Trendem dnešní doby je, že přibývá infarktů myokardu i mezi mladými lidmi. Podle lékařů za tím stojí zejména nezdravý životní styl a přemíra stresu. Vítají tak fakt, že by jim do budoucna mohla s odhadem rizika vzniku této náhlé srdeční příhody pomoci umělá inteligence..

Infarktem myokardu se rozumí náhlé přerušení krevního zásobování části srdce. Nejčastěji se jedná o uzávěr srdeční tepny v důsledku vzniku krevní sraženiny ve zúženém místě. Krevní sraženina přitom zpravidla nasedá na místo poškozené dlouhodobým ukládáním tuků do stěny tepny.

Tím vzniká tak zvaný aterosklerotický plát, který je projevem aterosklerózy neboli kornatění tepen. Příčinou infarktu může být i vmetek krevní sraženiny z jiného místa, dochází k tomu však méně často.

Infarkt se nevyhýbá ani mladým

Ateroskleróza se rozvíjí v důsledku nedostatečného pohybu a nadměrného příjmu stravu, vedoucího ke vzniku nadváhy, rizikovým faktorem je i kouření. Dnes infarkt může postihnout i relativně mladé lidi, jak říká přednosta Kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Petr Kala:

„Dřív byl pro nás pacient pod 40 výjimečný případ. Dnes už tomu bohužel tak není.“ Přibývá i infarktů celkově. Za posledních deset let stoupl počet pacientů, kterým selhalo srdce, o zhruba 30 tisíc. Tento trend bude navíc s velkou pravděpodobností pokračovat i v budoucnu.

S predikcí infarktu u pacientů by lékařům mohla pomoci umělá inteligence, alespoň si to myslí vědci z anglické Oxfordské univerzity. Podle nich by právě umělá inteligence mohla poskytnout přesnější analýzu snímků výpočetní tomografie (CT) a zjistit až 10 let předem, zda je konkrétní pacient ohrožen rozvojem srdečního selhání či nikoliv.

To by podle nich mohlo zlepšit léčbu až u 50 % zkoumaných pacientů a vést k záchraně tisíců životů.

Umělá inteligence dává přesné predikce

Výzkumníci svá tvrzení postavili na analýze údajů více než 40 000 pacientů z osmi britských nemocnic, kteří pravidelně podstupovali CT vyšetření srdce. Následně jim lékaři poskytovali zdravotní péči v průměrné délce 2,7 roku.

Umělou inteligenci otestovali v průběhu osmi let na dalších 3 393 lidech a zjistili, že dokáže přesně předpovědět riziko infarktu. U 744 pacientů byli lékaři informování o tomto riziku, což vedlo k tomu, že 45 % z nich změnili léčebný plán.

„Zjistili jsme, že někteří pacienti, kteří se dostaví do nemocnice s bolestí na hrudi – a kteří jsou často uklidněni a posláni zpět domů – jsou vystaveni vysokému riziku, že v příštích deseti letech prodělají infarkt, a to i v případě, že nemají žádné známky onemocnění srdečních tepen,“ prohlásil Charalambos Antoniades, šéf Britské nadace pro srdeční onemocnění (BHF), která studii financovala.

A dodal: „Prokázali jsme, že pokud mají lékaři přesný obraz o riziku, může to změnit a potenciálně zlepšit průběh léčby mnoha pacientů se srdečními obtížemi.“ Doufá, že Británie brzy zavede tento nástroj napříč zdravotním systémem NHS.