Vesmírný teleskop Jamese Webba se v poslední době zaměřil na oblast mlhoviny v Orionu. V tomto kosmickém regionu, který funguje i jako hvězdná porodnice, objevil světy, které by podle dosavadních poznatků neměly vůbec existovat..
Teleskop spatřil uprostřed mlhoviny v Orionu ve vzdálenosti 1350 světelných let téměř 150 volně plujících objektů. Desítky těchto světů dokonce obíhají kolem sebe navzájem. Vědci, kteří je objevili, je nazvali Jupiter Mass Binary Objects neboli JuMBO a důvod jejich vzniku je naprostou záhadou.
„Buď je něco je špatně v našem chápání vzniku planet, vzniku hvězd, nebo v obojím,“ prohlásil astronom Evropské kosmické agentury Samuel Pearson, autor nové studie, která ještě nebyla recenzována. „Takové objekty by neměly existovat.“.
Hvězdy vznikají tak, že se obří oblaka prachu a plynu pod vlivem gravitace postupně spojí. Ve chvíli, kdy hustota překročí kritickou mez, atomy vodíku spustí jadernou fúzi, čímž se zrodí jádro hvězdy. V méně hustých oblastech může v menších objektech docházet k jiné verzi fúze – deuteriové fúzi. Tak vznikají hnědí trpaslíci, kterým se občas přezdívá neúspěšné hvězdy.
JuMBO se zdají být menší třídou plynných objektů. Zatímco hnědí trpaslíci mohou dorůst až do hmotnosti asi 13krát větší než Jupiter, tyto objekty mohou nabývat jen poloviční hmotnosti planety, přičemž jejich teplota se pohybuje jen kolem 550 °C. Když vytvoří dvojici, odděluje je od sebe asi 200násobek vzdálenosti mezi Zemí a Sluncem a jejich vzájemný oběh trvá déle než 20 000 pozemských let.
Právě jejich výskyt v párech, kterých Webbův dalekohled v mlhovině v Orionu spatřil 42, je matoucí. „Podle stávajících vědeckých modelů by nemělo být možné vytvořit tak malé objekty přímo z oblaků prachu a plynu, natož v párech,“ řekl Pearson.
I kdyby se jednalo o toulavé planety, je stejně nejasné, proč by mělo být dvojic tolik. „Je to jako kopnout do šálku čaje přes celou místnost a přičemž by se šálek nejen nerozbil, ale všechen čaj by opět přistál v něm,“ připodobnil Pearson. „A pak to udělejte 42krát.“.
Mnoho hvězd, možná dokonce všechny hvězdy včetně našeho Slunce, se rodí jako dvojice. S klesající hmotností dvojhvězd se však jejich výskyt snižuje, protože se díky slabší gravitační přitažlivosti snáze rozpadají.
Přesto existence JuMBO naznačuje, že nám možná něco uniká o tom, jak tyto objekty s velmi nízkou hmotností vznikají.
