Domů     Příroda
Už je tady: První výskyt sršně asijské hlásí z Plzně
Jan Zelenka 6.10.2023

Bylo jen otázkou času, kdy se v Česku objeví další invazivní druh, který decimuje tradiční domácí živočichy. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) oznámila, že se ve čtvrtek v Plzni objevily první sršně asijské. Ty se specializují na lov včel.

Na obrázku je 6,3krát zvětšené žihadlo s kapkou jedu sršně asijské (Vespa velutina). Vyfotil to před pěti lety Pierre Anquete ve Francii. V té době byl invazivní druh sršně ve většině zemí jižní a západní Evropy.

Objevila se už i v Rakousku, Německu, Maďarsku i Slovensku. Čekalo se, kdy dorazí do Česka. A už dorazila.

„Včera jsme dostali zprávu, že na jednom místě v Plzni poletují velké sršně. Zaslané fotografie svědčily o tom, že se pravděpodobně jedná o sršeň asijskou. Dnes jsme vyrazili na místo a ověřili, že jde skutečně o tento invazní druh,“ sdělil Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOP).

Sršeň se objevila ve čtvrti Skvrňany. „Máme chycených pár exemplářů, a teď se snažíme z těch dalších vypozorovat, kam lítají a kde mají hnízdo,“ řekl Görner. To se musí co nejdříve najít a zlikvidovat.

Asijská sršeň, foto: Wikipedia common

Sršeň asijská se v posledních letech stala synonymem pro invazní druhy, třebaže do Evropy se dostala už v roce 2004. Je podstatně menší než „naše“ sršeň obecná (Vespa crabro), přesto nemá v přírodě přirozeného nepřítele.

Dělnice mají délku zhruba 2 centimetry, samci 1,8 až 2 centimetry, královna až 3 centimetry. Jde o značně agresivní druh, a tak není neobvyklé, že často útočí i na člověka. Čím jsou ale opravdu nebezpečné, to je, že s oblibou likvidují včelstva a jsou v tom skutečně efektivní. Vědci uvádějí, že jediná dravá sršeň může za den zlikvidovat až 50 včel.

Domovinou tohoto hmyzu je jihovýchodní a východní Asie a jeho síla tkví v početnosti. Jedno jediné hnízdo o průměru cca 80 centimetrů je schopno vyprodukovat stovky královen, které následně přezimují ukryté v zemi a na jaře založí nové kolonie.

V nich se může postupně vylíhnout 5000–6000 řadových bojovnic, a tak to jde pořád dokola. Přestože se nejedná o největšího zástupce dané čeledi, tím je sršeň mandarínská (Vespa mandarinia), vyznačuje se poměrně dlouhým, až 10mm žihadlem.

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz