Domů     Medicína
Myší „symbiózou“ k mladšímu organismu?
Zdroj: iStock

Jsou malé, nenáročné, a pro vědu prakticky nedocenitelné… Ale bez jejich pomoci by se nepodařilo objevit například potenciální lék na hojení kůže či zkoumat střevní mikrobiom. Nyní laboratorní myšky pomáhají směrovat medicínu k nalezení elixíru mládí..

Za zdmi laboratoří snahy omladit planetu jen tak nepolevují. Nejnovější výzkum zveřejněný v odborném žurnálu Nature Aging totiž uvádí, že se podařilo prodloužit život starých myší, a to až o 10 %. Za revolučním pokrokem stálo propojení jejich cév s cévami mladších jedinců téhož druhu.

Když kvalita stoupá

Podle autorů výsledky dokazují, že by tyto faktory mohly být potenciálně izolovány a dále posloužit coby terapie vedoucí nejen k rychlejšímu uzdravení, ale také k omlazení organismu a prodloužení života starších jedinců.

„Jedná se o první důkaz, že proces zvaný heterochronická parabióza může zpomalit tempo stárnutí, což je spojeno s prodloužením délky života a zdraví,“ popsal vedoucí studie James Patrick White z Duke University School of Medicine v severní Karolíně.

Nejen uvnitř ale i navenek

Základ celého výzkumu vycházel ze snahy objevit a popsat případné výhody heterochronické parabiózy prováděné chirurgickým spojením dvou hlodavců různého stáří. Zjednodušeně řečeno měla obě zvířata po kratší či delší dobu sdílet jeden společný oběhový systém.

Inspiraci pro svou nejnovější vědeckou práci získali odborníci z předchozích experimentů, které prokázaly přínos.

proti stárnutí tkání i buněk starších myší po třech týdnech parabiózy. Účinek procedury však byl patrný i navenek, nejenom že myši byly po pokusu aktivnější, ale výrazně mladší vypadala i jejich tkáň. Vědci se proto rozhodli na tento úspěch navázat, a rovnou experiment prodloužit ze tří týdnů na dvanáct – což je zhruba desetina délky průměrného myšího života. A výsledek?

Má to jeden háček…

Během daného období vykazovali starší hlodavci lepší fyziologické schopnosti a žili o 10 % déle, než myši, které tento zákrok nepodstoupily. Rovněž se podařilo vypozorovat, že čím déle zvířata sdílela krevní oběh, tím významnější účinky proti stárnutí vykazovala – a to i po ukončení „spojení“.

Parabióza se projevila také na buněčné úrovni, jelikož drasticky snížila chemické znaky stáří krve i jaterní tkáně. Ačkoli je výsledek více než uspokojivý, přesto má pro člověka háček.

Spojení lidských oběhových soustav, a to na celé roky, by bylo nejen nepraktické, ale především neetické. Znamenalo by to totiž, že by mladý člověk obětoval svá nejlepší léta pro toho staršího.

Impuls do budoucna

I přesto jsou výsledky považovány za medicínský průlom. „Naše práce poukazuje na potřebu prozkoumat, jaké faktory v cirkulaci mladé krve způsobují tento fenomén proti stárnutí,“ uvedli autoři ve společném prohlášení.

Důležité jsou podle nich změny, které propojení dvou soustav vyvolává – zda zde sehrávají roli proteiny, anebo se jedná o proces spojený s metabolismem. V úvahu však připadá také placebo efekt. V okamžiku, kdy by se tyto faktory podařilo odhalit, bylo by možné konkrétní vlivy posléze proměnit v efektivní lékařské procedury.

A právě tímto směrem se vědci hodlají v následujících měsících i letech vydat. Upozorňují však, že se prozatím jedná o výzkumy na základní úrovni, od praktického přínosu je proto dělí možná i celá desetiletí….

Související články
O tom, že lidé byli v jednom psychologickém pokusu ochotni udělovat druhému člověku překvapivě vysoké šoky jste již pravděpodobně slyšeli. Dnes si ale o Milgramově experimentu povíme trochu jinak – dozvíte se i to, co se běžně neříká. Předně se běžně neříká, že se nejednalo o experiment, ale o experimenty a míra poslušnosti se v nich dosti […]
Neurovědcům a neurologům z univerzit v australském Sydney se podařilo potlačit u myší instinkt utéct a schovat se před nebezpečím. Zjistili, že při tom spolupracují dvě oblasti mozku. Doufají, že by tato zjištění mohla do budoucna pomoci potlačovat úzkosti a posttraumatickou stresovou poruchu u lidí. Když nad sebou myši spatří rýsující se stín dravce, instinkt […]
Mezinárodní tým vědců provedl důkladnou analýzu DNA téměř 3 milionů lidí, aby zmapoval, které genové varianty zvyšují pravděpodobnost propuknutí bipolární poruchy. Nová studie výrazně zvýšila jejich předpokládaný počet! Bipolární porucha je psychiatrický stav, pro který jsou charakteristické extrémní změny nálady a energie, kdy jsou euforické až manické stavy střídány stavy beznaděje, označovanými jako depresivní epizody. […]
Vědci z Nigérie ve spolupráci s odborníky z Ineos Oxford Institute for antimicrobial research (IOI) zjistili, že mouchy přítomné v afrických nemocnicích přenášejí bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům, a to dokonce i vůči lékům poslední záchrany. Antimikrobiální rezistence (AMR), při níž si patogenní organismy, jako jsou viry a bakterie, vyvinou odolnost vůči lékům používaným […]
Nobelova cena se uděluje od roku 1901, tedy dost dlouhou dobu na to, aby se s odstupem ukázalo, zda se dostávala do správných rukou. V drtivé většině případů ano, omylů a přehmatů je překvapivě málo. Přesto jsou z dnešního pohledu někdy až kuriózní.   Nechme stranou Nobelovu cenu míru, jejíž udělení často vyvolává kontroverze. Do nesprávných rukou se […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz