Domů     Příroda
Šarvátky mezi nejmenšími šelmami Afriky prospívají jejich mláďatům
Zdroj: Pixabay

Válečný konflikt s sebou zpravidla nepřináší nic pozitivního, jen zmar a spoustu promarněných lidských životů. Často ho provází stres, který má, stejně jako nedostatek potravy, neblahé důsledky na lidskou plodnost.

Vědcům se ale podařilo najít zvíře, jehož mláďatům naopak násilné střety mezi konkurenčními skupinami prospívají. Jak je to možné?.

Lidská historie je plná nejrůznějších násilných střetů, ať už se jednalo o nájezdy, pogromy či válečné konflikty, v poslední době i útoky teroristických skupin. Příslušníci uvnitř jedné skupiny spolu vzájemně spolupracují, ovšem příslušníky jiné skupiny považují za konkurenty a jsou schopni vůči nim bojovat, i když se jedná o stejný živočišný druh.

Příčinou sváru nejčastěji bývá boj o území či jiné zdroje. Podobné konflikty propukají i mezi skupinami zvířat, kde může jít navíc o snahu o uchvácení cizích samic.

Asi nejznámějším případem krvavého konfliktu v živočišné říši je válka mezi dvěma tlupami šimpanzů, ke které došlo v letech 1974 až 1977 v tanzanském národním parku Gombe. Samci jedné tlupy podnikali opakované vpády na území druhé tlupy a útočili na své protivníky.

Postupně je všechny zabili. Pobili i samice, které nepřipojili ke své tlupě, úřadovat pak mohli na mnohem větším území. Paradoxně, před vypuknutím konfliktu byli všichni součástí jediné tlupy, která se na dvě rozpadla až po smrti vůdčího samce, takže se mezi sebou vzájemně dobře znali.

Válka vede ke snížení plodnosti i úhynu mláďat

Stejně jako u lidí byl tento otevřený boj mezi šimpanzi pro ně zdrojem stresu, který vedl k poklesu plodnosti, takže válčící primáti pak měli méně potomků. Podle nové studie britsko-australského týmu vedeného Andrewem Radfordem z University of Bristol, publikované ve vědeckém časopise Proceedings of the Royal Society B, však existují i živočišné druhy, jejichž mláďatům válečné konflikty mezi znepřátelenými skupinami spíše prospívají.

Zdroj: WikiCommons

Jedná se o mangusty jižní, nejmenší promykovité šelmy afrického kontinentu. Měří do 30 cm na délku, přičemž dalších 12 až 20 cm přidává ocas, a váží kolem 275 g. Žijí především na pouštích, polopouštích či v savanách.

Rodinná skupina, čítající 20 až 30 členů, obývá zpravidla teritorium o rozloze 30 až 60 ha. V rámci skupiny se rozmnožuje pouze jeden pár, dominantní samice s partnerem. Dvě až čtyři mláďata pak přicházejí na svět až třikrát ročně.

Mangustím mláďatům konflikt prospívá

Rodinná skupina si teritorium označuje výměšky análních a lícních žláz a hromádkami trusu. Teritoria jednotlivých skupin se však mohou překrývat, což vede ke vzniku konfliktů a násilných střetů mezi nimi.

Na rozdíl od šimpanzů či příbuzných mangust žíhaných, u nichž má válka za následek snížení plodnosti a větší úhyn narozených mláďat, desetileté údaje o životě mangust jižních ukazují, že se při násilných střetech s jinými skupinami pravděpodobnost přežití mláďat naopak zvyšuje.

Vědci zjistili, že když členové kolonie narazili na stopy nedávné přítomnosti rivalů na svém území, začali kolonii intenzivněji hlídat, stavěli se na vyvýšená místa a vyhlíželi, zda se neblíží nepřítel.

„Intenzivnější hlídání kolonie je pravděpodobně výsledkem snahy získat více informací o vetřelcích z druhé kolonie. Hlídky ale zároveň zaznamenají hrozby ze strany nejrůznějších predátorů a varují členy kolonie před nebezpečím.

Zranitelná mláďata jsou díky tomu ve větším bezpečí,“ vysvětluje Radford výsledky pozorování svého týmu. Jde tedy o vedlejší přínos konfliktu, spočívající se zvýšené ostražitosti v důsledku ohrožení.

Štítky:
reklama
Související články
Mizení pevninských ledovců je jedním z průvodních jevů globální klimatické změny. Důsledkem jsou změny v hydrologickém cyklu nebo ztráta biodiverzity. Na druhé straně se tím otevírají nové možnosti pro rozvoj mikrobiálního života. Díky ústupu ledovců rozkvétá v horských řekách mikrobiální život. Takový je závěr týmu vědců z EPFL v Lausanne a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy […]
Historie velryb je jedním z největších záhad evoluce. Jak tito savci, kteří dýchají plícemi, přišli o nohy a vrátili se do moře? Na tuto otázku se pokusí odpovědět dokument Tajemné údolí velryb v Egyptě, který bude mít premiéru ve čtvrtek 29. února ve 20:00 na televizní stanici Viasat Nature. Všech 90 druhů dnes žijících velryb […]
Neživí se sice mozky, ale přece jen dosud neznámé kapradiny zombie připomínají. Je to první známý druh rostlin, který přeměňuje svou rozkládající se tkáň na nový zdroj živin. Vědci v deštném pralese v západní Panamě narazili na vskutku neobvyklou scenérii. Nalezli zde kapradiny s téměř dva metry dlouhými listy, které se při odumírání ohýbaly k […]
Když se hovoří o modré krvi, mluví se zpravidla o krvi šlechtické. Tento historický mýtus je už dnes naštěstí překonaný. Přesto se v přírodě najdou živočichové, kteří modrou krev skutečně mají, a dále zvířata, jejichž krev by se za šlechtickou skutečně dala považovat, je totiž velmi cenná, protože umí zachraňovat lidské životy. Lidská krev je […]
Evoluce sexu a význam pohlavního rozmnožování se staly možná nejdiskutovanějšími tématy evoluční biologie. Vedou nejen k mnohým rozporům mezi odborníky, ale i k mnoha matematickým modelům. Přesto, že toho o významu pohlavního rozmnožování byla napsána kvanta, nemáme pořád úplně jasno v tom, proč v živé přírodě převažuje. Byly vysloveny desítky teorií, které si sice často neodporují a žádná […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz