Domů     Vesmír
Nová éra kosmických stanic: Starlab a Evropa si potřásly rukou
Veronika Tyrková 6.12.2023
Mezinárodní vesmírná stanice se chystá do křemíkového nebe. FOTO: NASA / Creative Commons / volné dílo

Mezinárodní vesmírná stanice stárne, k odchodu na odpočinek jí zbývá několik posledních let. Svět tak přijde o unikátní laboratoř, která nemá na Zemi/orbitě obdoby. Není ale všem dnům mikrogravitačního výzkumu konec.

Evropa se rozhodla svůj přístup na nízkou oběžnou dráhu Země dostatečně pojistit..

NASA provozuje Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) už 26tým rokem, nelehký úkol uvést jejího nástupce má ale v úmyslu přenechat jiným. V soukromém sektoru tím odstartoval závod o nahrazení ISS vlastním konceptem.

Nové stanice na obzoru

V roce 2021 se NASA rozhodla vývoj příspěvkem více než 415 milionů dolarů rozděleným mezi trojici soukromých společností. Vedle leteckého giganta Northrop Grumman, který ze hry nakonec odpadl, a Blue Origin Jeffa Bezose s projektem „orbitálního útesu“ k nim patřila také Nanoracks, dceřiná společnost Voyager Space.

Nanoracks plánuje uspět se svým konceptem orbitální stanice Starlab. Co se partnerství týče, od začátku připomíná projekt škatulata. Firmu Lockheed Martin, která byla od prvopočátku uváděna jako součást Starlabu, nahradila francouzská společnost Airbus Defence and Space, zatímco se tým rozrostl o svého někdejšího konkurenta, Northrop Grumman.

Ze správce zákazníkem

NASA by se nově měla stát klientem Starlabu a dalších orbitálních laboratoří, jedním z mnoha zákazníků platících za využívání jejich služeb. Svůj přístup na nízkou oběžnou dráhu Země si chce v předstihu pojistit také ESA. Už v říjnu 2023 uzavřela Evropská kosmická agentura dohodu s firmou Axiom Space.

Začátkem listopadu pak podobnou dohodu, tzv. Memorandum o porozumění, podepsala na Kosmickém summitu ve španělské Seville také s firmami Airbus a Voyager Space.

Evropa nebude sedět v koutě

Tento krok by měl umožnit přístup ESA a jejím 22 členským státům k budoucí Starlab pro mise astronautů, dlouhodobou výzkumnou aktivitu i rozvoj komerčních činností. Zahrnuje také vytvoření „kompletního ekosystému“ pro přijímání kosmické lodi s posádkou nebo nákladem vyvinutou ESA. Tím by měl být zajištěn hladký přechod jejích aktivit z ISS na novou vesmírnou laboratoř.

Jak uvedl prezident společnosti Voyager Space Matthew Kuta: „Těšíme se na spolupráci s Airbusem a ESA, abychom rozšířili evropskou stopu ve vesmíru a zajistili, že Evropa zůstane lídrem i v další generaci komerčního průzkumu vesmíru.“ Starlab tak získá stálého zákazníka a ESA základnu pro provádění výzkumu na oběžné dráze.

Související články
Vesmír 17.5.2025
Byl to záblesk zeleného světla, který nad rudými horami Marsu rozzářil nebe a s ním i oči vědců. Poprvé v historii se totiž podařilo spatřit viditelnou polární záři na rudé planetě. Nečekaný výsledek dlouhodobého snažení vědeckého týmu, vedeného fyzičkou Elise Wright Knutsenovou z Univerzity v Oslu, potvrdil, že Mars má se Zemí více společného, než […]
Vesmír 11.5.2025
Vědci možná odhalili tajemství vnitřní stavby ledových obrů Uranu a Neptunu. Nová studie naznačuje, že by se v jejich nitru mohl nacházet obří oceán vody, což by mohlo vysvětlit jejich neobvyklá magnetická pole. Uran a Neptun jsou sice našimi vzdálenějšími planetárními sousedy, přesto o nich víme stále jen docela málo. Za celou dobu kosmického výzkumu […]
S blížícím se opětovným návratem člověka na jeho povrch se průzkum Měsíce opět dostává do popředí vědeckého zájmu. Čínské sondě se v roce 2020 podařilo na Zemi přivézt vzorky měsíční horniny, které byly podrobeny důkladnému zkoumání. Odhalily, že na Měsíci zřejmě k aktivnímu vulkanismu docházelo ještě poměrně nedávno… Čínský lunární program zahrnuje celou řadu jednotlivých […]
Technika Vesmír 8.5.2025
Sovětská sonda Kosmos 482, která byla vypuštěna 31. března 1972 v rámci programu Venera s cílem prozkoumat planetu Venuši, se po více než 50 letech na oběžné dráze chystá na nekontrolovaný návrat do zemské atmosféry. Očekává se, že k tomu dojde mezi 9. a 11. květnem 2025. Kosmos 482 nebyla obyčejná sonda. Její sestupový modul […]
Náklady na stravování astronautů ve vesmíru jsou vskutku astronomické, pohybují se kolem půl milionu korun denně na jediného strávníka. Potraviny přitom často nejsou dostatečně čerstvé ani chutné. To by měl změnit nový projekt laboratorního pěstování potravin ve vesmíru, který by mohl být realizován do dvou let. Laboratorně pěstované potraviny nejsou ničím novým, takto vypěstované kuřecí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz