Domů     Medicína
Myší „symbiózou“ k mladšímu organismu?
Zdroj: iStock

Jsou malé, nenáročné, a pro vědu prakticky nedocenitelné… Ale bez jejich pomoci by se nepodařilo objevit například potenciální lék na hojení kůže či zkoumat střevní mikrobiom. Nyní laboratorní myšky pomáhají směrovat medicínu k nalezení elixíru mládí..

Za zdmi laboratoří snahy omladit planetu jen tak nepolevují. Nejnovější výzkum zveřejněný v odborném žurnálu Nature Aging totiž uvádí, že se podařilo prodloužit život starých myší, a to až o 10 %. Za revolučním pokrokem stálo propojení jejich cév s cévami mladších jedinců téhož druhu.

Když kvalita stoupá

Podle autorů výsledky dokazují, že by tyto faktory mohly být potenciálně izolovány a dále posloužit coby terapie vedoucí nejen k rychlejšímu uzdravení, ale také k omlazení organismu a prodloužení života starších jedinců.

„Jedná se o první důkaz, že proces zvaný heterochronická parabióza může zpomalit tempo stárnutí, což je spojeno s prodloužením délky života a zdraví,“ popsal vedoucí studie James Patrick White z Duke University School of Medicine v severní Karolíně.

Nejen uvnitř ale i navenek

Základ celého výzkumu vycházel ze snahy objevit a popsat případné výhody heterochronické parabiózy prováděné chirurgickým spojením dvou hlodavců různého stáří. Zjednodušeně řečeno měla obě zvířata po kratší či delší dobu sdílet jeden společný oběhový systém.

Inspiraci pro svou nejnovější vědeckou práci získali odborníci z předchozích experimentů, které prokázaly přínos.

proti stárnutí tkání i buněk starších myší po třech týdnech parabiózy. Účinek procedury však byl patrný i navenek, nejenom že myši byly po pokusu aktivnější, ale výrazně mladší vypadala i jejich tkáň. Vědci se proto rozhodli na tento úspěch navázat, a rovnou experiment prodloužit ze tří týdnů na dvanáct – což je zhruba desetina délky průměrného myšího života. A výsledek?

Má to jeden háček…

Během daného období vykazovali starší hlodavci lepší fyziologické schopnosti a žili o 10 % déle, než myši, které tento zákrok nepodstoupily. Rovněž se podařilo vypozorovat, že čím déle zvířata sdílela krevní oběh, tím významnější účinky proti stárnutí vykazovala – a to i po ukončení „spojení“.

Parabióza se projevila také na buněčné úrovni, jelikož drasticky snížila chemické znaky stáří krve i jaterní tkáně. Ačkoli je výsledek více než uspokojivý, přesto má pro člověka háček.

Spojení lidských oběhových soustav, a to na celé roky, by bylo nejen nepraktické, ale především neetické. Znamenalo by to totiž, že by mladý člověk obětoval svá nejlepší léta pro toho staršího.

Impuls do budoucna

I přesto jsou výsledky považovány za medicínský průlom. „Naše práce poukazuje na potřebu prozkoumat, jaké faktory v cirkulaci mladé krve způsobují tento fenomén proti stárnutí,“ uvedli autoři ve společném prohlášení.

Důležité jsou podle nich změny, které propojení dvou soustav vyvolává – zda zde sehrávají roli proteiny, anebo se jedná o proces spojený s metabolismem. V úvahu však připadá také placebo efekt. V okamžiku, kdy by se tyto faktory podařilo odhalit, bylo by možné konkrétní vlivy posléze proměnit v efektivní lékařské procedury.

A právě tímto směrem se vědci hodlají v následujících měsících i letech vydat. Upozorňují však, že se prozatím jedná o výzkumy na základní úrovni, od praktického přínosu je proto dělí možná i celá desetiletí….

Související články
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spánek stává luxusem. Jenže spánek není jen odpočinek. Je to chvíle, kdy se tělo opravuje, mozek uklízí, srdce zklidňuje, imunita […]
Historie Medicína 10.7.2025
Antropologové z Národního muzea ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, Ústavem soudního lékařství ÚVN, archiváři a knihovníky oznámili významný objev, a to, že identifikovali ostatky Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725), předního barokního lékaře, šlechtice a čtyřnásobného rektora Univerzity Karlovy. Tento úspěch přichází symbolicky právě v roce, kdy uplynulo 300 let od jeho úmrtí a zároveň 100 let od […]
Dlouhá léta bylo slepé střevo považováno za zbytečný evoluční přežitek – orgán, který je nám prakticky k ničemu, ale umí potrápit, když se zanítí. Nové vědecké poznatky však ukazují, že je zřejmě důležitější, než se zdálo. Proč ho potřebujeme? Slepé střevo vzniklo u člověka tím, že tenké střevo neústí do tlustého přímo na jeho počátku, […]
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
Mluví se o nich jako o svatém grálu. Lék Ozempic, primárně určený na léčbu diabetu 2. typu, a další podobného typu se ukázaly jako spása pro všechny lidi s nadváhou a obezitou. Prootže se po nich hubne. Ukazuje se, že chrání i před kardiovaskulárními onemocněními, a dokonce by si měly poradit i s Alzheimerovou nemocí. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz