Pomáhá v medicíně a průmyslu, dobře jí to ale jde i s virtuálním štětcem… Nyní se však zdá, že využití umělé inteligence (AI) si lidstvo jen tak za „rámeček“ nedá. Do roku 2027 by totiž toto odvětví mohlo spotřebovávat tolik energie jako země velikosti Nizozemska.
Alespoň dle studie doktoranda na Svobodné univerzitě v Amsterdamu, Alexe De Vriese, který svou prognózu nedávno zveřejnil v časopisu Joule. Historie potenciálního problému se podle něj začala psát v listopadu loňského roku, kdy byl představen chatbot ChatGPT společnosti OpenAI. Od té doby se totiž velké technologické firmy usilovně snaží do svého portfolia přidávat právě služby s umělou inteligencí. Jejich provoz je však energeticky náročnější než u běžně dostupných aplikací.
Máme málo údajů
Ve své odborné práci vychází De Vries z předpokladu, že některé parametry zůstanou beze změny. Ať už jde o rychlost jakou odvětví AI narůstá, dostupnost čipů, ale především, že servery budou i nadále pracovat na plný výkon.
Zároveň však přiznává, že technologické firmy nezveřejňují dostatek údajů, ze kterých by bylo možné učinit přesnější odhad. Co je však podle něj nezpochybnitelným faktem, že AI vyžaduje výkonnější hardware než tradiční výpočetní úlohy.
Pokud by tedy její dopad na životní prostředí měl být menší, musel by se vývoj značně zpomalit.
Jen v případě nutnosti!
Jako modelový příklad posloužil doktorandovi výrobce čipů Nvidia, který by dle prvotních odhadů mohl dodávat 95 % vybavení, které bude odvětví umělé inteligence potřebovat. Poté zohlednil dodávky do roku 2027, a rozmezí spotřeby energie stanovil na 85–134 terrawatthodin elektřiny ročně.
Horní konec přitom přibližně odpovídá množství energie, které ročně spotřebuje menší stát. „Z hlediska spotřeby elektřiny by se jednalo o tak velké země, jako je Nizozemsko. Jde o půl procenta celkové světové spotřeby elektřiny,“ uvedl de Vries. AI by tedy měla nacházet uplatnění pouze tam, kde je jí skutečně třeba.
