Domů     Medicína
Jak předcházet ztrátě účinků antibiotik? Máme to i ve svých rukou
Jan Zelenka 19.10.2023

Stále vyšší odolnost bakterií na antibiotika neboli antibiotická rezistence je podle evropského projektu HERA třetím největším rizikem pro zdraví lidstva. Ročně na celém světě způsobuje zhruba 1,27 milionu úmrtí.

Přestože situace není optimální, odborníci se shodují, že stále ještě není pozdě tento negativní trend zvrátit.

Delší hospitalizace v nemocnici, větší riziko během rutinních chirurgických zákroků a vyšší úmrtnost – to je jen stručný výčet dopadů antibiotické rezistence. Ztráta léčivých účinků antibiotik má neblahý účinek nejen na fungování moderní medicíny, ale také se s ní může setkat každý z nás.

Ani skvělá fyzická kondice totiž nezaručuje, že nás nenakazí rezistentní bakterie.

„Je chvályhodné, pokud se zaměřujete na prevenci před infekcemi, kdy vyznáváte zdravý životní styl a antibiotika jste nebrali již řadu let. Nicméně to bohužel nevylučuje možnost, že se infikujete rezistentní bakterií,“ říká prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz. Na antibiotika totiž není imunní jedinec, ale přímo samotné bakterie.

„A jejich odolnost se neustále zvyšuje. Důvod je prostý. Bakterie jsou živým organismem, který chce přežít. Dokonce jsou natolik chytré, že si rezistenci předávají mezi sebou,“ vysvětluje. .

Prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz. Foto: Archiv

Proč si bakterie začaly zvykat na antibiotika?

Příčin vzniku antibiotické rezistence je několik. Zcela zásadní je, jak již bylo naznačeno, že bakterie jsou živým organismem a podle teorie evoluce si chtějí zachovat život. Proto se přizpůsobují novým podmínkám a mutují.

Geny, které jsou zodpovědné za rezistenci bakterií k antibiotikům, už byly objeveny i ve vzorcích permafrostu. Bakterie se brání antibiotikům, které produkují plísně v přírodě.

„Náhodný objev antibakteriálního působení plísně, kterou Alexander Fleming nazval penicilinem, způsobil revoluci v medicíně. Jenže to, co na začátku způsobovalo zázraky, dostalo v 90. letech 20. století trhliny, protože to najednou nefungovalo tak, jak mělo.

Antibiotika původně zachraňovala životy. Jak se postupně stávala běžnými léky, jejich používání a přístup k nim se začal měnit. S léky se přestalo šetřit a dostávaly se stále častěji do kontaktu s bakteriemi, které si na ně zvykly a vytvořily si na ně odolnost,“ pokračuje H. Žemličková.

Antibiotika původně zachraňovala životy. Jak se postupně stávala běžnými léky, jejich používání a přístup k nim se začal měnit. Foto: Shutterstock

Jak můžeme posílit antibiotika a pomoci zachraňovat životy?

Ke vzniku antibiotické rezistence přispívá nadužívání antibiotik. To potvrzuje i praktická lékařka MUDr. Ludmila Bezdíčková.

„V ordinaci se setkávám s  dotazy na antibiotickou rezistenci. Lidé mají zájem o to neužívat antibiotika zbytečně, učíme se uvažovat „ekologicky“ – racionálním užíváním antibiotik chráníme vlastně celou populaci.

Základem úspěchu je dobrá antibiotická politika, u nás možnost získat antibiotika pouze na předpis, což rozhodně není ve všech státech. Dalšími zásadními kroky je nevyžadovat tyto léky po lékaři, jestliže sám většinou na základě  vyšetření neusoudí, že nejsou potřeba.

Pokud vám je indikuje, je nutné je brát podle jeho instrukcí. Stěžejní je také neschovávat si nedobraná antibiotika do domácí lékárničky pro případné budoucí využití, a zejména je neužívat bez předchozí konzultace s lékařem.“.

Praktická lékařka MUDr. Ludmila Bezdíčková. Foto: Archiv

Vzhledem k tomu, že v České republice získáváme antibiotika pouze na předpis od lékaře, probíhají u nás školení lékařů zaměřená právě na edukaci, kdy antibiotika předepsat, jaká zvolit a jak je dávkovat.

„S chladnějším podzimním počasím začínají přibývat respirační onemocnění. Proto bych ráda upozornila na skutečnost, že většina akutních respiračních infekcí, jako jsou zánět průdušek a kašel, je virového původu.

A na viry antibiotika nezabírají. Někdy je třeba obrnit se trpělivostí, protože kašel u virové bronchitidy může trvat i déle než 3 týdny. Nechme tedy na lékařích, aby rozhodli, kdy jsou pro nás antibiotika vhodná, nenuťme je nám je předepsat pro jistotu.

Antibiotická léčba by měla být vzácná a cílená. Jedná se totiž o jediné léky, které čím více používáme, tím méně fungují,“ dodává prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz.

Antibiotika na respirační nemoci nezabírají. Foto: Shutterstock
Související články
Lidské tělo je bezesporu úchvatným přírodním strojem, ale leckdy umí být i docela otravné. Škytá, kručí, brní, škube sebou při usínání a občas svého majitele donutí kýchnout jen proto, že zrovna vyšlo slunce. Většina těchto projevů přitom není žádnou poruchou, ale prostě jen důsledkem běžných reflexů, nervových pochodů nebo pozůstatků z dob, kdy naši předkové […]
Vědci již o Alzheimerově chorobě, nevyléčitelném neurodegenerativním onemocnění mozku, které způsobuje úbytek nervových buněk a je nejčastější příčinou demence, vědí hodně. Stále ale neznají jedinou definitivní příčinu jeho vzniku. Je však čím dál zřejmější, že nemoc vzniká působením více procesů najednou, mezi nimiž významnou roli sehrává také imunitní systém a chronický zánět. Nové poznatky dokonce […]
Medicína 24.9.2026
Už jste někdy přemýšleli o tom, co je skutečným motorem vaší každodenní energie? Pečujeme o své srdce, hlídáme si cholesterol nebo stav kloubů, ale na jeden z nejdůležitějších orgánů často zapomínáme – na plíce. Přitom jsou to právě ony, které zásobují každou buňku našeho těla kyslíkem a umožňují nám aktivní a plnohodnotný život. Pokud jste […]
Medicína 24.9.2026
Spánek není vypínač. Během noci se v našem těle odehrává složitá směs oprav, ukládání vzpomínek a regulace energie. Přesto s ním někdy zacházíme jako s něčím, co lze prostě „dohnat“ o víkendu. Jenže organismus podobné účetnictví příliš neuznává. Člověk může strávit v posteli osm hodin a ráno se cítit, jako by celou noc stěhoval nábytek. […]
Revoluční léčba srpkovité anémie pomocí genové editace CRISPR znamená naději pro mnoho pacientů, kteří se s tímto dědičným onemocněním krve potýkají. Pro většinu nemocných, především těch v rozvojových zemích, je však tato léčba, kvůli své nejen finanční náročnosti, zatím prakticky nedostupná. Lékaři se usilovně snaží to změnit! Srpkovitá anémie se projevuje změnou tvaru červených krvinek […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz