Domů     Příroda
Podivný mikro-spánek tučňáků uzdičkových
Zdroj: Wiki Commons

Péče o mládě vyžaduje po rodičích tučňácích velké oběti. Jeden, sedící na vejcích, musí být stále ve střehu, aby ho ochránil před predátory, zatímco druhý rodič loví kořist. Jak to ustát bez dostatečného spánku?

Podle vědců mají tito tučňáci kompromisní strategii, která jim umožňuje nasbírat až 11 hodin kumulativního spánku a přitom „nezamhouřit oka“. Jak to dělají?.

Tučňáci uzdičkoví (Pygoscelis antarcticus) představují středně velký druh tučňáka, který je rozšířený v Antarktidě a na subantarktických ostrovech. Je vcelku hojný, odhaduje se, že ve volné přírodě žije 8 až 12 milionů jedinců.

Své jméno získali podle úzkého černého pruhu připomínajícího uzdičku, který se jim táhne od temena po zobák. Měří 68 až 78 cm na výšku a váží mezi 3,2 a 5,5 kg. Pohlavní dimorfismus u nich není příliš výrazný, i když samec bývá o něco větší a může mít delší zobák.

Mají tmavý ocas, hřbet a vrchní stranu křídel, stejně tak temeno a zobák, naopak břicho, hrdlo, část hlavy a spodní část asi 20 cm dlouhých křídel má bílé až narůžovělé. Živí se rybami a bezobratlými živočichy, jsou to velice dobří potápěči, schopní atakovat až 70metrovou hloubku.

Jedná se o monogamní druh, partnerská věrnost je až 80%. Věrni zůstávají i svému stanovišti. Období páření nastává v měsících září až říjen, na hnízdiště nejprve dorazí samec, o pět dní později samice.

Krádeže kamínků na stavbu hnízd

Samci mezitím budují a hájí svá hnízda. Jedná se o kruhová hnízda z kamínků o průměru 40 cm a výšce 15 cm. Rozmístěna jsou asi 50 cm od sebe, takže když není dostatek materiálu na stavbu, je běžné, že tučňák ukradne kamínky sousedovi.

Do hnízda klade samice zpravidla dvě vejce, na kterých sedí střídavě oba rodiče, střídají se po 5 až 10 dnech. Mláďata se líhnou po 31 až 40 dnech, v hnízdě pak setrvávají dalších 20 až 40 dnů. Poté se seskupují do školek, kde je hlídají bezdětní tučňáci, zatímco rodiče loví a vrací se jen, aby mláďata nakrmili.

Zdroj: Wiki Commons

K hnízdění si tučňáci uzdičkoví vybírají oblasti jen útržkovitě pokryté ledem. Mláďata na nich vyvádí v ohromných koloniích, až kilometrových, o hustotě několika tisíc ptáků, přičemž na jednom ostrově může hnízdit i více než jeden milión párů.

Odborníky z Lyonského centra pro výzkum neurovědy ve Francii zajímalo, jak se tučňáci vypořádávají s dilematem spánku a neustálé ochrany hnízda před predátory. Vybrali proto 14 tučňáků z kolonie 2700 hnízdících párů na Ostrově krále Jiřího u pobřeží Antarktidy a chirurgicky jim implantovali elektrody do mozku, které následně připojili k záznamníkům dat umístěných na jejich zádech. Poté je vypustili zpět na ostrov.

4 sekundy 10 000krát za den

Po týdnech pozorování zjistili, že tučňáci uzdičkoví patří mezi nejextrémnější spáče v přírodě, každý den si pro sebe uchvátí více než 10 000 mikrospánků, trvajících až čtyři sekundy. Paul-Antoine Libourel, výzkumník z Lyonského centra pro výzkum neurovědy ve Francii, k tomu říká:

„Zvířata čelí jasnému kompromisu mezi spánkem s jeho výhodami a cenou, kterou zaplatí za to, že nebdí. Tito tučňáci našli způsob, jak získat výhodu spánku a zároveň zůstat ostražití, aby ochránili svá vajíčka.“ Tučňáci si dopřejí asi 600 mikrospánků za hodinu, za celý den jim to dá 11 hodin spánku.

Sledováním mozkové aktivity ptáků, když dřímali, vědci také zjistili, že někdy spali jen polovinou mozku, zatímco druhá hemisféra zůstala ve střehu. Když se všechna tato drobná spaní sečetla, poskytla, k překvapení výzkumníků, mozkům tučňáků dostatečnou regeneraci k fungování po celý den.

„Mikrospánek byl spatřen i u jiných ptáků a mořských savců, včetně albatrosů, delfínů, kachen a tuleňů sloních – jedná se o adaptaci, která jim umožňuje odpočívat na cestách – ale nikdy ne na tak dlouhou dobu,“ vysvětluje Libourel.

Christian Harding, výzkumník spánku na Oxfordské univerzitě, k tomu podotýká: „Pokud bychom prokázali, že tento spánek je pro tučňáka prospěšný, zpochybnili bychom současnou interpretaci fragmentace spánku jako škodlivé.“.

Štítky:
Související články
Buňky jsou synonymem něčeho tak malého, že nestačí ani lupa, abychom si je mohli prohlédnout. Bez mikroskopu pro náš zrak neexistují. Jenže to není tak úplně pravda. Některé buňky jsou tak velké, že je lze pohodlně pozorovat pouhým okem. A to není jejich jediná zvláštnost. O setkání s jednobuněčnými obry věděla své jistá paní Marie Harrisová […]
Příroda Zajímavosti 14.11.2024
Díváte se na 10krát zvětšený zvláštní organismus, který se pohybuje na hranici mezi houbami, zvířaty a prvoky. Jde o rod Lamproderma a patří mezi pravé slizovky, obzvláště známé svými lesklými, kovově zbarvenými spory. Slizovky jsou záhadnými organismy, které překvapují nejen vědce, ale i amatérské biology. Patří do skupiny pravých slizovek, známé jako Myxomycetes, a rod […]
Ostatní Příroda 13.11.2024
Před 66 miliony lety se velkému asteroidu připletla do cesty nevelká planeta. Život na Zemi od té doby už nevypadal stejně. Po celé generace bylo kataklyzma předmětem učených dohadů. Šlo o asteroid, nebo o kometu? Odkud přicestoval? A skutečně stál za masovým vymíráním? Nyní máme v rukou doposud nejjasnější odpovědi. Rychle se pohybující kosmický projektil se […]
Ostatní Příroda 13.11.2024
Zákeřnice jsou dravé ploštice, které žijí (zatím) jen na americkém kontinentu. Přenášejí prvoka, který napadá člověka a postupně mu ničí orgány. Léčba je obtížná, výzkum se tedy zaměřuje přímo na ploštice, aby se prvoka podařilo zneškodnit dřív, než se zákeřnice rozšíří i jinde po světě.   S Darwinem se to má tak: Chatrnější zdraví měl patrně […]
Ostatní Příroda 12.11.2024
Komáři patří mezi nejsmrtelnější živé tvory, ročně zabijí přibližně milion lidí. Přenášejí na ně totiž životu nebezpečné nemoci jako je horečka dengue, žlutá zimnice, malárie či virus zika. Vědci proto hledají strategie, jak těmto krvežíznivým bestiím zabránit vrhat se na lidské oběti. Nový přístup spočívá v jejich ohlušení… Komáři se páří za letu, samci ve […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz