Když příroda nadělila člověku ochlupení, netušila, že z něj jednou bude koupelnový odpad. Zatímco dosud byly vlasy nepřítelem domácnosti, nyní se pro ně našlo nové využití…
Jako lidé vyprodukujeme ohromné množství vlasového odpadu. Jen salony v USA a Kanadě vyhodí zhruba 31,5 tun denně, přičemž v Evropě je toto číslo dokonce 7krát vyšší. Tento odpad následně končí na skládkách a ve spalovnách, odkud však může uvolňovat škodlivé skleníkové plyny, které přispívají ke změnám klimatu.
Podle ekologů však mají naše vlasy mnoho užitečných vlastností. Například v boji proti ropě nebo při efektivnějším zemědělství. Nevěříte?
Vlasové Tokio
Přesně to je důvod, proč někteří vlasy sbírají a hledají inovativní způsoby, jak je recyklovat. Ať už jde o jejich vetkávání do rohoží a následném využití k čištění ropných skvrn, zkapalňování nebo finálním využití jako hnojivo.
„Když máme vlasy na hlavě, jsou pro nás nesmírně důležité. Jakmile však vypadají anebo se ustřihnou, okamžitě se z nich stává nežádoucí odpad. Přitom je lze proměnit v něco opravdu užitečného,“ uvedl jeden z nadšenců Nanako Hama.
Na stejnou vlnu již stihl naladit spoustu obyvatel nejen jeho domovského Tokia, ale i ze vzdálenějších částí Japonska. Tamější obyvatelé mu proto neváhají posílat balíčky, které neobsahují nic jiného než vlasy všech možných délek a barev. To vše v naději, že pro ně Hama nalezne další, smysluplnější využití.
Jako houba?
Tokijský průkopník je zároveň členem neziskové organizace Matter of Trust (MoT) se sídlem v San Franciscu. Stal se tak součástí „kolosu“, jehož členové působí ve více než 60 centrech rozmístěných v 17 zemích celého světa.
Náplní jejich činnosti je zejména plstění darovaných vlasů do čtvercových rohoží o tloušťce zhruba 83 centimetrů, které se následně využívají k čištění ropných skvrn – na vnější, drsné, šupinaté vrstvě vlasu totiž olej snadno ulpívá.
„Přesněji řečeno, vlasy jsou z 95 procent vyrobeny z keratinu. Právě tento vláknitý protein zprostředkovává hydrofobní interakce, jinými slovy mastné látky se slepí dohromady,“ popsal expert na materiály u amerického letectva Glenn Johnson, který na vývoji speciálních rohoží spolupracuje.
Postrach ropy
Vědecká pracovnice z University of Technology v Sydney, Megan Murrayová, jeho tvrzení podporuje. Ve své studii, kterou zveřejnila roku 2018, totiž uvádí, že rohože vyrobené z recyklovaných lidských vlasů mohou adsorbovat 0,84 gramu surové ropy na svůj povrch na každý gram vlasů.
To je výrazně více než co dokáže polypropylen, plast, jež se obvykle k čištění využívá. I přes svůj dosud skrytý potenciál našly rohože z dílny MoT využití již při velkých únicích „černého zlata“, včetně nehody lodi Cosco Busan v roce 2007 a havárie ropné plošiny Deepwater Horizon v roce 2010.
V pozoru i při výcviku
Podobně ušlechtilé využití našlo pro zpracovaný vlasový materiál také letectvo. Aktuálně totiž bývá používán k čištění vody, která je po hasičském výcviku obvykle kontaminována kapalnými palivy a pěnou.
„Kromě mastných povrchově aktivních látek se na vlasy lepí i pěna,“ dodal Johnson. Ačkoli testování v této oblasti stále probíhá, podle Johnsona budou vlasy již brzy hojně využívány k čištění více než dvou milionů litrů špinavé vody, kterou tréninkové programy každý rok produkují.
Zkrátka nejvýhodnější
Efektivní čistící schopnosti jako naše vypadávající kštice mají také vlna a bavlna. V jejich případě však nastává problém zejména po ekonomické stránce. Zatímco vlasy jsou snadno dostupné, a navíc mají malou komerční hodnotu, vlna a bavlna „kralují“ hlavně textilnímu průmyslu.
To ale není vše. Vlasy totiž díky svým unikátním vlastnostem mohou být používány opakovaně, ani po několikátém cyklu neztrácejí vynikající adsorpci, která je v boji proti zemnímu oleji důležitá.
Bonus pro zahrádku
Další oblastí, ve které mohou přebytečné vlasy znovu „zazářit“ je zemědělství. V recyklované podobě se totiž mohou stát užitečným hnojivem a mulčovacím materiálem. „Vlasy obsahují hodně bílkovin, které mají relativně vysoký obsah dusíku,“ vysvětlil ekolog z Creekside Science Stuart Weiss.
Je to právě dusík, který sehrává klíčovou roli při růstu rostlin, a shodou okolností každý pramen vlasů je tvořen asi 16 % této základní živiny. Naproti tomu hromada kravského hnoje jej obsahuje pouze kolem 0,6– 3 %.
Dalším plusem je skutečnost, že vlasy uvolňují živiny mnohem pomaleji než ekvivalentní množství komerčních hnojiv. To je podle Weisse důležité pro zamezení vyplavování přebytečného dusíku do vodních toků.
Série experimentů provedených na počátku století dokonce prokázala, že nekompostované vlasy byly užitečné pro pěstování bazalky, šalvěje, máty peprné nebo salátu – nejvíce ale svědčily měsíčku lékařskému a náprstníku.
Zázrak nejen v Chile
Podobný nápad přinesl úspěch také start-upu CutOff Recycle, za kterým od roku 2020 stojí jako spolupodnikatel David Denis. Ten v loňském roce prodal farmářům v severní Tanzanii více než 2 100 litrů tekutého hnojiva vyrobeného z lidských vlasů, a zpětná vazba ho více než potěšila.
„Hmotnost jejich rajčat se zvýšila o 25 procent, zvýšený výnos byl také dobře viditelný u větších listů listové zeleniny,“ okomentoval vítanou změnu. Experimenty na nejsušším místě planety, chilské poušti Atacama, přinesly podobně slibné výsledky.
V loňském roce zde MoT spolupracovalo s místními farmáři ve snaze zjistit, zda by jim vlasy nepomohly ke snížení ztráty vody, ke které dochází odpařováním zejména z olivovníků, avokáda a citroníků. „Pokud použijete naše vlasové rohože na povrch půdy, spotřebujete o 48 procent méně vody,“ uvedl vedoucí MoT pro Chile, Mattia Carenini. Speciální mulč zároveň pomohl zvýšit podíl dusíku a výnos ovoce až o 32 %.
