Menopauza neboli ztráta plodnosti ženy je fenomén, o kterém si vědci dlouho mysleli, že k němu dochází jen u lidí. Postupem času se ukázalo, že menopauzou prochází i samice velkých mořských savců.

Nyní se do skupiny přidaly i šimpanzí samice a narušily vědcům teorii o tom, proč k menopauza vůbec dochází..

Menopauzou je označováno trvalé zastavení menstruačního cyklu ženy, při kterém dochází k útlumu funkce vaječníků. V důsledku toho nastává ztráta plodnosti, žena po menopauze již není schopna otěhotnět přirozenou cestou.

Dochází k ní zhruba mezi 45. až 55. rokem věku ženy. Vědci se dlouho domnívali, že probíhá pouze u lidí, ale marně pro ni hledali všeobecně přijímané vysvětlení. Nejrozšířenější je tak zvaná hypotéza babičky, která říká, že staré samice, které už nejsou plodné, mohou být velmi důležité pro přežití svých vnoučat.

Pomáhají totiž svým dcerám v péči o potomky tak moc, že se jejich existence „evolučně vyplatí.“ U lidí to opravdu funguje, jak dokládá Ruth Mace, antropoložka z University College London: „Máme důkazy o tom, že lidé s babičkami přežívají snadněji, jak ukazují například data u populace v Gambii, sahající do padesátých let dvacátého století, kdy tam byla velmi vysoká úmrtnost a špatná zdravotní péče.

Děti s babičkami měly větší šanci na přežití.“ Později byla menopauza objevena i u kosatek, běluh, kulohlavců Sieboldových, větších příbuzných delfínů, a narvalů.

Konkurence mezi matkou a dcerou

Samice kosatek, podobně jako samice lidského druhu, však mohou ztratit reprodukční schopnost už doslova v polovině života a žít ještě dlouhou dobu poté. Profesor Darren Croft, ekolog a odborník na chování zvířat a psychologii na Universitě v Exeteru, k tomu říká:

„Když mají starší samice mláďata ve stejnou dobu jako jejich dcery, hrozí jejich potomkům 1,7krát větší pravděpodobnost, že zemřou. Evolučně se tedy starším samicím výrazně vyplatí, aby se přestaly rozmnožovat a ušetřenou energii investovaly do toho, aby se postaraly o mláďata ostatních samic v hejnu.“.

Nyní však vědci přišli s tím, že k menopauze dochází i u samic šimpanzů, a to na základě studie, kterou vedl antropolog Brian Wood z Kalifornské univerzity v Los Angeles. Ta zkoumala úmrtnost a porodnost 185 šimpanzích samic v tlupě Ngogo, žijící v národním parku Kibale v Ugandě.

Výzkum začal roku 1995 a trval 21 let. Vědci během něj analyzovali vzorky moči těchto samic, v nichž měřili hodnoty hormonů spojených s rozmnožováním. U samic po menopauze došlo k poklesu hladin hormonů estrogenu a progestinů, naopak se zvýšily hladiny lutenizačního hormon a filitropinu.

Jiná role ve skupině

Jenže tyto šimpanzí babičky rozhodně netráví „důchod“ péčí a starostí o své vnuky či vnučky. Se svými dcerami tyto samice totiž vůbec nežijí, protože ty opouštějí svoji rodnou tlupu krátce poté, co dospějí.

Je však možné, že jsou jakýmisi univerzálními babičkami bez vnoučat. Pomáhají každému, kdo to v rámci tlupy potřebuje, poradí si i s hledáním potravy či ochranou před nebezpečím, protože znají svoje teritorium a jeho ekosystém lépe než kdokoliv jiný.

Ostatně, stejnou roli mají i babičky kosatky, jak vysvětluje profesor Croft: „Role samice kosatky ve skupině nekončí s koncem jejích reprodukčních schopností. Samice drží celou skupinu pohromadě a naživu, pomáhá ostatním, například s vyhledáváním potravy.“ A mořský biolog Sam Ellis, který odhalil menopauzu u běluh a narvalů, k tomu dodává:

„Aby měla menopauza z evolučního hlediska smysl, musí mít zvíře opravdu dobrý důvod k tomu, aby se přestalo rozmnožovat a současně aby žilo i poté, co se rozmnoží.“.