriózní kousek podařil geofyzikům. Nejen, že pomocí počítačové simulace nalezli pozůstatky dávné protoplanety, pomohli také objasnit záhadu dvou gigantických anomálií v nitru naší planety. A jak už to bývá, i v tomto případě všechno souvisí se vším..

V 80. letech zjistili geofyzikové hluboko v nitru Země, na pomezí zemského pláště a jádra, neobvyklé útvary – dvojici oblastí o velikosti tisíců kilometrů rozprostírající se pod africkým kontinentem a Tichým oceánem, nazývané LLVP. Jejich původ byl předmětem debat po celé dekády.

Nové vysvětlení nabízí studie vědců z Kalifornského technologického institutu, na které spolupracovali s odborníky z Arizonské státní univerzity a Univerzity v Chicagu, publikovaná v listopadu 2023 v časopise Nature.

S pomocí superpočítače

Podle nejrozšířeněji uznávané teorie Země ke svému Měsíci přišla následkem nárazu s planetárním „embryem“ zvaném Theia, přibližně před 4,5 miliardami let. Úlomky této srážky se pod vlivem gravitace spojily a vytvořily přirozený satelit Země.

Že fyzikální zákonitosti srážky skutečně mohly vést ke vzniku LLVP i Měsíce se nakonec interdisciplinárnímu týmu podařilo potvrdit pomocí počítačové simulace, kterou provedl superpočítač zvaný Mira. „Dokazujeme, že LLVP mohou představovat pohřbené relikty materiálu pláště Theiy, který se zachoval v plášti proto-Země po obřím impaktu,“ zhodnotili výstupy autoři studie.

Nejlepší, co zatím máme

Nabízí se otázka, proč materiál Theiy vytvořil dvě oddělené skvrny? I na to studie odpovídá. Zdá se, že většina energie z impaktu se soustředila v horním zemském plášti, spodní plášť tak zůstal chladnější, než se dosud předpokládalo.

Rozdíl teplot umožnil, aby se materiál Theiy, bohatý na železo, koncentroval na hranici zemského jádra a pláště.

Ačkoliv simulace nejsou dokonalou, ani rozhodnou tečkou za objasněním původu LLVP, poskytují dosud nepřesvědčivější vysvětlení toho, kde se vzaly v zemském plášti oblasti s tak odlišnými vlastnostmi, i proč má Měsíc jiné složení než Země.

Související články
Vesmír 24.10.2026
Poprvé lidstvo na Měsíci přistálo v roce 1969, naposledy o tři roky později. Nyní po více než půl století k němu opět míří a to i s novou výzvou: tentokrát už na něm zůstat. To ovšem s sebou přináší nemalou řadu problémů, vždyť budoucí obyvatelé lunárních základen budou potřebovat elektřinu, dopravu, spolehlivou techniku i možnost […]
Vesmír Zajímavosti 23.10.2026
Vědci z americké University of Minnesota použili spektrograf MODS nacházející se na observatoři na hoře Mount Graham v Arizoně ke zpřesnění odhadu množství hélia, které vzniklo těsně po velkém třesku. Díky novým pozorováním se jim povedlo potvrdit odhad s odchylkou pouhého půl procenta. Velký třesk je vědecká teorie, která popisuje vznik a raný vývoj našeho […]
Vesmír Zajímavosti 22.10.2026
Od 2. do 8. listopadu se Česko znovu ponoří do vesmíru. Festival Czech Space Week nabídne setkání s astronauty, program pro děti a studenty, technologické novinky i debaty o budoucnosti kosmonautiky. Největší pozornost poutá mise Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Právě během festivalu se veřejnost dozví, které české předměty by ho mohly doprovodit na […]
Vesmír Zajímavosti 20.10.2026
Astrofyzikové z Univerzity v Huntsville upozornili na možnou přítomnost obřího mračna temné hmoty ukrytého v Mléčné dráze nedaleko sluneční soustavy. O svém objevu informovali ve studii publikované v časopise Physical Review Letters. Pokud se jejich výsledky podaří nezávisle potvrdit, půjde o jeden z nejvýznamnějších a zároveň nejbližších známých útvarů temné hmoty v okolí naší soustavy. […]
Vesmír 10.10.2026
Trval pouhý zlomek sekundy, ale na cestě k Zemi strávil více než deset miliard let. Astronomové vystopovali dosud nejvzdálenější známý rychlý rádiový záblesk a jeho domov jim výrazně napovídá, co podobné kosmické výkřiky způsobuje. Když jihoafrická soustava radioteleskopů MeerKAT 4. března 2024 zachytila krátký signál označený FRB 20240304B, vědci ještě neměli tušení, odkud k naší […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz