Že lidský organismus máme zcela prostudovaný? Ani náhodou. Před pěti lety vědci objevili dosud neznámý orgán v podobě propojené sítě okolo žil, svalů a některých ústrojí. A teprve nyní věda přichází na kloub tajemným strukturám, které jsou umístěny v ženských i mužských pohlavních orgánech..
Jednou z hypotéz bylo, že vnímají pokles teploty, ale zvláštní nervové kapsle objevené v 50. letech 19. století v lidských pohlavních orgánech mohou hrát ve fyziologii savců mnohem zajímavější roli. Zdá se, že bez nich by byl náš sexuální život o mnohé ochuzen.
Vědci z amerického Howard Hughes Medical Institute prováděli pokusy na myších, aby zjistili roli struktur, které se nacházejí v jemnějších tělesných tkáních a jsou známé jako Krauseho tělíska. Ačkoli výsledky výzkumu ještě nebyly recenzovány, naznačují, že záhadné uspořádání nervů nemá nic společného s reakcí na chlad, ale ve skutečnosti se specializuje na přenos mechanických vibrací a „lehkých doteků“ do centrálního nervového systému.
Tyto struktury poprvé popsal v 19. století německý anatom Wilhelm Krause, když zkoumal různé tkáně v lidském těle. Nejenže je našel roztroušené po penisu a klitorisu, ale všiml si, že se skrývají i v dalších tkáních tvořených kůží a sliznicí, jako jsou rty, jazyk nebo oční spojivka.
Pozorný Krause si všiml, že nervová tělíska, která pozoroval, byla dvojího typu: jeden připomínal struktury ve tvaru pohárku a stonku v ledvinách, které obsahovaly nervy se stočenými axony (výběžek nervové buňky sloužící jako informační výstup při přenosu informace mezi neurony nebo mezi neuronem a jinými buňkami), a druhý bylo válcovitý, s jednodušším uspořádáním axonů.
Ačkoliv nebyl problém je důkladně popsat, Krause ani nikdo jiný od té doby nedokázal přijít na to, k čemu tělíska přesně slouží. Některé medicínské učebnice tvrdí, že reagují na chlad, ačkoli důkazy pro to nebyly nijak přesvědčivé.
Obarvením řezů genitální tkáně myších samců a samic vědci, kteří stojí za tímto nejnovějším výzkumem, zjistili, že v penisu a klitorisu se nachází podobný počet Krauseho tělísek jako u lidí.
Pomocí genetických analýz pak badatelé mohli určit, na co nervy uložené uvnitř těchto struktur reagují. Ukázalo se, že tělíska vnímají jemné dotyky a vibrace. O jejich přítomnosti pak okamžitě informují mozek.
Jinými slovy, právě tato tělíska způsobují, že při sexu má člověk příjemné pocity. Pokud jde o spekulativní roli tělíska při detekci chladu v okolním prostředí, studie nezjistila žádné známky aktivity v reakci na dramatické změny teploty.
Už jen na základě těchto výsledků se dá tvrdit, že Krausova tělíska hrají významnou roli v sexuálním uspokojování savců. Stimulace těchto struktur u spoutaných myších samců je vzrušovala. Zatímco myši geneticky upravené tak, aby jim tyto nervové svazky chyběly, nevykazovaly žádné známky vzrušení.