Syndrom karpálního tunelu patří k nejčastějším nemocem z povolání. Postihuje dělníky se sbíječkami, hudebníky i zubaře. Nejrizikovější skupinou jsou ale lidé sedící u počítačů. Nepříjemné pocity a občasné brnění v zápěstí zná téměř každý z nich..

Jako karpální tunel se označuje místo v zápěstí, kudy probíhají šlachy ohýbačů prstů a mediální nerv. Tuto štěrbinu ze tří stran obklopují zápěstní kůstky a shora ji kryje příčný zápěstní vaz. Každý pohyb zápěstí a ruky však tento tunel zužuje.

Při dlouhodobém přetěžování ruky a zápěstí postupem času šlachy procházející karpálním tunelem dále do dlaně zbytní, a tím dojde k trvalému útlaku mediálního nervu, což má za následek brnění, mravenčení a slabost především palce, ukazováčku a prostředníčku. Rozvine se syndrom karpálního tunelu.

Ženy ohroženější než muži

U nás je diagnostikováno 180 až 346 případů na 100 000 obyvatel a rok, přičemž postiženy bývají především ženy, a to třikrát až čtyřikrát častěji než muži. Průměrný věk pacientů je mezi 45 a 55 lety věku, s převahou postižení u pracující populace.

Ohroženi jsou lidé, kteří zápěstí a ruce využívají k manuální činnosti, při které používají větší svalovou sílu s nižší četností pohybu, nebo naopak menší svalovou sílu s vysokou četnostní pohybu. To znamená například práci se šroubovákem či těžším nářadím, hru na strunné nástroje či práci s počítačovou klávesnicí a myší v nevhodné poloze.

Ohroženi jsou však také ti, u kterých při práci dochází k přenosu vibrací na ruce, například při práci s motorovou pilou, sbíječkou, kladivem či vrtačkou. Příčinou obtíží však může být i dlouhodobý tlak na zápěstí, zánět šlach či žil, případně vytvoření výrůstků v těchto místech, úraz nebo dislokace zápěstních kůstek.

Potíže se mohou projevit v období těhotenství či klimakteria, kdy dochází k většímu zadržování vody v těle, a tudíž tvorbě otoků. Syndrom karpálního tunelu však může být i komplikací závažnějších systémových onemocnění, jako je revmatoidní artritida či diabetes mellitus.

Nepříjemné projevy „karpálu“

Prvotním příznakem útlaku mediálního nervu je brnění, mravenčení a slabost ruky, doprovázené bolestmi, které mohou vystřelovat až k lokti, ramennímu kloubu, do krční páteře a hlavy. Zápěstí je ztuhlé a může docházet k otokům prstů a jejich špatné koordinaci.

Oslabení jemné motoriky prstů se projeví například neschopností zapnout knoflík či sebrat drobnou minci. Obtíže se zpočátku projevují hlavně v noci, kdy bolest pacienta vzbudí ze spaní, po protřepání končetiny však dojde k úlevě.

Později už i v klidu přes den, případně při zalomení zápěstí ve statické poloze, například při držení řídítek kola nebo držení se v dopravním prostředku.

Je-li syndrom již diagnostikován, dochází ve většině případů nejprve k nastolení konzervativní léčby. Ta spočívá v podávání analgetik a protizánětlivých léků, které tlumí bolest, ale neléčí příčinu obtíží, doplněných o některou z metod fyzioterapie.

Jde o magnety, elektrostimulaci či datermii (prohřívání orgánů průchodem vysokofrekvenčního elektrického proudu), ultrazvuk či laser. Vhodná může být i akupunktura. Pokud konzervativní metody léčby nepomáhají, přichází na řadu operační přístup.

Při chirurgické léčbě operatér nařízne příčný zápěstní vaz, a tím okamžitě uvolní struktury pod ním. Pacient pocítí úlevu několik dní po zákroku, zůstane mu asi 3 cm dlouhá jizva. Samotný zákrok trvá nejvýše 30 minut a provádí se ambulantně.

Prevence je základ

Nejlepší je však vzniku syndromu karpálního tunelu předcházet, a to pravidelnými přestávkami v práci, protahováním zápěstí a úpravou nevhodných pracovních návyků. Vhodné je také využívání nejrůznějších ergonomických pomůcek, které vypodloží zápěstí tak, aby při práci nedocházelo k jeho útlaku, případně speciální ortézy a dlahy.

Při prvních obtížích mohou pomoci i studené zábaly, masáže svalů ruky, dlaně a předloktí a vyhýbání se stereotypním pohybům ruky.