Domů     Příroda
Šarvátky mezi nejmenšími šelmami Afriky prospívají jejich mláďatům
Zdroj: Pixabay

Válečný konflikt s sebou zpravidla nepřináší nic pozitivního, jen zmar a spoustu promarněných lidských životů. Často ho provází stres, který má, stejně jako nedostatek potravy, neblahé důsledky na lidskou plodnost.

Vědcům se ale podařilo najít zvíře, jehož mláďatům naopak násilné střety mezi konkurenčními skupinami prospívají. Jak je to možné?.

Lidská historie je plná nejrůznějších násilných střetů, ať už se jednalo o nájezdy, pogromy či válečné konflikty, v poslední době i útoky teroristických skupin. Příslušníci uvnitř jedné skupiny spolu vzájemně spolupracují, ovšem příslušníky jiné skupiny považují za konkurenty a jsou schopni vůči nim bojovat, i když se jedná o stejný živočišný druh.

Příčinou sváru nejčastěji bývá boj o území či jiné zdroje. Podobné konflikty propukají i mezi skupinami zvířat, kde může jít navíc o snahu o uchvácení cizích samic.

Asi nejznámějším případem krvavého konfliktu v živočišné říši je válka mezi dvěma tlupami šimpanzů, ke které došlo v letech 1974 až 1977 v tanzanském národním parku Gombe. Samci jedné tlupy podnikali opakované vpády na území druhé tlupy a útočili na své protivníky.

Postupně je všechny zabili. Pobili i samice, které nepřipojili ke své tlupě, úřadovat pak mohli na mnohem větším území. Paradoxně, před vypuknutím konfliktu byli všichni součástí jediné tlupy, která se na dvě rozpadla až po smrti vůdčího samce, takže se mezi sebou vzájemně dobře znali.

Válka vede ke snížení plodnosti i úhynu mláďat

Stejně jako u lidí byl tento otevřený boj mezi šimpanzi pro ně zdrojem stresu, který vedl k poklesu plodnosti, takže válčící primáti pak měli méně potomků. Podle nové studie britsko-australského týmu vedeného Andrewem Radfordem z University of Bristol, publikované ve vědeckém časopise Proceedings of the Royal Society B, však existují i živočišné druhy, jejichž mláďatům válečné konflikty mezi znepřátelenými skupinami spíše prospívají.

Zdroj: WikiCommons

Jedná se o mangusty jižní, nejmenší promykovité šelmy afrického kontinentu. Měří do 30 cm na délku, přičemž dalších 12 až 20 cm přidává ocas, a váží kolem 275 g. Žijí především na pouštích, polopouštích či v savanách.

Rodinná skupina, čítající 20 až 30 členů, obývá zpravidla teritorium o rozloze 30 až 60 ha. V rámci skupiny se rozmnožuje pouze jeden pár, dominantní samice s partnerem. Dvě až čtyři mláďata pak přicházejí na svět až třikrát ročně.

Mangustím mláďatům konflikt prospívá

Rodinná skupina si teritorium označuje výměšky análních a lícních žláz a hromádkami trusu. Teritoria jednotlivých skupin se však mohou překrývat, což vede ke vzniku konfliktů a násilných střetů mezi nimi.

Na rozdíl od šimpanzů či příbuzných mangust žíhaných, u nichž má válka za následek snížení plodnosti a větší úhyn narozených mláďat, desetileté údaje o životě mangust jižních ukazují, že se při násilných střetech s jinými skupinami pravděpodobnost přežití mláďat naopak zvyšuje.

Vědci zjistili, že když členové kolonie narazili na stopy nedávné přítomnosti rivalů na svém území, začali kolonii intenzivněji hlídat, stavěli se na vyvýšená místa a vyhlíželi, zda se neblíží nepřítel.

„Intenzivnější hlídání kolonie je pravděpodobně výsledkem snahy získat více informací o vetřelcích z druhé kolonie. Hlídky ale zároveň zaznamenají hrozby ze strany nejrůznějších predátorů a varují členy kolonie před nebezpečím.

Zranitelná mláďata jsou díky tomu ve větším bezpečí,“ vysvětluje Radford výsledky pozorování svého týmu. Jde tedy o vedlejší přínos konfliktu, spočívající se zvýšené ostražitosti v důsledku ohrožení.

Štítky:
Související články
S rostoucími globálními teplotami jsou sezónní alergici vystaveni většímu množství pylu v ovzduší po delší dobu. To ale ještě není to nejhorší. Teplejší planeta s sebou přináší rovněž jevy zvané pylové bouře. Triliony pylových částic jsou během nich nasáty do mraků a v nich roztříštěny na menší úlomky, aby se následně vrátily zpět dolů, kde […]
Když se řekne „atom“, naprosté většině lidí vytane na mysli malá sluneční soustava, tzv. Rutherfordův model. Možná kvůli tomu, že je všudypřítomný – esteticky rozvířené elektrony se staly symbolem ateistů, Mezinárodní agentury pro atomovou energii i TV seriálu Teorie velkého třesku. A to navzdory tomu, že je vadný – svět na něm vystavený by zkolaboval […]
Objevy Příroda 30.6.2025
Vypadají jako medúzy, ale jsou úplně něco jiného. Jsou nejstarším známým pokusem o vývoj živočichů na naší planetě. Slovo primitivní se na ně ale nějak nehodí. Mají tak podivuhodné schopnosti, že by jim mohli závidět nejen mnohem pokročilejší živočichové, ale i autoři sci-fi. Jsou to pouhé dva roky, kdy věda definitivně potvrdila, co jsou žebernatky […]
Medicína Příroda 26.6.2025
Světově uznávaný botanik a vědec Roman Pavela přichází s trojicí nových bylinných čajů, které spojují tradiční znalosti s moderním výzkumem. Ve spolupráci s firmou Rakytník Cvrček připravil směsi zaměřené na duševní pohodu, trávení a hubnutí i ženské zdraví. Všechny čaje mají vědecky ověřené účinky a navazují na předchozí úspěšné produkty, které si získaly oblibu nejen […]
Zatímco člověk se ve světě orientuje především zrakem, pes se spoléhá především na svůj čich. Pachy jsou pro každého psa hlavním jazykem světa, protože jejich čenich nejen že zachytí miliony různých pachových stop, ale zároveň dokáže dekódovat příběh, který je pro nás neviditelný. Psí čumák obsahuje kolem 300 milionů čichových receptorů, zatímco člověk se musí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz