Domů     Příroda
Hra savců na planetě Zemi je v poločase
Martin Janda 14.1.2024

Kdysi dávno pevnina na naší planetě tvořila jeden gigantický superkontinent. A za 250 milionů let jednotlivé kontinenty opět splynou. To vyvolá podstatné změny, na které zásadní promění pozemskou biodiverzitu….

První savci se na planetě Zemi objevili během druhohor a zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že právě oni se stanou jedním z nejvýznamnějších představitelů pozemské fauny. V době, kdy planetě vládli dinosauři, byli nepříliš početnou skupinou, která byla ráda, že vůbec přežívá.

Ale nakonec přežili a hlavně dokázali zvládnout i kataklyzmatické změny, které se staly osudné teropodům. Savci jsou v současnosti velmi rozmanitou skupinou živočichů, která zahrnuje malé netopýry, myši i medvědy, slony, velryby a mnoho dalších druhů, včetně člověka. Ale ani savci tu však nebudou věčně…

Od doby, kdy se z plazovitých živočichů vyvinuli první savci, uplynulo asi 250 milionů let. Nyní tým vědců předpovídá, že savcům může zbývat už jen dalších 250 milionů let. Badatelé totiž vytvořili virtuální simulaci našeho budoucího světa, podobnou modelům, které předpovídají globální oteplování způsobené člověkem v příštím století.

Na základě údajů o pohybu kontinentů po planetě a výkyvů v chemickém složení atmosféry nová studie promítla mnohem vzdálenější budoucnost.

Vedoucí týmu paleoklimatolog z Bristolské univerzity Alexander Farnsworth, uvedl, že planeta se může stát příliš horkou na to, aby na ní vůbec mohli přežít jakýkoliv savci. Klima se totiž stane doslova vražedným díky třem faktorům:

jasnějšímu slunci, změně geografie kontinentů a nárůstu oxidu uhličitého v atmosféře. „Je to trojitý úder, který se savcům dává k.o.,“ podotkl Farnsworth.

Vědci se již desítky let snaží předpovědět osud života na Zemi. Astronomové očekávají, že naše Slunce bude stále jasnější a přibližně za 7,6 miliardy let může Zemi pohltit. Tak dlouho však život na naší planetě pravděpodobně nevydrží.

Jak bude Slunce posílat na planetu stále více energie, zemská atmosféra se bude zahřívat, což způsobí, že se voda začne z oceánů vypařovat. Vodní pára je silným skleníkovým plynem, a tak bude zadržovat ještě více tepla.

Za dvě miliardy let se může oteplit natolik, že dojde k vyvaření veškeré vody z oceánů.

V průběhu historie Země se její pevniny mnohokrát srážely a vytvářely superkontinenty, které se pak rozpadaly. Poslední superkontinent, Pangea, existoval před 330 až 170 miliony let. Již vícero studií předpovědělo, že za 250 milionů let se podél rovníku vytvoří nový superkontinent nazvaný Pangea Ultima.

Farnsworth požádal penzionovaného geofyzika z Texaské univerzity Christophera Scotese, který vytvořil model Pangea Ultima, a další odborníky, aby provedli podrobnější simulace této vzdálené budoucnosti a sledovali pohyb atmosféry nad oceány, superkontinentem a jeho reliéfem.

Vědci tak zjistili, Pangea Ultima bude mnohem teplejší než dnešní kontinenty. Jedním ze zásadních důvodů této drastické změny je činnost Slunce. Každých 110 milionů let se totiž energie uvolňovaná Sluncem zvýší o 1 %.

Superkontinent však situaci ještě zhorší. Pevnina se totiž ohřívá mnohem rychleji než oceán. Díky tomu, že se kontinenty stlačí do jednoho obřího celku, vznikne rozsáhlé vnitrozemí, kde budou panovat vysoké teploty. V malém můžeme podobné procesy sledovat v současných pouštích.

Pangea Ultima bude mít vliv na klima také díky své topografii, která bude zahrnovat rozsáhlé oblasti plošin daleko od oceánu. V současnosti reaguje dešťová voda a oxid uhličitý s minerály na stěnách hornin.

Vzniklý materiál se pak dostává do moře a usazuje se na mořském dně. Výsledkem je, že oxid uhličitý je postupně vytahován z atmosféry. Až se však Země stane domovem Pangey Ultimy, tento dopravní pás se zpomalí.

Pokud se bude Pangea Ultima chovat jako předchozí superkontinenty, bude poseta sopkami, které chrlí oxid uhličitý. Díky bouřlivým pohybům roztavených hornin v hlubinách Země mohou sopky po tisíce let uvolňovat obrovské přívaly oxidu uhličitého. Výsledkem budou exploze skleníkových plynů, které způsobí prudký nárůst teplot.

V současné době lidé ohřívají planetu tím, že každoročně uvolňují do atmosféry více než 40 miliard tun uhlíku z fosilních paliv. Pokud bude tímto tempem globální oteplování pokračovat, biologové se obávají, že výsledkem bude vyhynutí řady živočišných druhů a lidé nebudou schopni přežít pekelné teploty na mnoha částech planety.

Podle závěrů studie Alexandera Farnswortha budou podmínky na Pangea Ultima pro savce už naprosto nesnesitelné. Téměř celý kontinent totiž ovládnou vysoké teploty a savce by tak čekalo hromadné vymírání.

Farnsworth nanejvýš připustil, že několik odolných druhů savců by snad mohlo přežít v útočištích na okrajích Pangey Ultima. „Na severu a na jihu by podmínky pro život savců mohly být jakž takž snesitelné,“ řekl.

I tak je ale Farnsworth přesvědčen, že savci ztratí svou dominanci, které se těšili posledních 65 milionů let. Nahradit by je mohli studenokrevní plazi, kteří vysoké teploty snášejí lépe. Evoluce je v tomto ohledu nekompromisní.

Je třeba však mít na paměti, že se jedná o predikci, která může mít své mezery. Klimatolog z univerzity v německém Erlangenu-Norimberku Wolfgang Kiessling, který se na studii nepodílel, uvedl, že model nebere v úvahu faktor, který může pro přežití savců hodně znamenat:

postupný pokles tepla unikajícího z nitra Země. Tento pokles by mohl vést k menšímu počtu sopečných erupcí a menšímu množství oxidu uhličitého v atmosféře. Savci podle něj mohou přežít déle: „Možná o 200 milionů let,“ uvedl.

Studie zaujala i další vědce. Planetární klimatolog z Coloradské univerzity Eric Wolf si myslí, že tento výzkum by nám jednoho dne mohl pomoci objevit život na jiných planetách. Až vědci začnou používat výkonné vesmírné teleskopy k pozorování planet v jiných hvězdných soustavách, budou možná schopni změřit jejich kontinentální uspořádání a odvodit, jaké druhy života by tam mohly přežívat.

„Snažíme se připravit na různé světy, se kterými se můžeme setkat,“ podotkl Wolf.

Související články
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
epochaplus.cz
Proč si muži a ženy zapínají oblečení jinak? Za všechno údajně může ješitný Napoleon!
Vezmete do ruky pánskou košili a knoflíčky má na pravé straně. Sáhnete po dámské halence a najednou je všechno obráceně. Náhoda? Módní rozmar? Nebo snad tajné spiknutí krejčích, kteří chtějí lidstvu komplikovat život? Důvod sahá hluboko do historie a nabízí hned několik překvapivých vysvětlení. Jedno z nich dokonce posílá do hry samotného Napoleona I. Bonaparta!
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
historyplus.cz
Poslední velká bitva v Británii se strhla na vřesovišti
Pravému křídlu Karlovy armády se podařilo narušit britské linie. Vzbouřenci toho ale nedokážou využít, jejich levé křídlo kvůli bažinatému terénu postupuje jen velmi pomalu. Britové přisunou na ohrožený úsek bojiště posily a vrhnou se do rozhodujícího protiútoku… Vrátit Stuartovce na britský trůn chtěli už v roce 1715, jejich povstání ale skončilo neúspěchem. Znovu to jakobité,
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
enigmaplus.cz
Kam zmizelo bohatství mocných Rožmberků? Knihovnu ukradli Švédové
Zlato ukryté ve sklepeních, truhlice plné drahokamů a tajné chodby, které údajně vedou k pohádkovému bohatství. Rožmberkové patří k nejmocnějším a nejmajetnějším českým šlechtickým rodům a jejich záni
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz