Domů     Medicína
Zelený makak z Číny: O krok blíž k primátím chimérám
Veronika Tyrková 14.12.2023
Za chiméru se v mytologii označovalo stvoření složené s částí těl několika různých zvířat. FOTO: Lampas Group – Jastrow / Creative Commons / volné dílo

Opičí sameček makaka dlouhoocasého se dožil pouhých 10 dní, přesto jeho existenci zaznamenal celý svět. Ačkoliv už na první pohled působil neobvykle, skutečně pozoruhodný byl až hluboko pod zeleně fluoreskující kůží – jeho orgány a tkáň se vyvinuly ze dvou geneticky odlišných embryí..

Za chiméru se označuje organismus tvořený ze dvou nebo více zdrojů buněk s odlišným genetickým původem. A jednu takovou se podařilo přivést na svět také vědcům z Čínské akademie věd v Pekingu, o čemž informovali 9. listopadu 2023 v časopise Cell.

Jeden z 206

V rámci experimentu odebrali laboranti embryonální kmenové buňky ze sedmidenních opičích blastocyst. Z nich vypěstovali několik různých linií kmenových buněk a označili je zeleným fluorescenčním proteinem, aby bylo později možné rozlišit, které buňky pocházejí z jaké opice.

Vybranou podskupinu následně vpravili do 206 opičích embryí a 74 z nich implantovali 40 samicím. Z výsledných 12, které se uchytily, skončila čtyři potratem a šest živě narozenými mláďaty. Jen u jednoho živého opičího samečka se ale silně projevila přítomnost zeleně obarvených dárcovských buněk.

Sytě zelené oči, nažloutlé konečky prstů i ocas naznačovaly jediné – jednalo se z velké části o chimérického jedince. Analýza ukázala, že dárcovské buňky byly v 26 vzorcích tkání přítomny z 21 až 92 %, přičemž průměr činil 67 %.

Zformovaly se přitom do složitých orgánů v celém těle a začlenily se také do pohlavních buněk.

Věda za hranou?

Schopnost vytvářet opičí chiméry by potenciálně mohla vést nejen k pěstování lidských orgánů, ale hlavně ke vzniku opičích modelů nemocí. Dárcovské kmenové buňky lze geneticky upravovat, výzkumníkům se tak do budoucna otevírá možnost testovat určité následky onemocnění přímo na opičích modelech, testovat léky nebo vyvíjet nové terapie.

Problém, který zbývá vyřešit, je nízká životaschopnost zvířecích chimér. Také novorozený makak v čínské laboratoři začal po 10 dnech z neznámých důvodů jevit známky podchlazení a respiračního selhání a musel být utracen.

Nelze nakonec opomenout ani další překážku dalšího výzkumu, a to otázku, nakolik je vytváření mezidruhových chimér vůbec etické.

Související články
Medicína Ostatní 29.11.2024
K detekci a potenciální inhibici virových infekcí dosud vědcům chyběl účinný nástroj. To však nyní zřejmě změní tak zvaný DNA NanoGripper, nanorobotická ruka, která je schopna účinné zachycovat objekty v nanometrovém měřítku. Úspěšně testována byla na viru SARS-CoV-2, který vyvolává covid-19. Umí ho rozpoznat a do budoucna ho snad bude schopná i zastavit dříve, než […]
Medicína Ostatní 26.11.2024
Mezinárodní vědecký tým přeprogramoval buňky nádoru v buňky imunitního systému, které mají za úkol aktivovat bílé krvinky k tomu, aby ničily zhoubné nádorové buňky melanomu. Úspěch zaznamenali vědci u myší, ale věří, že v nepříliš vzdálené budoucnosti to bude možné i u lidí. Na to, že lze buňky vrátit v čase do stavu, v jakém […]
Medicína 24.11.2024
Nová studie došla k závěru, že ChatGPT dokázal lépe diagnostikovat nemoci než lidský lékař. A to dokonce i v případech, kdy lékaři měli k tomuto chatbotovi přístup. Odborník na interní medicínu Adam Rodman z  bostonského Beth Israel Deaconess Medical Center, očekával, že chatboti s umělou inteligencí budou skvělým pomocníkem pro lékaře při stanovování diagnóz. Výsledky […]
Medicína Ostatní 20.11.2024
Metabolismus znamená život a život je nemyslitelný bez buňky. Tyhle automatické pravdy začíná výzkum zpochybňovat. Vědci vyvinuli metabolismus, který se sám udržuje, přitom buňku nepotřebuje. Je to zatím jen první krok, spíš nesmělý, ale naděje – i obavy – s ním spojené jsou obrovské.   Před několika měsíci vydala Společnost Maxe Plancka zprávu, která by […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz